Réžia:
Arthur PennKamera:
Burnett GuffeyHudba:
Charles StrouseHrajú:
Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder, Owen Bush, Patrick Cranshaw (viac)Obsahy(1)
Skutočný príbeh milencov a bankových lupičov Bonnie Parkerovej a Clyda Barrowa sa odohráva v USA v čase hospodárskej krízy. Bonnie neuspokojuje fádny život v malom meste na americkom Stredozápade a túži po dobrodružstve i úniku z ťažkej reality. Keď spozná fešáckeho darebáka a drobného zlodeja Clyda, jej život sa náhle zmení. Clyda len nedávno prepustili z väzenia a už sa chce dať na dráhu bankového lupiča. Spolu s Bonnie založia zločineckú bandu, ktorá brázdi Ameriku od Oklahomy po Texas a rabuje banky. Zdá sa, že Bonnie a Clyde sú neporaziteľní a nikto ich nikdy nechytí. Správy o nich postupne prenikajú z mesta do mesta, zo štátu do štátu, až sa z nich napokon stanú hrdinovia titulných strán všetkých novín. Jednoduchí ľudia, ktorí sú v časoch biedy nespokojní s oficiálnymi predstaviteľmi moci a políciou, držia milencom na úteku palce a obdivujú ich napriek chýrom o ich násilných výčinoch. Nič však netrvá večne a aj lásku a život Bonnie a Clyda čaká tragický koniec. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (326)
Nepravděpodobný pár životních ztroskotanců a jejich odplata tehdejší americké společnosti, realizovaná ve stylu Jesseho Jamese a Robina Hooda. Bonnie a Clyde loupežně přepadávali již tak vybílené banky a s podporou chudiny pokračovali v bezohledné krasojízdě, zároveň ale za sebou nechávali krvavou stopu, která nutně vedla k dopadení a k tragickému konci... Arthur Penn brilantně vystihl charakterové rysy ústředního dua, které nahrazuje své neúspěchy úspěchy na dráze zločinu. I když je tahle gangsterská road movie pojata velmi scénkovitě, už kvůli hercům a texaské atmosféře si ji nelze neoblíbit. ()
Nemám tvůrcům za zlé, že ze známé dvojice vrahů udělali sympatické zbojníky, problém vidím jinde. Z takhle nosného příběhu šlo vyrazit daleko víc. Film se až moc zabývá věcmi IMHO nepodstatnými (bratři chlastají a hrají dámu, Blanche má příliš mnoho prostoru) na úkor těch podstatných (pádnější důvod proč vlastně loupili, kde přišli k tolika zbraním, jak se šerif Hamer zachránil). Warren Beaty je sice typově přesný, herecky je však nevýrazný a z daleka nestačí takřka dokonalé Faye Dunaway (zasloužila by si Oscara). Gene Hackman byl rovněž vynikající, bylo mu však dáno málo prostoru na úkor jeho otravné a nesympatické ženušky Blanche v podání přehrávající Estelle Parsons (za co Oscara, proboha!?). Jinak kamera je velice pěkná (Bonnie v černých šatech, utíkající v poli s obilím, které má barvu jejích vlasů), krví se taky nešetří a děj je příjemně svižný. Arthur Penn už dlouho útočí na mou režisérskou TOPku, avšak tentokrát mě bohužel zklamal. Líbilo se mi to, avšak několik výrazných much (masařek) jej v mých očích dostává na 65%. ()
Dohromady koupili 81 kulek, jejich kára (Ford V-8) zhruba 217.__ Bláhově jsem si myslel, že v 60. letech mohla být nejakčnější scéna (či nejkontroverznější) ta, kde hlavní postava zapálí auto či žena neuvaří svým dětem pravidelnou dávku přesnídávek (čest Silvii Plathové, která šoupla hlavu do trouby). Nějak jsem si nedokázal představit film, který by zvedl puritánské američany ze židlí. Bonnie a Clyde to dokázali a nejen-že zvedli zaprděné konzervativce, ale i mě, což považuji za mamutí klad. Příběh o dvojici, která kradla pro radost a následně si uvědomila, že chtějí mít vlastní akvárko, vlastní balkón, je nejvděčnějším tématem pro lidi, kteří si chtějí užívat. Užívat v mezích. Ta dvojka nebyla nijak výrazná ve svém chování, ale jejich naivní a do jisté míry dětinský uvažování jim zaslepilo mysl, což je nakonec dokopalo k činům, které by se i v dnešní době daly považovat za "ulítlý". Moc se mi líbila ta atmosféra bezstarostnosti. Takový to: "Hele, támhle stojí auto, šlohneme ho, abychom si zvedli adrenalin.", je prostě lahůdka a pochybuju, že se dožiju podobné. Arthur Penn se vykašlal na konvence, natočil to tak, jak chtěl a já jsem šťastnej, což dokazuje i to, že jsem si po konci filmu musel zatančit po bytě (což je docela paradox vzhledem k tomu, jak to dopadlo :D) Fíííha!!!! ()
Nejlepší na celé téhle legendární gangsterce není ani tak to loupení a prchání před policií, jako poctivé vykreslení vztahů a nálad uvnitř Barrowova gangu, protože ty rozhodně nejsou ideální. Máme tu Bonnie, která se zločineckou dráhou snaží utéct před nudou a průměrností, Clyde je prostý lupič, který nic jinýho neumí, ani umět nechce; jeho brácha je to samý, akorát že ten se dostal pod vliv své ženy, upjaté hysterky a domácí puťky (přesně takové, kterou se nikdy nechtěla stát Bonnie). A do pětice C.W., rádoby nezávislý mladík, který jak se později ukáže je jen dítě hrající si na zloděje a četníky. Vše působí zcela realisticky a ponorková nemoc která mezi partou ukrývajících se „cizích” lidí vypuká je naprosto pochopitelná. A právě tenhle přímý pohled bez zidealizovaných hrdinů je neocenitelný. ()
Najhoršie urobený koniec v histórii kinematografie, a tým nemyslím spektakulárnu "popravu" zločincov. Neexistujúci koniec filmu ma doslova prikoval k sedadlu, jednoducho som nemohol uveriť, že taký slávny film môže takto strašne skončiť (teda neskončiť). A to sa hovorí, že Dariovi Argentovi "nejdú konce". Ale čo! Namiesto katarzie frustrácia, za čo celkom zákonite idú celé dva body dole. Keďže pre film nie je až tak dôležitý koniec ako vlastný korpus, tak si to zrekapitulujme. Ide o empatiou nabitý film o grázloch, ktorý odštartoval módu adorácie antihrdinov, a tá doba nie a nie skončiť. ()
Galéria (120)
Zaujímavosti (47)
- Film do kin přicházel se sloganem: „Jsou mladí. Jsou zamilovaní. Zabíjejí lidi.“ (Pavlínka9)
- Najviac si na svoje prišiel majiteľ závodu na výrobu baretiek vo francúzskom mestečku Pau, kde sa týždenná výroba zvýšila z 1 500 kusov na 20 000. (marlon)
- Díky tomuto snímku je Warren Beatty považován za předchůdce “nové hollywoodské generace”, do které patří filmaři jako Francis Ford Coppola, Steven Spielberg, George Lucas a Martin Scorsese. (džanik)
Reklama