Prísaha

Chvílema dost rozpačitá podívaná s tradičně výborným Jackem Nicholsonem. Sean Penn je režisér co rád z lidí ždíme emoce, někdy až zbytečně. K tomu abychom pochopili, že je vražda malé holčičky nechutný a strašný čin nepotřebujeme brečícího Mickeyho Rourka. Přesto všechno je "Přísaha" poutavý film s takovou pohodovou atmosférou, kde ale čekáte kdy už TO vypukne. No a ten závěr mě definitivně přesvědčil, něco tak originálního, smutného a vlastně velice šťastného tu dlouho nebylo. BRAVO! (15.12.2005)

Průměrný krimi thriller, kterému něco málo chybí. O co konkrétně jde, ale neumím slovy zachytit. Možná něco mezi konzistentnějším scénářem, tempem a atmosférou. Spousta kvalitních herců v nevýrazných charakterech s málem prostoru, Jack by na takový film sice s přehledem stačil sám, ale i jeho potenciál mi přijde však docela nevyužit. Obzvlášť v této roli do které se podle mě skutečně hodí. Vyústění filmu ale příjemně překvapilo, zejména necháte-li jej chvíli uležet, a přehouplo film z průměru. (03.10.2011)

Sean Penn je výborný režisér, ale "Přísaha" jde trošku pod jeho standart. Možná se autoři příliš snažili odlišit od švýcarského snímku, podle kterého svůj film natočili, ale "Stalo se za bílého dne" mělo proti remaku několik předností: uvěřitelné chování postav, vhled do psychologie a jednání pachatele a především konec, který divákovi nabízí nejen určitou katarzi, ale celý příběh logicky uzavírá. Největším přínosem "Přísahy" tak zůstává tradičně skvělý výkon Jacka Nicholsona. (24.07.2007)

Trochu neprávem zapomenutý počin doplácí na to, že je prezentován jako detektivka, ve výsledku ale jde o psychologické drama. Sean Penn rozhodně nikam nespěchá a je schopen vymyslet a zrealizovat fenomenální scénu, která funguje jen obrazem (sdělení rodičům, že dcera zemřela, kdy není slyšet vůbec nic, ale je tu úplně všechno; moment, kdy se malá holčička setkává s pravděpodobným pachatelem a divák vše sleduje skrz okno) a celkově výborně pracuje s postavami a s atmosférou, která je celou dobu tajemná a posmutnělá. Na druhou stranu ale volí opravdu extrémně pomalé tempo a záběrů na rybařícího hlavního hrdinu je přece jen až moc a celkově celá pasáž s přesunem do jiného města je dost zdlouhavá a vzhledem k tomu, že se v ní toho tolik neděje, až úmorná. Jack Nicholson v hlavní roli je perfektní a naprosto civilní, což je u něj trochu nezvyklé, jméno režiséra pak zajistilo přísun hvězdných účastníků i v těch nejmenších rolích (z těch asi nejvíce vyčnívá výborný Benicio Del Toro), což je moc fajn. Problémem je nicméně snaha o detektivní linii, která moc nefunguje a je lehce zbytečná, což je vidět v samotném závěru, který má k uspokojivému vysvětlení v rámci žánru hodně daleko a tím pádem malinko zklame. Kdyby The Pledge bylo psychologickým dramatem a rezignovalo na "masově" přijatelnější detektivní linii, bylo by hodnocení o hvězdičku lepší, takto to musí být za tři a 60 %. (24.09.2022)

Sean Penn je jeden z nejlepších současných Hollywoodských herců a taktéž slibný režisér, který se zatím ani jednou neobsadil do svých režírovaných snímků, jak to bývá zvykem u točících režisérů, kteří jsou zároveň herci. Za to můžeme vidět, že si již podruhé vybral do titulní role svého snímku starého dobrého barda a šviháka Jacka Nicholsona. Tento film, který je remakem černobílého filmu Stalo se za bílého dne z roku 1958 a taktéž ještě jednou zfilmovaného v roce 1997 si vzal na paškál již zmiňovaný Sean Penn, který se snažil vykreslit příběh brutální vraždy malé holčičky, kterou začne vyšetřovat kriminalista Jerry Black v den jeho poslední služby u policejních složek. Setká se s matkou zavražděné dívenky a dá jí slib, že jejího vraha najde, což asi neměl dělat, když je to jeho poslední den v práci. Štěstí se na něj usměje a ještě v ten den zatknou indiána, kterej se k činu dobrovolně přizná. A my bystřejší diváci detektivek víme, že za všechno vždycky můžou indiáni. Takže by to mohlo po tomto excesu po půl hodině všechno skončit a všichni diváci by vesele mohli odejít z kina. Ale chyba lávky, protřelý bývalý detektiv Jerry Black, kterému to na penzi přemýšlí líp než v mládí, což jsem si všiml u vícero detektivů literárního a filmového světa. Pro příklad uvedu Hercula Poirota. Abych dokončil myšlenku, tak jsem chtěl napsat, že náš hrdina v důchodu není spokojený s výsledkem jeho posledního případu a tak se v tom začne šťourat, protože se v důchodu nudí jako většina důchodců a tak se dokonce přestěhuje mezi vidláky a sžívá se s místní komunitou, kde se tento brutální čin stal. Většina důchodců si pořídí zahrádku a hrabou se v zemi, néé náš starý hranostaj si koupí benzínku na romantickém místě zdejších hor a sblíží se s matkou zavražděné, kde přijde na plán, jak přilákat a posléze dostat pravého pachatele. Za krásné prostředí kanadských hor a působivý skoro až komorní kriminální příběh dávám 80%. (20.06.2021)