Réžia:
Jiří Sequens st.Scenár:
Jiří Sequens st.Kamera:
Miloslav HarvanHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jaroslav Marvan, Josef Bláha, Josef Vinklář, František Filipovský, Gustav Nezval, Helena Růžičková, Luba Skořepová, Jaroslav Mareš, Jaroslav Raušer (viac)Epizódy(13)
-
Prísaha (E01)
-
Malý a veľký vrah (E02)
-
Lady Macbeth z Vinohradov (E03)
-
Odtlačky prstov (E04)
-
Čierne rukavice (E05)
-
Prípad nepárnej črievice (E06)
-
Lodný uzol (E07)
-
Telegram z Neapolu (E08)
-
Turecké náušnice (E09)
-
Smrť Kapra (E10)
-
Hra (E11)
-
Špión príde o siedmej (E12)
-
Svedomie (E13)
Obsahy(1)
Třináctidílný seriál kriminálních případů ze třicátých let 20. století podle povídek Jiřího Marka. Pražská "mordparta" policejního rady Vacátka bojuje s podsvětím. Ani ten nejrafinovanější zločinec nemá šanci uniknout dedukčním schopnostem inspektorů Mrázka (František Filipovský), Brůžka (Josef Bláha) a Boušeho (Josef Vinklář). Jejich práci si ze svého postu kriminálního rady hlídá Karel Vacátko (Jaroslav Marvan). Se stejným obsazením vznikly v letech 1970 - 71 čtyři celovečerní filmy - Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior a Smrt černého krále. V roce 1986 byl jako volné pokračování natočen seriál Panoptikum Města pražského. (mibara)
(viac)Videá (20)
Recenzie (276)
Oblíbený seriál mého dětství s přehršlí známých českých herců, nádhernou prvorepublikovou atmosférou a úžasně výraznou znělkou:-). Včera jsem se nachomýtla k repríze a poněkud nemile mě překvapilo řešení zápletky první epizody. Následují SPOILERY, tak to nečtěte, jestli nechcete přijít o překvapení;-). Dedukce rady Vacátka je obdivuhodná - oběť, precizně klepnutá kladivem, ležela v pečlivě zastlané posteli, čili pachatelem MUSELA být žena (mezi námi, většina žen by kladivem ublížila spíše sobě a k vraždě by tedy volila menší, lehčí nástroj - třeba nůž). Svědkyně si vzpomene na doprovod zabitého děduly - padesátnici, blondýnu při těle. A hle, rada Vacátko se ihned vytasí s jedinou fotkou podezřelé, jiná oplácaná blondýna asi v Praze tou dobou neexistovala. Svědkyně při pohledu na obrázek váhá, přesto se jí policejní rada chytře ptá, jestli si je zcela jistá totožností podezřelé a najednou dostává přesvědčeně kladnou odpověď. Podezřelou neměl rád psík zavražděného, když na ni tedy po chvíli zaštěká policejní čivava, je to důkaz nad důkazy o vině! Podezřelá je navíc kráva na entou, ukradne desítky tisíc, zahodí důkazy do Vltavy, ale starou sukni zašplíchanou od krve strčí do čistírny! Opomenutí je nesmírně věrohodně vysvětleno lakotou vražedkyně - ta se pochopitelně okamžitě složí, místo aby tvrdila, že např. stahovala králíka (expertíza krve by tou dobou asi nebyla kdovíjak na úrovni). V podobném stylu díl doklopýtal až do úsměvného závěru a notně ukrojil z glorioly seriálu. No, ještě si pár epizod zopáknu, než sestřelím hvězdičku, třeba to nebude samý bůžek ve stroji;-). EDIT: OMG - ty "promyšlené akce" při zatýkání, ty následné upískané honičky neschopných policajtů... Čtvrtou hvězdičku vážně ponechávám jen z nostalgie a úcty k hercům. 70% ()
panelákové nedělní dopoledne plné dětské deprese. a smrad cibule z kuchyně. ještě vynýst bordel do kontejneru. ne po schodech, přes jeho odpornost pojedu pochcaným výtahem. ty tři patra se to dá. snad se tuhle neděli zase dožiju oběda. léto v prdeli. co víc než ta vlezlá melodie z televize, pod kterou si vždy vybavím tyto dny pouště. stejně na mě působí i Cirkus Humberto. totálně nepříjemné věci! ()
Občas pokulhává atmosféra 20.let minulého století + přespříliš hudby, která jde chvílemi na nervy a někdy ubírá na napětí dané situace + řada epizod neúnosně natahovaných = než někdo něco ze sebe vysouká, než někdo něco udělá apod.- to to trvá!...ale stále koukatelné díky skvělým hercům v čele s Jaroslavem Marvanem. ()
Tenkrát se ještě vyšetřovanému neříkalo soudruhu, ovšem tykalo se mu tak jako tak. Nebyl-li to ingeňjerž, dochtor, nebo jiný poddruh ,,lepšího člověka". A tak to má být, na dělný lid platí přísnost, pane rado. Kouzelná směska téměř humorných a skoro děsivých příběhů, z nichž na observanta dýchne atmosféra Prahy let třicátých (točená s občasnými renoncy v pokročilých šedesátkách). A právě onen hlavnoměstský genius loci přehluší toporné šaškarády některých herců, kupříkladu úprky podezřelých.... bych zařadil spíše do dokumentu o tanečnících svatého Víta, že. Snad jen chorea minor může zajistit, aby se zasloužilý vrah vrhal čtyřmi směry současně a když už se mu cukatůrou vykloubené údy konečně pohnou kamkoliv, překvapeně se po několika krocích zastaví a záchvat vypukne nanovo. I ten blbej šprt Mazánek by Vám na to dal razítko z brambory, že takhle se skutečně neprchá, leda pokud nechcete vyběhnout rejžovi ze záběru. Konec blábolení, klasika z největších, milujme ji. ()
A dejte mi zahrát, pane inšpektóre. Dejte mi zahrát, už jsem zase dóle. Dejte mi zahrát v čistým dur, než přišijou mi číslo na mundur, na mundur, šedivej, vošklivej. Zákon, zákon šlape jim na pérka. Brání se, brání, pražská galérka. Jo, člověk míní, ten nahoře to změní a potom zbejvá jen mřížový snění. A dejte mu zahrát, pane inšpektóre. Dejte mu zahrát, než vypadne z róle. Dejte mu zahrát v černým mol, ať pozná sám ten velkej lidskej bol ze zrady, velikej, falešnej. A dejte jim zahrát, pane inšpektóre. Dejte jim zahrát, a každýmu sóle. Jeden zná pravdu, druhej lež, malér je svázal k sobě za faleš, na řetěz, za faleš, na řetěz, za faleš. Hříšní, hříšní, hříšní hříšníci. Hříšní, hříšní, hříšní viníci. Vini, vini, viní viníci. "Hříšní lidé města pražského". **** ()
Galéria (300)
Zaujímavosti (81)
- Jedová chýše stála ještě v roce 1926, protože si “zahrála” ve filmu Karla Lamače Dobrý voják Švejk (1926). (Zdroj: Jaroslav Šerák)
- Pan továrník (Ilja Prachař) vyhrožuje policejnímu radovi Vacátkovi (Jaroslav Marvan), že zavolá Kájovi, což má být ministr vnitra. Jenže v době, ve které se seriál odehrává (1928), byl ministrem vnitra Jan Černý. (Landauer)
- Scéna, kdy se Bouše (Josef Vinklář) snaží dostat do chalupy Povondry (Jaroslav Moučka) a pak po něm chce ztracený střevíc, je zcela zbytečná a nelogická, protože když spolu v minulém obraze seděli v Jedové chýši, hodil ho Povondra hospodskému k nohám, když zametal, se slovy: „Spal ho.“ (sator)
Reklama