Obsahy(1)
Detektivní příběh S. S. Van Dina odehrávající se ve dvacátých letech minulého století v New Yorku. Příběh je velice zajímavou a efektní detektivní konstrukcí s mnoha zvraty a nečekanou základní pointou. Zpracování _ (adaptace) této zajímavé literatury se ujal zkušený dramatik Petr Zikmund, který přinesl příběhu originální a především přesnou dramatickou strukturu, která tomuto žánru sluší. Režisérem byl Jiří Strach, který vedl herce jako Josefa Somra, Jiřího Dvořáka, Viktora Preisse, Aloise Švehlíka a další, k ukázněným a zároveň sugestivním kreacím. Za zmínku stojí i výtvarná složka díla a výkon kameramana Kristiána Hynka, který dal filmu výtvarný rozměr, umocňující autetičnost celého díla. Jedná se o nadprůměrný příspěvek k tomuto oblíbeném žánru. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (32)
Detektivka s lehce komedialni nadsazkou, ktera, ac asi vypliva z predlohy, ji tak moc neprospiva. Jiri Dvorak hraje sebestredneho egoistickeho soukromeho detektiva, ktery jakoby vypadl ze vsech stereotypu zanru, taková směsice Sherlocka Holmse a Hercula Poirota. Obdobně jako rytir sveho trubadura sebou vsude taha spisovatele ve ztvarnení J. Somra, ktery o nem pise oslavne knihy. Nejedna se o Watsona, spisovatel do vysetrovani vlastne nezasahuje, jen je pozoruje, dokumentuje, komentuje a tim pripravuje svou odu za chodu na vydani. Za zminku stoji i skvely V. Preiss, Z Stivinova, M Taborsky. I další herci odvaději svuj nadstandard, citime zde kvalitni vedeni reziserovo. Zapletka je uchazejici, takova normalni domaci zabijacka. Lehce nadsazenych 70 pro. ()
Zřejmě to byla už chyba předlohy, pak se ale takový trapas neměl nikdy zfilmovat. Slabomyslná a neúmyslná, pročež nudná a nevtipná parodie na úsudek velkých detektivů (vpodstatě prachšpatný plagiát Holmese a Watsona) plná logických lapsů, velkohubosti, prázdných gest a jalových poznámek, navíc se zápletkou, jejíž rozluštění je celkem zřetelně a v úplnosti naznačeno hned zkraje, po první vraždě, takže divák pak marně tápe, proč vyšetřovatelé beze spěchu probírají jiné a nepravděpodobné možnosti, aby nakonec po dalších zbytečných vraždách všech ostatních členů rodiny potvrdili, že to opravdu bylo tak. ***** Za podklady k dedukcím se tam v rozporu s realitou říkají vyložené nepravdy (Zatím všechny oběti vraha viděly, proč ne i on? Zazní například neuvěřitelně stupidní otázka ve chvíli, kdy oběti, které dle domněnek viděly vraha, jsou teprve dvě, a třetí, která přežila, vraha dle své výpovědi právě neviděla, protože byla tma. takže s touhle čtvrtou je to půl napůl a nelze z toho nic o taktice vraha vyvozovat. A tak je to tam pořád. Když v závěrečné větě snímku zazněl od onoho Rádobywatsona apel "Buďme reální", místo "realističtí", už jsem jen odevzdaně zaštkala. Takhle blbé a nemístné to bylo od začátku do konce. ***** Už mi je po několika pokusech jasné, že Strach je patetický režisér beze špetky kritické soudnosti, pokud jde o výběr předloh i scénáristů, a jeho prosté převody naivních a často mizerných scénářů do televizní podoby postrádají nadhled i vtip. Tady jde jen o zkaženou detektivku, u historizujících filmů ale dělají medvědí službu i našim dějinám (například Operace Silver A). *~ ()
„Dům je poznamenaný, v rozkladu. Samo srdce domu zahnívá a s ním i všichni jeho obyvatelé. Tajemné hlubiny, černá nenávist, chorobné tužby, úchylné pudy, nemravná ctižádost…Téměř cítím jejich nasládlý pach“ Nasládlý pach jsem tedy necítil, zato dusnou atmosféru jako stvořenou pro zločin ano. A jak říká někdy cynický jindy sarkastický soukromý detektiv Vance v podání výborného Jiřího Dvořáka „atmosféra a činy spolu souvisí.. “ Nad některými jeho dedukcemi stejně jako nad samotným konáním vraha resp. některým jeho použitými prostředky, lze maličko nevěřícně kroutit hlavou. Co by to však bylo za detektivku, kdyby v ní nebyla troška té mystérie. Pro mě je zas trošku tajemstvím, jak to bylo s použitím velmi věrného obrazu Rudolfa Hrušínského pro účely tohoto televizního snímku. Obrazu představujícího postavu zesnulého nejstaršího z rodu Greenů, od nějž se celá zápletka tak trošku odvíjí. Od Jiřího Stracha (pokud to tedy byl jeho nápad) to každopádně byla hezká posmrtná pocta mistrovi Hrušínskému. ()
Dvořákův výkon bych zas tolik nehanil. On to zahrál dobře, to jeho postava byla tak cynicky napsána. Ostatně i ostatní herci v čele se Švehlíkem a Preissem předvedli dobré výkony – dost mě překvapila Danica Jurčová (moc tuhle herečku neznám). Co se týká samotné knižní předlohy, tak tu jsem bohužel nečetl, takže nemůžu srovnávat, ale režisér Strach dle mého odvedl vcelku dobrou práci. Mělo to zajímavou atmosféru, logika tu místy haprovala – to už je věc druhá. Taky si myslím, že by to měl pachatel hodně těžké všechno přichystat, udělat v domě plného lidí, aniž by si toho někdo všiml. ()
Podle mne vynikající ranná práce Jiřího Stracha podle slušného scénáře. Podařilo se podle mne zvládnout hranici mezi vážnou krimi s až shakespearovským vyvražděním každého-koho-je-možné s určitým nadhledem (ono taky brát to dneska vážně je obtížné). Vzniká hezká hra na vraždy s vypravečem van Dinem (to se scínáristovi povedlo) a, roztomile cynickým mladým Jiřím Dvořákem (mimochodem tehdy měl hrát Exnera, myslím). Špičkové herecké obsazení kolem přidává dobrou oporu od silnějšího přehrávání paní Jiráskové po civilnější pojetí ostatních. Podle mne by se autor nezlobil, a je to roztomile strávený čas, pokud máte rádi klasické whodunity. Myslím, že i výprava je zvládnutá slušně a člověk si ani neuvědomuje televizní rozpočet a kulisy. ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (2)
- Na obraze zesnulého zakladatele Greenů je vyobrazen portrét Rudolfa Hrušínského, ten ale ve filmu nehraje, protože v té době byl již osm let po smrti. Dá se to vykládat jako pocta zesnulému herci od režiséra Stracha. (sator)
Reklama