Náruživosť

Z ostrovnej trilógie (Hodina vlkov, Hanba) je práve posledná Náruživosť najmenej záživnou snímkou, aj keď mu citový prepletenec nijako neuškodil. Bergmann zase vsádza na ženské vnútro a vynára z neho tie najintímnejšie kúsky tvoriaci rámec dokonalej ľudskej bytosti. Ktorými ale hlavní protagonisti z pohľadu kritického okolia rozhodne nie sú. Zaujímavá polemika a koniec koncov, Bergmannove subjektívne teórie sú mnohokrát práve mojou krvnou skupinou. 70% (17.04.2010)

Zmrzačená zvířata, zmrzačené duše. Vina, trest, zodpovědnost. Nykvist jde do detailu, Bergman v dialozích do hloubky. Blízkost hercům, jejich tvářím a pocitům, navozuje dojem tíživé intimity. Režisér nás s nimi zavírá do jednoho stroze zařízeného pokoje. Nic příjemného, lézt někomu do nejniternějšího soukromí, ale stejně si budete přát zůstat vevnitř, než být venku, kde řádí vrah zvířat a nepřívětivé počasí. Ostrovní lokace pocit izolovanosti ještě podtrhují. Jsou to přitom postavy samotné, kdo si ze života dělají překážkovou dráhu. Kamkoli půjdou, vzpomínky je budou následovat. Nemožností úniku Bergman netrýzní jenom diváka, ale i herce – se svými postavami vnitřně spojené, nucené nést jejich hříchy. Herecké vsuvky, kdy herci hrají, že nehrají jsou vlastně varováním autora – nenechte se příliš pohltit. Není to snadné. 80% Zajímavé komentáře: Silas, MIMIC, murakamigirl (29.12.2011)

Pět * spíš kvůli neskutečné kameře a dokonalé formě. Ta tam je NUTNOST vrcholných Bergmanů. Ale copak jsme tu na závodišti, ptá se to hned ve mně??? Každopádně mi u dřívějších Bergmanů nebývala dlouhá chvíle (snad je to redukcí, možná je jejím důsledkem i jistý nedostatek); nechyběly mi u nich ani expresionisticko/naturalistické gradace pomocí zachycení vraždění. V tom mi to evokuje úpadkového Triera. Poprvé jsem si uvědomil, kolik si Dogma95 z Bergmana tohoto stylu vzalo. (29.05.2022)

Moje druhé setkání s těžko stravitelným Bergmanem dopadlo oproti Sedmé pečeti mnohem lépe. Film stojí zejména na hereckých výkonech a tíživém příběhu krize mezilidských vztahů. Vložený příběh se zmrzačenými zvířaty ještě umocnil dusnou atmosféru snímku. Zkrátka pěkně natočené drama, které nevyprchá hned po závěrečných titulkách. (16.08.2012)

S tímhle filmem mám problém - naprosto tezovité a vykonstruované postavy, které jsou rozebíráni na dřeň ale jakoby skoro vůbec nežily a jen každým záběrem dokládali to, co dokáží jejich herci vystihnout v pár větách. Je těžké se s nimi ztotožnit a je únavné je pozorovat. Výsledkem je nezvykle utahaný a odtažitý film, jenž nenabízí žádnou silnější scénu a který nejvíce zaujme vloženým snem, který přímo navazuje na Hanbu. To, co Bergmanovi s obdobnou tématikou vždycky vycházelo tady jaksi nefunguje. Alespoň že zůstává excelentní filmařská stránka a zajímavá, byť trochu samoúčelná reflexivita. (16.04.2010)