Vlak

Ideově starosvětský, ale formálně progresivní "Vlak" můžeme vidět jako přemostění éry válečných velkofilmů předchozích let a akčních dobrodružek ve válečných kulisách let nadcházejících. Z první kategorie přejímá hvězdný herecký ansámbl i zasmušilý étos a velké morální otázky, které tvoří páteř snímku. Z té druhé kategorie by se chtělo říci, že má důraz na akční scény a spektakularitu. Jenže žádný z nadcházejících filmů (ať už vezmeme jako příklad bijáky s Clintem Eastwoodem nebo hromadu italských žánrovek) se v tomto ohledu "Vlaku" nemůže vyrovnat. Frankenheimer tu inscenuje úchvatné sekvence, kde díky precizním kompozicím s několika plány neustále dává pocítit přítomnost postav v onom velkém dění. Prim zde hrají dech vyrážející momenty, kdy jsou herci přítomní či přímo dělají krkolomné kousky v poblíž projíždějících vlaků, havárií lokomotiv či explodujících nádraží. Jak říká Christopher McQuarrie, který film vyzdvihuje jako referenci k nové "Mission: Impossible",  u řady scén člověk žasne nad tím, jak vůbec tohle dokázali v době před digitálními efekty realizovat, Respektive z mnoha sekvencí na diváka dýchá bezprostřední blízkost reálné akce, protože tu místo optických efektů či zadních projekcí prostě je vše reálně zachyceno v kameře. Také v mnohých napínavých pasážích si tvůrci dávají záležet na tom, aby dění bylo viditelně zasazeno do reálného prostoru, který je sekvencí důsledně dramaticky využitý. Nevyhnutelně pak ony jedna dvě scény točené ve studiu či upravených interiérech působí nemístně. (16.07.2023)

V žánru válečných odbojových dramat je Vlak docela milníkem. John Frankenheimer vystavěl silný sled pohyblivých obrázků opírajících se o magii černobílého obrazu, esoteriku chlapských tváří a okouzlení zašlými časy parní železnice. Ta kombinace má sílu a vede snímek po hmatníku železničních pražců se skutečnou virtuozitou, snad jen ta přepálená stopáž tenhle koncert páry, mouru a potu tak trochu kazí. Souboj dvou zcela odlišných charakterů přesně zapadá do zažitých kolektivních představ o konci války na západní frontě - místo vyhlazovacích táborů a hromad mrtvých téměř konverzační drama mezi charismatickým odbojářem a zvrhle kultivovaným nacistickým milovníkem umění...příznačně filmové zjednodušení... (27.04.2010)

,,NEPÁČI SA MI TO." ,,KOMU ÁNO?" ,,MYSLÍM TIE OBRAZY." __ Iste, je to dobrý predstaviteľ tých ,,chlapských" filmov, no nejde tu len o čo najväčšiu akciu a Scofieldovov (intelektuál a estét, ktorého okolnosti nútia ísť cez mŕtvoly) záverečný prejav (možno niekde tu tkvie nominácia na Oscara za scenár) s prestrihmi na debny s obrazmi a postrielaných francúzskych odbojárov ponúka nezabudnuteľnú filozofickú otázku: Koľko životov vyváži záchrana umenia? Avšak najmrazivejšie je, s akou chladnosťou Frankenheimer ukazuje popravy tých, čo neváhajú pre úspech tejto akcie položiť aj vlastný život. Obaja hlavní predstavitelia sa svojich úloh zhostili naozaj dobre, len Lancaster mi ako Francúz skrátka nikdy sedieť nebude. (478. hodnotenie, 53. komentár k filmu) (11.05.2011)

Vojnový film, ktorý nie je tak úplne vojnový. Akurát perfektne využíva situáciu z konca druhej svetovej vojny na odohranie napínavého príbehu o záchrane vlaku plného najcennejších umeleckých predmetov. Zápletka je fajnová, akurát nemá na to aby sa odohrávala cez dve hodiny. Inak mi vadilo len to, realistickosť ako má byť a nemeckí záporáci presne podľa predstáv. 80%. (01.03.2008)

Filmová lahôdka,akú som strašne dlho nevidel,poviem,že vidieť tento Frankenheimerov skvost je pasiou najmä vtedy,ak máte k dispozícii čo najostrejší obraz,lebo KAMERA je tým hlavným dôvodom,kvôli čomu je film absolútne nezabudnuteľný!!! Režisér John Frankenheimer vo mne evokuje veľmi veľký dôraz na obrazovú stránku veci,že dbá,aby divák ako pasívny člen deja sa dokázal stotožniť s aktívnymi hrdinami filmu,najmä BURT LANCASTER ako Francúz Labiche,ktorý má na starosti vlakovú stanicu,zo začiatku myslí,kedy bude koniec druhej svetovej vojny,keďže nie je ďaleko od víťazstva nad fašizmom,lebo spojenci sa nedávno vylodili v Normandii a Rusi idú s veľkým dôrazom z opačnej strany dopredu,blíži sa oslobodenie Paríža,a tak NACISTI sa ponáhľajú tak rýchlo,že sa doteraz poriadne OBOHATILI na rôznych umeleckých dielach,ktoré chcú aj tentokrát previesť z Francúzska do Nemecka,aby ich letky popritom nezostrelili... CARGO bude obsahovať plnohodnotné drahé OBRAZY tých najlepších uznávaných maliarov,ktoré sebavedomý nemecký plukovník von Waldheim aj do nebezpečného úmoru chce za každú cenu previesť z bodu A do bodu B i za obetovanie nevinných,lebo tí to schytajú vždy.Labiche mení svoje správanie,vlastne ostatní kolaboranti postupne umierajú,a tak prichádza finále,kto z koho? Jeden proti jednému...Na film som sa naladil rýchlosťou svetla,lebo obdivujem prácu kamery a viem,že FRANKENHEIMER to zvláda s maximálnym prehľadom,trošku je film zdĺhavý,ale udeje sa tu toho požehnane od príprav výpeku Nemcov,keď partizáni pomáhajú a fingujú cestu tak,aby si mysleli,že idú domov do vlasti,ale pravda je iná,vracajú sa tam,odkiaľ vycestovali,snažia sa sabotovať koľajnice,darí sa,ale Náckovia na to prídu,tak postrieľajú všetkých ako rešeto,ktorí s tým niečo mali.Labiche je nezastaviteľný,zostáva sám a sám a robí všetko preto,aby vlak neodišiel tam,kam nechce.Len,či to všetko stálo za to? Toľko obetovaných životov... Vedľa Lancastera je excelentný aj PAUL SCOFIELD ako súper.JEANNE MOREAU má kratšiu rolu,aj tak to stačí,aby som si ju mohol vychutnať aj na mále priestoru,ale jej rola je dôležitá pre konečne vyznenie a postúpenie Labicha,de-facto pomôže mu v tých najhorších možných situáciach... Herci,kamera,réžia: 3 brutálne kvalitné atribúty,prečo dať filmu šancu,nedať by bolo konečnou chybou ako vzdať sa... (08.07.2015)