Portrét dívky v plamenech
Portrait de la jeune fille en feu
Portrait of a Lady on Fire
Portrait of a Lady on Fire
Portrait of a Lady on Fire
Portrait of a Lady on Fire
Réžia:
Céline SciammaScenár:
Céline SciammaKamera:
Claire MathonHrajú:
Adèle Haenel, Noémie Merlant, Valeria Golino, Luàna Bajrami, Armande Boulanger, Michèle ClémentVOD (1)
Obsahy(1)
Bretónsko v roku 1760. Talentovaná maliarka Marianne dostane zadanie odísť do panského domu na izolovanom ostrove a namaľovať tam svadobný portrét Héloise – mladej ženy z bohatej rodiny, ktorá na prianie svojej matky práve opustila kláštor, aby sa vydala do Milána. Héloise dohovorenému manželstvu vzdoruje tým, že odmieta maľbu portrétu. Marianne preto hrá rolu najatej spoločníčky a maľuje svoj objekt po večeroch spamäti. Medzi oboma ženami postupne rastie vzájomná príťažlivosť umocnená blížiacim sa koncom slobody. (ASFK)
(viac)Recenzie (160)
Co se týče kinematografie, herectví a atmosféry, tak jsem absolutně spokojený. Ale celkový dojem nějak vázne, a v určitých momentech jsem skoro usnul. Dobré poučení pro příště je nezačínat 2h artovky až před jedenáctou. Ale už to nespraví že dám jen 85% ()
Intímna komorná dráma dvoch žien. Maliarky Marianne a predmetu jej portrétovania Héloïse, ktorá má byť proti svojej vôli vydaná za neznámeho muža z MIlána, odohrávajúca sa zrejme koncom 19. storočia. Marianne má totiž pod zámienkou spoločníčky potajme z pamäti namaľovať portrét Héloïse pre jej budúceho manžela. Počas toho sa medzi nimi rozvíja vzájomný vzťah naznačujúci, že dôvodom neochoty Héloïse vydať sa je latentná homosexualita. Konfrontácia Héloïse so svojím portrétom akoby delila film na dve časti, pretože po zničení prvého portrétu, nastáva obrat a Héloïse sa rozhodne stáť modelom pre svoj druhý portrét. Produkcia je skromná, ale kvalitná a kladie dôraz na vizuálnu stránku. Dej sa nikam neponáhľa a opatrne až lenivo vedie k vzájomnému vzplanutiu, Herecké výkony sú dobré ale Noémie Merlant v úlohe Marianne mi pripadala príliš upätá. Scenáristka do príbehu elegantne vnorila parafrázu na mýtus o Eurydike. 75% ()
Bretaň 1760 - mladá malířka je pozvána do domu bohaté rodiny, aby namalovala portrét Héloise - dcery paní domu - portrét, který má mít zásadní roli pro Héloisinu budoucnost. Mezi oběma dívkami se postupně začne projevovat vzájemná přitažlivost... Hezký příběh s krásnými pasážemi (motiv Orfea a Euridiky, noční slavnost u ohně a mnohé další), působivými pohledy očí, které nepotřebují slova a emotivním závěrem. Skvělé herecké výkony, skvělý scénář a pro mne moc hezký zážitek. 80 %. ()
Vynikající. Krátké a výstižné dialogy vedoucí až k vzplanutí dvou krásných žen. Oběma bylo při natáčení 30 roků a dokázali zahrát čerstvě dospělé ženy. Závěr byl velmi silný, sice bez třešničky na dortu, ale právě proto to bylo takto chtěné. Závěrem čtvero ročních období v DTS Surround nemělo chybu. ()
Tak jasně. Film se skládá jen z několika dialogů, ze zvuků a ticha. Takže když se objeví dva osamocené hudební motivy, tak tě to naprosto rozseká. Genderovou vyváženost nečekej. Portrét dívky v plamenech je jen o ženách; hrají, milují, režírují, dělají film, umění, sex. Muži tu nejsou a když, nepotřebujete je vidět. Muži prostě do tohoto snímku nepatří. Není potřeba zastírat, že se jedná o feministický film plný jinotajů a narážek (několik jsem jich našel, zdaleka ne všechny) Ale krásně se dívá na herecké obsazení: Adele Haenel, Noémie Merlant, Luàna Bajrami dělají naprosto neuvěřitelné výkony, zároveň velmi uvěřitelné jsou pohnutky postav. Céline Sciamma vyzrála přes svůj genderový "handicap" (nebo možná právě díky němu) ve skvělou režisérku tohoto komorního dramatu. Herečky vede jistě, každý záběr má smysl. Světlo a stín si padají do náručí, ticho střídají šelesty štětce, šumění moře, vítr, oheň, letmá francouština. Všechny záběry jsou obrazy, celý film je obraz. Chci více takových Portrétů a filmových zážitků. Jo a jasně: 28 ;-) ()
Člověk celou dobu čeká, kdy už teda namaluje v jednom dlouhém melodramatickém střihu ten blbej portrét, ale blbej je on - pokud očekává takovou láci. A přitom ani prodat se to nebojí; ale mnohem dráž. ()
Je to opravdu zvláštní rozlučka se svobodou. Film o malování obrazu a sblížení malující a malované. Věren tématu vyniká snímek obrazovou precizností. Režisérka nechá občas postavy ustrnout v obrazech, které by mohli být sami obrazy. Hudby se ve filmu téměř nevyskytuje, ale když už zazní, tak s o to větším účinkem. Podobně dokonalost obou hlavních hrdinek nejvíc zazáří ve chvíli, kdy jsou rozcuchané. Přes drama milostného vzplanutí jsem si ale nejvíce užil ty vzácné momenty, kdy dámy včetně mladé hospodyně prožívají malé radosti i větší starosti života. Právě hospodyně celý příběh příjemně uzemňuje a umožní ostatním dvěma ženám předvést i jinou stránku své lidskosti, než je ta milostná. ()
Nudné, nezáživné, hodnocení 79% nechápu. ()
Páčilo sa mi to. Napadá ma Duke of Burgundy a mullholand a Život s Adele toto sa mi páčilo viac ... No a skrotená hora samozrejme.... Krásne nasnímané krásne ženy v krásnej atmosfére... Bol som v správnej chvíli na správnom mieste... Tretí film s adéle Haenel tento mesiac... ()
Velice pěkný film, jenž byl kvalitně natočen jak obrazově, tak i scénáristicky. Příběh je o malířce Marianne, která vzpomíná na svoji minulost. Jednou byla najata, aby namalovala na panském domě svatební portrét Héloise - dívky, která se má provdat do Milána, a kvůli tomu opustila na přání matky klášter. Jelikož manželství vzdoruje, nechce se nechat namalovat. Právě Marianne má splnit tento těžký úkol. Aby neupoutala její pozornost, Marianne maluje nenápadně a pouze z občasných pohledů na ni, když se prochází po pobřeží Francie. Postupem času, když už má obraz namalovaný, začne něco více cítit k Héloise. I ona si uvědomuje, že chce mít blíže k Marianne, a její uzavřený přístup se začne měnit. Když jí ukáže Marianne svůj obraz, odmítne ho. Rozhodne se jí dobrovolně pózovat na novém obrazu. Když paní domu odejde a ony zůstanou jen se služebnicí, společně si všechny tři užívají svobodu. Vztah mezi Marianne a Héloise začne být i intimní a obraz je hotov. Rovněž si na sebe před koncem jejich "svobody" namalují své vlastní malé podobizny, pro sebe si Marianne namaluje zmenšeninu portrétu Héloise a jí namaluje sebe jako nahou u ležérní poloze. Než však může jejich vztah vykvést i více a ony si mohou užít i více, přijíždí paní domu a spolu s ní i jeden pán, který odnese obraz. Marianne je nucena odejít. Bylo to naposledy, kdy ji viděla naživo. Ještě jjednou ji spatřila až později, ale to na portrétu, kde se nechala namalovat se svoji dcerkou. Héloise však neviděla Marianne naposledy. Spatřila ji v divadle na představení opery (...). Zbytek příběhu nechává film domyslet právě nás, sledující. Scénář tohoto filmu byl sepsán skutečně na míru právě těm, kteří mají rádi historii, lásku mezi dívkami, procítěnost a trochu erotiky. A doplňující část o obrazu a malířství byla rovněž velice pěkná. Obě dvě herečky mi byly velice sympatické, i když představitelka Héloise Adèle Haenel byla hezčí. Rozhodně doporučuji a dávám (vzhledem k originalitě filmu) 95 - 100 procent. ()
Působivě vtahující a skvěle nasnímaný portrét krátkodobého milostného vzplanutí. ()
K filmu som sa dostal viac-menej z donútenia, päť večerov predtým som bol na pive, takže žena zavelila, že je načase zmeniť program. Mal som obavy z filmu o ženách , so ženami, ktorý dokonca natočila a napísala žena. Našťastie sa podávala ružová frankovka, naliala mi odvahy a poviem vám - neľutujem. Kombinácia vína, dobovej atmosféry, úžasného výkonu ženských protagonistiek, tajomna, nádherných filmových obrazov, ktoré by sa dali vkladať do zdobených rámov ma očarila a po dlhej dobe som mal pocit, že znova sledujem filmové umenie vo svojej rýdzej podobe. Obdivujem režisérku Céline Sciamma, že mala odvahu v tejto modernej, uponáhľanej , komiksovej dobe natočiť také intímne dobové dielo, ktorá znova vracia filmu, to čo tak nezadržateľne stráca - umenie a krásu filmového obrazu. A ten Vivaldi na záver...ach, jaj... ()
Skvěle natočeno ()
"Jak se pozná, že je hotový? V jedné chvíli toho člověk nechá." Platí-li Mariannina malířská poučka i pro filmové plátno, nejsem si tak docela jistá, že se Céline Sciamma podařilo trefit ten pravý okamžik. Osobně bych si vcelku ráda odpustila onen zbytečně rozmělňující, polopatický, přelidněný závěr a raději na paletu od počátku přimíchala něco plamennějších barev Krásné hašteřilky. Tož ale tohle není obraz Jacquese Rivetta, venkoncem ani můj...;) ()
Film vystavěný na poněkud nepřesvědčivé zápletce a zasazený do podivně syrového prostředí se postupně daří prosytit opravdovými silnými emocemi. A navíc se v něm setkáme se spoustou krásných scenérií (nepřekvapivě, protože jde o film o malování) a intimitou nabitých scén. Výsledkem je komorní kostýmní příběh, který rozhodně stojí za shlédnutí. Nejspíš ale nebude pro každého, a proto mne zdejší vysoké hodnocení trochu překvapuje. ()
Hltačka pre oči aj uši.✓ ()
K večernímu sýru a vínku jsme si nemohli pustit lepší film. Užil jsem si tu francouzštinu s každou větou a stejně tak zamilované pohledy obou hereček. ()
Hm, co kritizovat? Neni co. Jen to nechtene tehotenstvi uz pusobi jako scenaristicka berlicka, kdyz nevis, co dale, jak dej posunout a pritom nehnout s hlavni linkou, dej tam pokoutny potrat. JInak nic. Ok, vypraveni nekdy plynulo strasne pomalu, ale to bylo soucasti umelecke licence. Svazanost postav pripominaji dila Jane Austenove, ke svazane dobe to vsak neodparatelne patri a naopak, kontrast mezi formalnosti vnejsiho cloveka a ryzosti a cistoty cloveka vnitrniho vypovida vice, nez umela zivocisnost doby soucasne. 9.5/10 update 10012024 muj maly osobni oscar za dila poprve shlednuta v roce 2023. Udilim cenu za nejlepsi kameru. ()
Místy obrazově zajímavé pojetí připomínající obrazy holandských mistrů (přírodní scenérie, zátiší v domě). Bohužel dějově nesmírně rozvleklé. Než se konečně něco začalo dít, byla jsem již dost umořena. Lze doporučit pro dlouhé zimní večery, do kina bych šla na něco dějově nosnějšího. ()
Všimol som si, že v tunajších hodnoteniach je to veľmi rozporuplné. Aby som to uviedol na pravú mieru, tak musím povedať, že tento film ozaj nie je pre každého. Mňa si získal už od úvodu a počas celej stopáže som si ho užíval. Ponúka skvelo fungujúcu kombináciu gradujúceho romantického napätia, bezchybných hereckých výkonov a nápaditej vizuálnej stránky. Nie každému film sadne, ale ak sa divák dokáže prispôsobiť pomalému tempu s veľmi malým obsahom hudby, tak sa bude už navždy s príjemným pocitom pozastavovať na strane 28. ()
