Obsahy(1)
Detektivní příběh S. S. Van Dina odehrávající se ve dvacátých letech minulého století v New Yorku. Příběh je velice zajímavou a efektní detektivní konstrukcí s mnoha zvraty a nečekanou základní pointou. Zpracování _ (adaptace) této zajímavé literatury se ujal zkušený dramatik Petr Zikmund, který přinesl příběhu originální a především přesnou dramatickou strukturu, která tomuto žánru sluší. Režisérem byl Jiří Strach, který vedl herce jako Josefa Somra, Jiřího Dvořáka, Viktora Preisse, Aloise Švehlíka a další, k ukázněným a zároveň sugestivním kreacím. Za zmínku stojí i výtvarná složka díla a výkon kameramana Kristiána Hynka, který dal filmu výtvarný rozměr, umocňující autetičnost celého díla. Jedná se o nadprůměrný příspěvek k tomuto oblíbeném žánru. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (32)
Detektivka s lehce komedialni nadsazkou, ktera, ac asi vypliva z predlohy, ji tak moc neprospiva. Jiri Dvorak hraje sebestredneho egoistickeho soukromeho detektiva, ktery jakoby vypadl ze vsech stereotypu zanru, taková směsice Sherlocka Holmse a Hercula Poirota. Obdobně jako rytir sveho trubadura sebou vsude taha spisovatele ve ztvarnení J. Somra, ktery o nem pise oslavne knihy. Nejedna se o Watsona, spisovatel do vysetrovani vlastne nezasahuje, jen je pozoruje, dokumentuje, komentuje a tim pripravuje svou odu za chodu na vydani. Za zminku stoji i skvely V. Preiss, Z Stivinova, M Taborsky. I další herci odvaději svuj nadstandard, citime zde kvalitni vedeni reziserovo. Zapletka je uchazejici, takova normalni domaci zabijacka. Lehce nadsazenych 70 pro. ()
Podle mne vynikající ranná práce Jiřího Stracha podle slušného scénáře. Podařilo se podle mne zvládnout hranici mezi vážnou krimi s až shakespearovským vyvražděním každého-koho-je-možné s určitým nadhledem (ono taky brát to dneska vážně je obtížné). Vzniká hezká hra na vraždy s vypravečem van Dinem (to se scínáristovi povedlo) a, roztomile cynickým mladým Jiřím Dvořákem (mimochodem tehdy měl hrát Exnera, myslím). Špičkové herecké obsazení kolem přidává dobrou oporu od silnějšího přehrávání paní Jiráskové po civilnější pojetí ostatních. Podle mne by se autor nezlobil, a je to roztomile strávený čas, pokud máte rádi klasické whodunity. Myslím, že i výprava je zvládnutá slušně a člověk si ani neuvědomuje televizní rozpočet a kulisy. ()
Dvořákův výkon bych zas tolik nehanil. On to zahrál dobře, to jeho postava byla tak cynicky napsána. Ostatně i ostatní herci v čele se Švehlíkem a Preissem předvedli dobré výkony – dost mě překvapila Danica Jurčová (moc tuhle herečku neznám). Co se týká samotné knižní předlohy, tak tu jsem bohužel nečetl, takže nemůžu srovnávat, ale režisér Strach dle mého odvedl vcelku dobrou práci. Mělo to zajímavou atmosféru, logika tu místy haprovala – to už je věc druhá. Taky si myslím, že by to měl pachatel hodně těžké všechno přichystat, udělat v domě plného lidí, aniž by si toho někdo všiml. ()
Chválit herecké představenstvo je už dávno zbytečné, protože tady zkrátka vidět je, co za talenty se skrývá v našich končinách. Jenže po technické stránce jsem na rozpacích (kroužení kamery kolem postavy nepochopitelně přerušené střihem v půlce, či rozmazaná postava v pozadí, která momentálně mluví) a v té dramaturgické zklamán. Adaptovat totiž knižní strukturu je vždycky sázka do loterie, ale zrovna tato jen v podstatě trochu variuje a vykrádá proslule známého Sherlocka Holmese, přičemž možná se zasazuje do prostředí amerického, ale i to je tady málo. Celkový zločin totiž místo aby někam směřoval, jen v zásadě pomalu plyne, detektivové se vrací neustále na místo bez jakýchkoliv řešení a nakonec to celé má možná ten pomyslný plot twist, kdy hlavní hrdina vypustí ego do éteru naplno, epilog ukončí to, co konec nestihl dořešit a titulky hlásí, že venku je taky život. Na mě je to až příliš tuctové, co se sice snaží chytře tvářit, ale přitom jde o nepravděpodobnou a hlavně naprosto zaměnitelnou věc. Jasně, může za to předloha, ale tvůrci s tak jednoznačným talentem před i za kamerou by si mohli uvědomit, zda něco má, či nemá cenu adaptovat. ()
V konkurenci s detektivními příběhy slavného Sherlocka Holmese nebo později belgického detektiva Hercula Poirota ustupují další autoři kriminálních románů do ústraní, ačkoli řada z nich patřila ke stejně talentovaným tvůrcům jako byli Doyle a Christie. Nesporně k nim náleží i americký spisovatel S. S. Van Dine (vlastním jménem Willard Huntington Wright), podivínský estét, který si předsevzal, že americkou detektivku pozdvihne z bahna braku; jeho hlavní hrdina, Philo Vance je supervzdělaný knihomol a snob, který oplývá citáty, svědčícími o encyklopedických vědomostech. Ale abychom mu neublížili: nejen tím. Vnesl do americké detektivky noblesní, vytříbený styl, dokonalou dějovou konstrukci, přísnou fair play. Van Dine, vypravěč příběhů, funguje jako Vanceův doktor Watson, spolupracovníky a protihráče nachází v okresním prokurátorovi Markhamovi a v inspektoru Heathovi. Van Dine sám kdysi prohlásil, že i nejgeniálnější autor má náměty pouze na šest dobrých detektivek, a nechtěl jich proto sám původně napsat víc. Nakonec jich vytvořil přesně dvakrát tolik a Vyvraždění rodiny Greenů (v originále The Greene Murder Case) z roku 1928 patří mezi ty nejlepší. Lehce hororový příběh vyniká perfektně vypointovanou zápletkou, která se v závěru mění ve zcela nečekané rozuzlení se zcela nečekaným pachatelem. Režisér Jiří Strach obdaroval televizní adaptaci přesně postižitelnou atmosférou, neklidem, hrůzou a konsternací, tedy tím, co je pro skutečně kvalitní detektivku nutností. Tou se zdají být i herecké výkony většiny zúčastněných v čele s charismatickým Jiřím Dvořákem, talentovaným členem činohry pražského Divadla na Vinohradech, ale o nic míň nezaostávají ani další (Somr, Preiss, Švehlík, Vaculík, Stivínová, Holub, Jirásková, Táborský). Určitou výtku bych adresoval slovenské krásce Danice Jurčové, která psychologicky náročnou roli Ady, nejmladší členky rodiny Greenů, viditelně nezvládla. Milé překvapení, jenž tentokrát přichystala Česká televize pro své diváky, je o to vzácnější, uvědomíme-li si globální absenci vkusných detektivek na domácích obrazovkách a požitek z celého díla je vskutku gurmánský. Pro doplnění doporučuji i mluvenou verzi (de facto se jedná o totožný záznam s absencí obrazové složky), která nabízí mnohem sugestivnější výsledek. ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (2)
- Na obraze zesnulého zakladatele Greenů je vyobrazen portrét Rudolfa Hrušínského, ten ale ve filmu nehraje, protože v té době byl již osm let po smrti. Dá se to vykládat jako pocta zesnulému herci od režiséra Stracha. (sator)
Reklama