Réžia:
Gabriele SalvatoresKamera:
Italo PetriccioneHudba:
Ezio BossoHrajú:
Aitana Sánchez-Gijón, Dino Abbrescia, Diego Abatantuono, Susi Sánchez, Giuseppe Cristiano, Giulia Matturro, Mattia Di Pierro, Riccardo Zinna (viac)Obsahy(1)
Italsko-španělsko-britský film se odehrává v parném létě roku 1978 v idylickém městečku na Sicílii. Vypráví o devítiletém Michelovi, který náhodou zjistí, že v podzemní sousedního domu je držen v zajetí unesený chlapec Filippo. Neví, komu se má se svým objevem svěřit a postupně zjišťuje, že dospělí, včetně jeho vlastních rodičů, se nehodlají do ničeho plést a dokonce ho varují, aby na všechno, co viděl, zapomněl. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (64)
Vynikající. Upoutávku na "Io non ho paura" jsem viděl již před někoilka lety a moc na mne zapůsobila. Bohužel jsem si nezapamatoval název filmu, takže mi nezbývalo než doufat, že na něj časem náhodou narazím. Stalo se. Začátek velice příjemně hororový, zbytek pak už takové polofunkční drama, které by bývalo mohlo být mnohem hlubší, avšak ke spokojenosti to stačí i takto. Ale ta atmosféra! Kvůli ní mám rád snímky z jihoevropských zemí. Koukněte a pochopíte. ()
Jen tak přemýšlím, proč jsem to koupil jako horor. Další věc je, že mi celkový požitek z filmu možná trošku znepříjemnil fakt, že jsem vinou tísnivé časové situace byl nucen film zkouknout natřikrát. Ale jinak přesně typ filmu o dětském pohledu na svět dospělých, jaký mám hrozně rád. Dva kluci, opravdu nádherný venkov (jeden dva baráky utopené v nekonečném moři pšenice), prach, vzdor, tajemství, resistence, obětování, podmanivá hudba.... Po prvotním zklamání, že to není horor, se dostavil uspokojivý pocit z dobře natočeného filmu. ()
Příběh je rozhodně zajímavý, navíc kolem poloviny obohacen zvratem, skýtajícím potenciál pro napínavou psychologickou hru. Tvůrci ale jako by nevěděli, co s danou látkou dělat - dál nezaujatě zabírají zlaté lány polí, budují hezkou letní atmosféru a zpříjemňují den kvalitním hudebním doprovodem. No a drama zůstává sedět doma. Jáma nevyvolá žádné výrazné pohnutky, pouze nasadí do mysli léto, příběh nechává mimochodem plynout, nevzruší, nenutí diváka nervózně čekat, co se odehraje v příští chvíli; nenutí ho s někým cítit, někomu fandit, nevykresluje zajímavé psychologické profily. Prostě pomalu plyne a ukazuje příjemné obrázky. Ještě že je děj zajímavý sám o sobě a pozornost jakž takž udrží až do velmi povedeného konce. Potom titulky a nic. Pokud film takového žánru a tématu nevyvolá žádné emoce, dojmy, pocity, asi je někde něco špatně. Hezky vypadat a vlastnit hezký příběh vždycky nestačí. ()
Film: Farebný. Žáner: Drámička lajtka. Prostredie: Nádherne ohyzdný sicílsky vidiek, ktorý už neobývajú ani červotoče a baktérie vraj tiež túto dieru opustili. Hudba: Nejaké sláčikové kvarteto až sexteto, ktorého vrzúganie akosi išlo kus tažšie do rytmu subtropického podnebia. Dej: Príjemne sa vlečúci. Tempo: Tardo, vhodné najmä na poopičné stavy. Strih a kamera: Tie našťastie prekročili latku televíznych inscenácií. Hodnotenie: Spokojnosť. ()
Na taliansky film dosť dobré. Milé prekvapenie, kvalitná dráma aj napriek tomu, že zväčša sú hrdinovia malé deti. Film nenudí, miestami by síce potreboval prestrihať, ale inak kamera slušná, dobré zábery. Vizuálne celkom pekný štandard. Čakal som viacej hororu, ale je to čistá dráma. Záver je kvalitný a šokujúci. Jama je zaujímavý film, pre Talianov menší skvost. Neohúri priveľa, ale za pozornosť stojí. 68% ()
Reklama