Réžia:
Arthur PennKamera:
Burnett GuffeyHudba:
Charles StrouseHrajú:
Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder, Owen Bush, Patrick Cranshaw (viac)Obsahy(1)
Skutočný príbeh milencov a bankových lupičov Bonnie Parkerovej a Clyda Barrowa sa odohráva v USA v čase hospodárskej krízy. Bonnie neuspokojuje fádny život v malom meste na americkom Stredozápade a túži po dobrodružstve i úniku z ťažkej reality. Keď spozná fešáckeho darebáka a drobného zlodeja Clyda, jej život sa náhle zmení. Clyda len nedávno prepustili z väzenia a už sa chce dať na dráhu bankového lupiča. Spolu s Bonnie založia zločineckú bandu, ktorá brázdi Ameriku od Oklahomy po Texas a rabuje banky. Zdá sa, že Bonnie a Clyde sú neporaziteľní a nikto ich nikdy nechytí. Správy o nich postupne prenikajú z mesta do mesta, zo štátu do štátu, až sa z nich napokon stanú hrdinovia titulných strán všetkých novín. Jednoduchí ľudia, ktorí sú v časoch biedy nespokojní s oficiálnymi predstaviteľmi moci a políciou, držia milencom na úteku palce a obdivujú ich napriek chýrom o ich násilných výčinoch. Nič však netrvá večne a aj lásku a život Bonnie a Clyda čaká tragický koniec. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (326)
„A co si tak myslíte, že jsem?“ - „Číšnice.“ - „A čím se živíte vy, když nekradete auta?“ - „No, teď právě hledám vhodné zaměstnání.“ Třeba nějaké takové, při kterém člověk přijde hodně do styku s různými lidmi, cestuje, vyzkouší si různá auta, osvojí si zručnost, zlepší fyzičku, zažije adrenalin…tohle všechno ideálně splňuje bankovní lupič. A jistě i Roman Skamene by potvrdil, že není Bonnie jako bony...Jakože Dunaway je ve své roli perfektní a předvádí ještě dominantnější výkon než její mužský protějšek Beatty. A vůbec celý gang je k pohledání, zvláště vyniká ještě bratr v podání Hackmana, mimo tuhle zločineckou partu má sice jednorázovou, ale o to zábavnější roli Wilder, ostatně humor filmu nechybí. Ale převážně pohodová atmosféra se postupně dle očekávání diváka mění, a to docela tvrdě. Nakonec přichází zrada…a pocit prázdnoty. Ale byla to jízda, která za to stála. Stejně jako v případě o rok starší Štvanice znovu hodnotím 4* a na tvorbu režiséra Penna si v budoucnu ještě posvítím. „Nebudeš mít ani chvilku klidu!“ - „Slibuješ?“ ()
V roce 1967 byli Bonnie & Clyde nejbrutálnějším filmem všech dob. Zejména závěrečná scéna divákům doslova vyrážela dech svou (do těch časů nikde jinde nespatřenou) důslednou krvavostí. Právě ona je důvodem, proč byl tehdy film promítán i na některých horrorových festivalech. Tento dodnes kontroverzní, místy zřetelně levicový snímek, patří nejen k zásadním dílům gangsterského žánru, ale také k důležitým milníkům v dějinách kinematografie. Mohl být natočen právě díky své době, která tak přála revolučním počinům zejména v oblasti umění. Konec 60. let je (co se týče jeho nejvýznamějších filmů) zcela ve znamení vzpoury proti zažitým konvencím. Tato rebelie s sebou přináší mj. úplně nový pohled na ztvárnění filmového násilí. (Dále viz Easy Rider, Night of the Living Dead nebo Wild Bunch). [Dodatek (duben 2011): Nedávno jsem to viděl asi podesáté, a dojem byl opět vynikající. O kolika filmech starších čtyřiceti let můžeme říct, že působí dojmem, jako by byly natočeny včera? Samozřejmě za předpokladu, že by ještě včera vznikaly tak dobré filmy.] ()
„This here's Miss Bonnie Parker. I'm Clyde Barrow. We rob banks.“ Ona po něm touží a on má problémy s erekcí - chybějící vzrušení tak kompenzují vykrádáním bank, útěkem před muži zákona a medializací svých činů. Vaše sympatie se budou odvíjet od toho, jestli na ně budete pohlížet jako na hospodářskou krizí zrozené Natural Born Killers a nebo v nich jen vidíte dětinské rebely bez příčiny.. Pennův film svou formou, líbivou kamerou a nakonec snad i tím "romantickým" závěrem silně připomene Hillův western Butch Cassidy a Sundance Kid a taky není rozhodně bez zajímavosti, že Faye Dunaway jako Bonnie dokonale posloužila módnímu průmyslu, když naučila ženy zase nosit baret. ()
Jak si zamilovat zločince... A vzhledem k tomu, že film kopíruje skutečné osudy kriminální dvojice, zmíním-li závěr, určitě pointu nevyzradím. Tak tedy, milé děti, z Bonnie a Clydea nadělali řešeta! Scéna tak brutální, realistická a děsivá, že chvílemi má člověk chuť říci: proboha, oni je před kamerou opravdu rozstříleli....Jelikož však oba herci natočili spousty dalších filmů, tak tedy šlo o práci trikařů. Za to, že se divákovi zalejí oči slzami, bych měl dát odpad. Lítost se zločinci je přece amorální! Avšak film je natočen s takovou bravurou, že nemohu jinak, než...***** ()
(1001) Na film jsem se dívala kdysi dávno s tátou a od té doby jsem ho měla zafixovaný jako skvělý. Dnes jsem si uvědomila, že vlastně nevím, jak ho hodnotit, protože mě na něm dojímají jenom tři věci: Když Faye čte báseň, kterou napsala skutečná Bonnie Parker, když Gene Wilder zakopne o plůtek obrostlý růžemi a křičí: "To je moje auto!" a potom samozřejmě střihová skladba závěrečné odpravy. Že je to úkrok stranou ke kritice "establishmentu" s vedlejším účinkem manipulování s charaktery a významem postav mi vůbec nevadí, naopak linka s překonáváním impotence už je něco, co mi v kontextu polidšťování vrahů přijde silně mimo mísu. Stejně jako že ta ženština představující Blanche dostala za svůj výkon Oscara. (A přečetla jsem si, že skutečná Blanche byla se svým zobrazením ve filmu hrubě nespokojená.) "Some day they'll go down together; And they'll bury them side by side; To few it'll be grief / To the law a relief. But it's death for Bonnie and Clyde." (Sakra, pár veršů a už brečím. Bonnie Parker byla stejně stará jako já jsem teď, když to napsala. A když zemřela.) ()
Galéria (120)
Zaujímavosti (48)
- Film do kin přicházel se sloganem: „Jsou mladí. Jsou zamilovaní. Zabíjejí lidi.“ (Pavlínka9)
- Skutočný Clyde Barrow bol vraj podľa klebiet bisexuál a Warren Beatty ho ako bisexuála aj chcel hrať, ale režisér Arthur Penn mu to vyhovoril. Namiesto toho bol vo filme impotentný. (ladko)
- Rozštřílené auto bylo po incidentu možné za 25 centů zhlédnout na vlastní oči. (M.B)
Reklama