Réžia:
Alain ResnaisHudba:
Hanns EislerHrajú:
Michel Bouquet, Reinhard Heydrich (a.z.), Julius Streicher (a.z.), Heinrich Himmler (a.z.), Adolf Hitler (a.z.)Obsahy(1)
Francúzsky režisér Alain Resnais nakrútil svoju dokumentárnu esej o holokauste v roku 1955. Snímka je kombináciou archívnych záberov so zábermi na vyhladzovacie tábory Osvienčim a Majdanek tak ako vyzerali 10 rokov po vojne, ktoré dopĺňa komentár francúzskeho básnika a bývalého väzňa koncentračného tábora Jeana Cayrola. Film, ktorý je jedným z prvých umeleckých dokumentov o holokauste, vzbudil po svojom dokončení kontroverzné reakcie. Francúzska cenzúra požadovala vystrihnutie scén, ktoré odkazovali ku kolaborácii vichystického režimu s nacistickým Nemeckom a jeho podielu viny na holokauste a Západné Nemecko požadovalo, aby bol film úplne stiahnutý z filmového festivalu v Cannes. (RTVS)
(viac)Recenzie (77)
Esejistická cesta skrze paměť kolektivní viny. Paměť, která je vědomím. Pozvolný pohyb (proslulá "resnaisovská" jízda) prostorem plynové komory, podél zdi bývalé věznice, kolem ostnatého plotu či latrín - tedy konkrétních předmětů a míst s neodlučitelnou minulostí - přivolává útržkovité vzpomínky-obrazy, které mají podobu hrůzných dokumentů doby; černobílých fotografií a filmových záběrů. Utrpení trvá nadále, bude rezonovat navěky, napříč labyrintem času, jehož plynutí nedovoluje zastavení, neboť by znamenalo okamžitou smrt. I po letech je stále přítomno v plevelem zarůstajících ruinách táborů, které se pro nás staly znaky nejhlubšího utrpení. Unikající přítomnost je kontaminována minulostí, která prodlužuje a udržuje bolest v budoucnosti... Je možné (ne)zapomenout? ()
Dokumentární film, ve kterém se tvůrci snaží vrhnout světlo na jednu z nejděsivějších kapitol lidských dějin, kdy v několika málo letech přepadlo takzvaného civilizovaného člověka barbarské šílenství, které se k němu vkradlo z jakýchsi dávných, temných propastí času. Běsnění, ve kterém byli jedni zbožštěni, zatímco druhým byl ze zmrzačených údů vyrván sám status lidství. Samozřejmě, nakonec je to jen marná snaha - nic podobně strašlivého prostě pochopit nelze. Člověku nezbývá než zachovat tváří v tvář těmto hrůzám mlčení a ze všech sil se snažit, aby sám nikdy druhému jeho důstojnost nebral a aby vždy bojoval za důstojnost vlastní i těch, kteří se sami bránit nemohou... ()
Dokument, který jednoduše říká - podívejte se na to, co jsme udělali, poučte se z toho a už to nikdy nedělejte. Záběry, které jsou zde uvedeny, jsou děsivé samy o sobě, ale v kontrastu s barevnými scénami natočenými pro dokument a v souladu s komentářem, se jedná o skutečně silný zážitek, který nám připomene, co jsme za zrůdy. ()
Noc a mlha představuje dnes už dosti známé záběry z koncentračních táborů a ukazuje tak realitu tamnějších hrůz, která v padesátých letech - ještě deset let po válce - nebyla mnohým známa (ačkoli příležitost diváci dostali např. už v roce 1945 ve Wilderových Mlýnech smrti). Děsivost Resnaisem editovaný materiál neztrácí ani po letech, ačkoli sílu pramenící z němého úžasu už trochu ano. Připočteme-li naprosto nevhodně zvolený hudební doprovod (stejně tak by šel použít rozjuchaný swing), působí snímek spíše jako dobová než nadčasová záležitost. ()
Mrazivý dokument, jeden z prvých o holokauste. Šokujúce a drsné zábery dopĺňa unikátny komentár s prenikavým, až básnickým, melancholickým pátosom. Je zaujímavé vidieť ako Resnais už v roku 1955 využíva progresívne zábery kamery, či dlhé tzv. nájazdy s kamerou ako napríklad ten pozdĺž kremačných pecí. A aj keď dnes sú už viaceré informácie z tohto filmu vyvrátené, nič to neznižuje z jeho kvality a výpovednej hodnoty o jednom z najväčších zverstiev v histórii ľudstva. Pôsobivý a silný dokument, ktorý by mal byť, s určitým doplňujúcim výkladom, povinne premietaný v školách. ()
Galéria (17)
Fotka © Janus Films
Zaujímavosti (5)
- Režisér Alain Resnais byl proti natočení dokumentu o holokaustu. Přesvědčil jej až Jean Cayrol, který pobyt v koncentračním táboře přežil. (HellFire)
- Film měl být uveden na filmovém festivalu v Cannes v roce 1955. Na naléhání německého velvyslance francouzská vláda tlačila na festival, aby film nebyl promítán, údajně proto, že „utrpení lidí, kteří jsou vězněni, zastrašováni, mučeni a umírají“, by se špatně hodilo ke slavnostnímu duchu takové příležitosti. Poté, co stovky obětí tábora pohrozily, že budou v Cannes pochodovat oblečeni do vězeňských obleků, festival film uvedl mimo soutěž. (bratr.Milan)
- Název filmu je odkazem na Himmlerovu snahu o zneškodnění odporu. V prosinci roku 1941 vyhlásil, že pokud bude někdo zatčen ve snaze bránít Říši, okamžitě bude deportován a zmizí "do noci a mlhy". (HellFire)
Reklama