Tráiganme la cabeza de Alfredo García
Bring Me the Head of Alfredo Garcia
Bring Me the Head of Alfredo Garcia
Bring Me the Head of Alfredo Garcia
Bring Me the Head of Alfredo Garcia
Bring Me the Head of Alfredo Garcia
Réžia:
Sam PeckinpahKamera:
Álex Phillips Jr.Hudba:
Jerry FieldingHrajú:
Warren Oates, Isela Vega, Gig Young, Kris Kristofferson, Helmut Dantine, Monica Miguel, Emilio Fernández, Robert Webber, Enrique Lucero, Chalo González (viac)Obsahy(1)
Nejvíce autobiografický film Sama Peckinpaha je zároveň nejbizarnějším z jeho čtrnácti snímků, což ovšem u géniů propadnuvších alkoholu nebývá nic neobvyklého. Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách. Oproti na hony vzdálené, precizně zkomponované Divoké bandě představuje Alfredo Garcia intenzivní kinematografickou zprávu o stavu duše a těla Sama Peckinpaha, muže ze západu a milovníka starých časů, snažícího se rozkoukat v nové době. Alfreda Garciu jsem natočil přesně tak, jak jsem chtěl. Dobrý, nebo špatný, ať se vám líbí, nebo ne, je to můj film. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (134)
Snadný prachy nejsou úplně nikdy tak snadné, jak se na první pohled zdá. Mám rád Peckinpahovy postavy. Mám z nich pocit, že to jsou lidé, kteří žijí. Díky tomu se dá věřit režisérovu vyprávění. Nádherná tragédie ve westernovém stylu. ()
Tarantino to asi párkrát viděl, slet neuvěřitelných nápadů, přestřelek, drsňáckých hlášek, opravdová sedmdesátková lahůdka ()
V první polovině si film nebezpečně zahrává s poetikou romantického braku, ale následný dramaturgický oblouk vše tak krásně překlene, že hodinu, neřkuli (tý)den (!), po projekci, jsem toho plný a musím hodnotit plně. ()
Když jsem viděl poprvé v dávných dobách byl jsem spokojený víc. Tento snímek bohužel nevládne žádnou nadčasovostí, zůstalo jen spousta bělozubých mexikánů, spousta střel, Tequily, prachu a na dnešní dobu zdlouhavé nudy i když s pořád dobrým cz dabingem. ()
Tenhle film mě přesvědčil, že Tarantino je jen velkým filmovým eklektikem. ()
Skvělý filomový zážitek. Psychologický rozbor toho co je schopen člověk udělat pro dest tisíc dolarů a následné uvědomnění si, že to vlastně nestálo ani za milion. 5 * je jasná volba, vřele doporučuji. ()
Plne rozumiem ,,kultovosti,, tohto filmu.Lec,3,5*. ()
Mám rád pomalé filmy, takže tempo tohoto snímku mi naprosto nevadilo. Tolik zmiňované násilí mi nepřišlo brutální, spíše místy cynické (hlavně v podání dvou kravaťáků - loket děvce, masakr Garcíovy rodiny). Pro mě z toho zbyla slušná road-movie, střihlá trochu westernem, trochu gangsterkou, s věrnou atmosférou mexického venkova (prach a mouchy...), a pár zbytečnými epizodami (Kristofferson). ()
Druhý film od SP co jsem viděl. Po Divoké bandě. Zajímavé, líbilo se mi to. Ztroskotanec Benny, postava dcery, která na konci řeknce to co řekne a tvář její matky potom. ()
Parádní biják, ve kterém sledujete alkáčskýho ztroskotance, co si chtěl vydělat pár babek na důchod se svojí radodajkou a jak se z toho nakonec pomátne. Hlava je v pytli a kdekdo prdí do hlíny. Sam byl prostě frajer i když jeho postoj k ženskejm není moje zavařovačka samohonky, tak jeho anti-hrdinové mě fakt bavěj. ()
Poezie mezi alkoholickými bingi. ()
Celkový dojem je poněkud rozpolcený, jelikož první hodina silně zavání nudou, ale pak se to rozjede a najednou je na co koukat. Dokonce mně to i donutilo k zamyšlení, že to to mělo takovou zvláštní auru, což většina filmů nemá. ()
Úvodní záběry vzbuzují dojem, že začíná něco jako poloamatérské romantické porno; podobná očekávání se naplní jen zčásti. Americký ztracenec, jehož neuvěřitelné příhody v exilu sledujeme, musel být režisérovi velmi sympatický, když ho nechal v tom kolotoči násilí, laciné sentimentality, pouťových obrazů zbídačeného mexického venkova a nudných žvástů přežít takřka do konce. ()