Přineste mi hlavu Alfreda Garcii

Oproti jiným Peckinpahům je to roztahanější a hlavní hrdina není tak cool, jak by mohl být. Ta roztahanost se ale hodí do mexického prostředí ve kterém se film odehrává. Škoda těch přestřelek. Prostě jsem hrdinovi nevěřil, že by je přežil. Ústřední morbidní námět s hlavou je výborný a násilnost filmu se pohybuje v peckinpahovských standardech, tudíž ženský dostávaj terminátorský loktovky do držky a jsou ponižovány a znásilňovány, přesně podle divákova gusta. Ne vážně, Peckinpah má lepší filmy, ale za zkouknutí tohle stojí. (24.07.2007)

Pokud přesně nevíte, co paroduje Muž z Acapulca, podívejte se na "Přineste mi hlavu Alfreda Garcii" - kníratými obtloustlými Mexikánci skákajícími z křoví se to tu jen hemží. Než se však film zvrtne v závěr naplněný mrtvolami, který je dnes spíš směšný než drsný, obsahuje zejména zajímavé vylíčení vztahu ústřední milenecké dvojice, která jede sehnat hlavu z názvu filmu. Tato psychologizace postav film vyzdvihuje z průměru dobrodružných snímků. Protože také Benny (člen milenecké dvojice), hraný Warrenem Oatesem, který po odměně za hlavu zejména pase, rozhodně není klasickým hrdinou bez bázně a hany. Pokud toužíte po oddechovém snímku, tento je velmi solidní. (05.07.2005)

(1001) Přiznám se bez mučení, že jsem se u filmu věnovala ručním pracím, takže neměl moji naprostou a nepřerušenou pozornost, ale i tak si myslím, že to nebyla jenom moje vina, že jsem měla celou dobu velmi silný pocit, jako bych náhodně přepínala mezi několika nesouvisejícími filmy na různých kanálech. Prolog a konec shodně dost božské, a kdyby mi někdo teoreticky odvykládal premisu a obecný děj, tak by mi to připadalo jako super nápad, ale když se na to doopravdy podívám, tak wtf? Skoro všechno, o čem jiní kritici píšou, že je na filmu cenné, mi připadá nesmyslné, a to je ještě ke všemu stejný pocit, jaký ve mně vyvolával i zatím jediný další film, který jsem od Peckinpaha viděla, a to Pat Garrett a Billy Kid. (A Warren Oates je zde ve své roli stejně machisticky nechutně oslizlý jako James Coburn tam, takže to je asi ten Peckinpahův proslulý rukopis?) Jestli je pravda, že Oates režiséra během natáčení naučil brát kokain, tak se ovšem nedivím, že vůbec nechápu, o čem tento film medituje, a taky se tím vlastně dost vysvětluje. Jako by neexistovala žádná korelace mezi milionem těch defilujících emocí, respektive mezi těmi způsoby, jakými se je rozhodl režisér před kamerou organizovat. (16.04.2018)

Vo veľmi štýlovej, prachom sýtej a vizuálno-zvukovo perfekcionistickej autobiografii S. Peckinpaha vidíme v metaforickej podobe režisérov útek z vlasti a následné maximálne úsilie v podobe zháňania prostriedkov pre ďalšie megalomanské filmy, ktoré producentov stáli veľké náklady. Film okrem hlavnej línie sleduje road movie zápletku vzťahovej ústrednej dvojice odtrhnutej od civilizovanej dôstojnosti, ktorá si hľadá naspäť cestu k sebe. Určite najsilnejšou zbraňou tohto viacžánrového filmu je zvláštna zmes kombinovanej realistickej surovosti, priamočiareho zápalu a zvláštnej atmosféry samoty a zneistenia. Inak veľmi zrozumiteľný a oddychový biják, ktorý vám pri správnom načasovaní a nálade pripraví recept, ako sa vám všetko rozpadne z rúk, pokiaľ pôjdete až ďaleko za hranu znesiteľného [MFF Cinematik, 2018]. (15.09.2018)

Kéž bych žil ve sladkém nevědomí a naivně si myslel, že se pouze nějaký neschopný režisér snaží napodobit geniální Peckinpahův Útěk. Akorát bez přidané hodnoty v podobě jeho talentu, stylu či čichu na výběr setsakra charismatických herců, ale zato úděsně utah*zííív*aně po celou stopáž, ve které i ty zpomalovačky působí jako nechtěná parodie sebe sama. Snad jen úplný závěr je "good old Sam". Ovšem pohnojil si to sám, takže... No, řeknu to tak, že po tomhle mám i ten Ostermanův víkend hnedka o něco raději. (06.03.2009)