Jáma

Příběh je rozhodně zajímavý, navíc kolem poloviny obohacen zvratem, skýtajícím potenciál pro napínavou psychologickou hru. Tvůrci ale jako by nevěděli, co s danou látkou dělat - dál nezaujatě zabírají zlaté lány polí, budují hezkou letní atmosféru a zpříjemňují den kvalitním hudebním doprovodem. No a drama zůstává sedět doma. Jáma nevyvolá žádné výrazné pohnutky, pouze nasadí do mysli léto, příběh nechává mimochodem plynout, nevzruší, nenutí diváka nervózně čekat, co se odehraje v příští chvíli; nenutí ho s někým cítit, někomu fandit, nevykresluje zajímavé psychologické profily. Prostě pomalu plyne a ukazuje příjemné obrázky. Ještě že je děj zajímavý sám o sobě a pozornost jakž takž udrží až do velmi povedeného konce. Potom titulky a nic. Pokud film takového žánru a tématu nevyvolá žádné emoce, dojmy, pocity, asi je někde něco špatně. Hezky vypadat a vlastnit hezký příběh vždycky nestačí. (08.05.2008)

Veskrze průměrný thrillero/horor, kterému ve srovnáním se španělskou či mexickou novou vlnou (hned jsem si vzpomněl na atmosférického Prince bez království) chybí jakýkoliv náznak originality či vlastně čehokoliv navíc co by snímek odlišilo. Hodně slabé herecké výkony navíc moc co do kvality nepřidávají a tak z potenciálně hodně zajímavého námětu se po půlhodině stává hodně rozvařená sicilská špageta. 35 % (10.08.2015)

Deti radi opustené budovy. Prísľub pokladov ukrytých v ruinách láka k preskúmaniu zóny, z neznámych dôvodov zavrhnutej svetom dospelých. Adrenalínovým bonusom v zanechaných priestoroch s opadávajúcou omietkou a prefukujúcim vetrom pomedzi škrípajúce zvyšky okeníc sú pivnice. S vôňou plesniviny, obklopené vlhkom, tmou a nepomenovateľným tajomstvom tvoria protiklad k obilným zlatožltým lánom zvlnenej pahorkatiny južného Talianska. Jama prekrytá vlnitým plechom tu zároveň symbolizuje nazeranie z priestoru detstva vymedzeného žiarou slnka a jasom rodičovskej opatery do temnejšej dospelosti. Okrem zodpovednosti tam vládnu dušu zožierajúce, no málokedy sa plniace prísľuby hmotnej slávy, nezriedka vykupované zneužívaním ostatných. Pokiaľ ostal film v rovine zobrazenia spontánneho a často neuvedomele krutého detského správania, šmrncnutý záhadou v tmavej jame, bolo to fajn. Od momentu objasňovania úloh dospelých až po patetický záver sa to ale zvrtlo do viac-menej štandardizovaného príbehového produktu o neohrozenom detskom hrdinovi, postaviacom sa svojvôli veľkých s povinným záverečným morálnym apelom v podtexte o neubližovaní deťom. 65% (29.07.2008)

Pěkně mrazivý příběh o tom, jak je nutné vzít odvahu do hrsti, když ji nemají dospělí, a pokusit se o nemožné. Dávná premiéra tohoto snímku na HBO mne doslova uchvátila - vzhledem na poměry zemí, kde vznikal - skvělým zpracováním a neustále napínavým dějem. Přátelství dvou chlapců bylo snadno uvěřitelné, "rozumná" neangažovanost rodičů v celé věci ohledně únosu pak sice odporná, ale pochopitelná. Tohle si někdy musím dát znovu, parádní drama. (20.05.2009)

Keď som čítal Salingerov román Kto chytá v žite a mladý Holden Caufield opisoval obilné pole, v ktorom mal chuť zachraňovať deti, predstavoval som si to takto a nijak inak. Dokonalá obrazová harmónia, kde každá línia má svoj silne emotívny náboj, perfekcionalistické používanie farebných filtrov a mrazivý kontrast medzi horúčavosťou dňa a tmou noci (a jamy) podfarbené komornou, no silnou hudbou... no jednoducho tento film na mňa zanechal veľmi veľký dojem. Navyše keď prirátam naozaj nevidené a invenčné stvárnenia nevidenej a invenčnej látky. Bravó. Som nekriticky nadšený. (25.08.2008)