Obsahy(1)
Co vše se odehrává za zdmi našich nemocnic? Jak se k nám pacientům chovají lékaři? Jak se ze zdravého dítěte může stát ležící troska? To vše odhalila skrytá kamera v dalším díle cyklu Infiltrace... Spolu se stížnostmi na léčitele přichází stejnou měrou i stížnosti na péči v nemocnicích a ústavech dlouhodobé péče. Lidé jsou naštvaní na lékaře, na nedostatek jejich času, empatie a na omezenou nabídku. To jsou nejčastější důvody, kdy se pacienti rozhodnou například pro alternativní léčbu. O tom už řeč v Infiltraci byla – v dílu Obchod se zdravím. Výsledkem je zákon o léčitelích a zrušení AKTIPu. Většina nemocných zůstává v péči klasické medicíny a věří, že jejich lékař je plně kompetentní a zařízení, ve kterém léčí, slušně vybavené. Ti, kteří posílají své podněty, jsou vyděšeni z arogance bílých plášťů a nedostatku základních a srozumitelných informací. Dva roky jsme sledovali skrytými kamerami denní realitu v mnoha nemocnicích, ústavech a léčebnách. Už na přelomu roku 2016 a 2017 jsme zaměstnali infiltrátora v jednom z takových center. Po měsíci dobrovolnické práce přišel se zjištěním, že základ problému není v nedostatku etiky, ale v katastrofálním stavu personálního obsazení a nedostatku financí. Přesto jsme další dva infiltrátory poslali do dalších ústavů. Přišli s tímtéž. Mezi tím vším se ovšem ukrývá ještě něco horšího, než prostá arogance a nesrozumitelná komunikace. Jde o fatální pochybení jednotlivců, která nemocnice a jejich zřizovatelé zametají pod koberec. Manažerské a právní krytí lékařů a situací, se kterými by obyčejný člověk se svědomím nedokázal žít. Bohužel, oběti těchto příběhů své zbytky životů žít musejí. Chybí tu kdokoliv, mimo specializovaných advokátů a několika pacientských organizací, kdo by se jich zastal. (Česká televize)
(viac)Diskusia
Nechci přidávat komentář. Za mě nejsilnější část je ohledně toho osmiletýho kluka. Neuvěřitelný selhání nemocničního personálu, který ho prakticky nechal zemřít. Pak je tu ještě jeden pohled, který zastávám já. Chápu, že rodiče nechtějí přijít o svého syna a nechtějí ho nechat zemřít. Každopádně on defakto mrtvý je a oni ho jen udržují fyzicky při životě. Mozkově je to mrtvý jedinec, který stojí obrovské peníze jak rodiče, tak stát a různé dárce. Nikdy v životě ten kluk nebude žít ani z 1% normální život. Já bych radši umřel než abych žil jako nějakej těžce retardovanej až mrtvej jedinec.