Kytice z tisíce a jedné noci
Il fiore delle mille e una notte
Les Mille et une nuits
Arabian Nights
Réžia:
Pier Paolo PasoliniScenár:
Pier Paolo PasoliniKamera:
Giuseppe RuzzoliniHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Ninetto Davoli, Franco Citti, Franco Merli, Ines Pellegrini, Luigina Rocchi, Abadit Ghidei, Francesco Paolo Governale, Luigi Antonio Guerra (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Pod režijní taktovkou legendárního italského režiséra Piera Paola Pasoliniho ožívá starobylý mystický příběh z dávnověké Arábie, v němž se nevinný mladík zamiluje do své otrokyně. Vzájemnému štěstí ale budou muset oba mnohé obětovat. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes získal snímek z roku 1974 hlavní cenu poroty. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (87)
Film mě moc nezaujal na to, že je to "Pasolini", možná až po druhém zhlédnutí. Herecké výkony mnohdy rozpačité, ale jsou tam i amatérští herci. Očekávaná extáze z filmu se u mě jaksi moc nekonala. 4445 ()
tenhle fim je úplně mimo ()
Ono by to nebylo zas tak špatné, kdyby se člověk trochu míň ztrácel v dějové linii...Jinak asi hlavní nedostatek pro mě je absence nějakých větších citů nahrazená čistě fyzickým sexem. ()
Završení trilogie nazvané ´trilogie života´, což jasně naznačuje, že to není jen ucelený zábavný aspekt filmu, ale že v tom je také nějaká ta filozofie, v tomto případě ve spojení s mystikou. Specifikovalo se to tak, aby se současný konzumní divák dostal do dávné minulosti, kdy lidské tělo a lidské vztahy byly ještě v daném realismu tak nějak skutečné. Tak skutečné, že se s celým svým respektem dokáže postavit právě proti současné nereálnosti konzumní společnosti. Každá postava se prolíná s mystickým odkazem na literární dílo ´Tisíc a jedna noc´ coby arabské anonymní sbírky lidových pohádek, představující věrný obraz společenských poměrů, mravů a zvyklostí tehdejší doby. Poetika příběhu zaznamenává téměř nezvratný proces ztráty kontaktu se skutečným životem ve své vážnosti. Sny a sexualita jsou synonymem vyjádřením sebe sama chápané v širokém smyslu hledání v neuvědomění smyslu života. A jsme u jádra tématu. Smysl života ve své nevinnosti. Proto ta ohraničená sexualita, která svým vyobrazením vytváří některými kritiky až prohnaně erotickou oplzlost. Dnes je to už zcela běžné, ale ve své době byla nahota ve filmu tabu. Obzvlášť, když jsou u postav, tedy jak u žen, tak i u mužů, nasnímané také intimní partie, jak se prezentuje v tomto snímku. I tak je to zpracováno s veškerou opatrností, takže překvapivě ani tehdejší cenzoři nepovažovali sexuální scény za obscénní či morbidní. Snímek je to spíše pro náročného diváka, neboť, byť to tak nevypadá, je během sledování potřeba také kapánek přemýšlel kvůli správnému uchopení celistvosti díla. ()
Úlet plný úchylností, přesto zaujme. Viděno v kině ve filmovém klubu. ()
Hromada stoupajících šulinků a hafol tvrdnoucích bradaviček.Příběh o mladém mulatovi který se při hledání své snědé otrokyně-kterou mu unesli a do které se zamiloval,málem udrbe k smrti.4.1.2010. ()
Nelze hodnotit jinak, než 5ti:-D ...taková zvrhlost se špatně hledá. Velmi (opravdu velmi) originální snímek... ()
Absurdní úchylárna kde se láska vyznává tak, že ve spaní někoho znásilníte. Pasolini je fakt dobrej týpek, a jeho filmy mě něčím opravdu zajímají, protože takovýhle pohled na lásku, manželství, sex, morálku a vztahy jsem asi nikdy v životě neviděla. Něco jako zlý sen. Zajímavá zkušenost tohle vidět, ale ve všech směrech radši ruce pryč! ()
Passolini natočil další zajímavou mozaiku příběhů podle klasických literárních děl s neskrývaným erotickým akcentem a neskrývanou vlastní sexuální orientací. Kontroverzní v té době mohlo být snad jen to, že zatímco nahé ženské tělo by ve filmu nikoho nepřekvapilo, nahé mužské tělo mohlo leckteré mužské diváky pohoršovat. Nakonec - je tomu snad dnes výrazně jinak? K antickému ideálu krásy máme zřejmě i dnes ještě stále hodně daleko. ()
Takový to mohl být pěkný film... jenomže Pasolini do něj opět vecpal své notně naturalisticke eroticke výjevy. Nejsem nijak prudérní, ale opravdu nechápu, proč by to měl mít film zapotřebí. Což se ostatně dá říct téměř o všech Pasoliniho filmech. ()
Ačkoli jak Dekameron tak Kytice z tisíce a jedné noci obdrželi tři hvězdy, přesto si myslím, že z Trilogie života je tento film asi přeci jen nejsnesitelnější. Nahota tu sice pořád je, ale není jí tolik, ani vyložených sexuálních scén a hlavně chybí nechutnosti a prasárny. Za to mě překvapila poměrně otevřeně naznačená homosexuální orientace u mužských postav a to docela často. V orientálních zemích, kde vládne především Islám je to dost zarážející. Často navíc působí prvoplánově a to mě dost vadilo. Na druhé straně jsou zde třeba jeptišky, které naleznou mladého muže, a všechny si s ním chtějí užít. To se mimochodem opakuje, neboť něco podobného již bylo použito tuším v Dekameronu. Jinak ale mezi ostatními příběhy najdeme jeden hlavní, který se okrajově do těch dalších promítá a celý film začíná a končí. To je též drobná změna. Z orientálních pohádek se dá těžko poznat, která je která a v podstatě to s nimi nemá nic společného. Řekl bych, že i jednotlivé moudrosti a vůbec uvažování místních lidí je pro Evropana podáváno komplikovanou formou nesnadnou k pochopení. Mě se Pasoliniho filmy nelíbí. ()
Mně prostě tento film přijde naprosto dokonalý. ()
Jsou filmy, které jsou kvalitní, umělecké a stojí za nimi hrozně moc práce okořeněné špetkami nejrůznějších talentů. Po prvním shlédnutí této kontroverzní záležitosti mi docvaklo, že se dá vydělat na jméně a na kontroverznosti samotné. Možná až shlédnu více Passoliniho věcí, tak mi docvakne, o co v téhle směsici ničeho s ničím jde (třeba až shlédnu Saló). Zatím dávám hvězdu za scénu s kříži. ()
Hrozný, já nevim, ale hrozný. Já na to dokoukal snad jen protože mě bylo v noci tak blbě, že sem nemoh spát. Ale je fakt, že sem se u toho docela nasmál, hlavně té logice a tomu, že tam všichni byli smutní, ale když šlo o mrd, tak najednou všechno v poho. :))) Jen mi pak mrzelo, že ten zrzavej démon rozsekal tu pěknou slečnu na kusy, chuděra. To bylo smutné:((( ()
Passolini je pro mě srdeční záležitost, i když jsou jeho filmy mnohdy komplikované a vyhrocené, tak má i věci, kterou jsou svým způsobem veselé a jakoby bezstarostné. Tenhle film k nim určitě patří. A navíc ta krásná naivita ... ()
#634 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/28374-arabian-nights ()
Kyticou z tisíc a jednej noci Pier Paolo Pasolini pokračuje v sérii naivných príbehov plných nahoty a necudnosti tentokrát v kulisách Blízkeho východu či Perzie. Film ponúka 2 dva príbehy, ktoré skrývajú v sebe ďalšie príbehy. Príbeh Nur-ed-Dina a Zumurrud, ktorá je jeho otrokyňou. Riadením osudu sú však oddelení a prežijú množstvo zážitkov kým sa opäť nájdu. Druhý je príbeh princeznej Dunyi, ktorá zanevrela na mužov kvôli snu a princa Tagiho, ktorý najme sluhov aby vytvorili mozaiku vysvetľujúcu jej sen tak aby zmenila svoje rozhodnutie. Tento príbeh v sebe obsahuje príbeh Azíza a Azízy a príbehy oboch pútnikov tvoriacich mozaiku. Herecké výkony sú opäť viac amatérske a produkcia tiež pokrivkáva. Trik stretnuia Nur-ed-Dina s levom pred zeleným plátnom je skutočne slabý. ()
určitě se hodí do zlatého fondu kinematografie. Je to prostě Pasolini, trošku pro otrlé jedince, klubáky :-). Kdo viděl "Dekameron", tak tento film je trochu silnější odvar. U mě hodnocení 95%. ()
Je to nuda, v tomto filme nie je nič, čo by sa mi páčilo. Bez explicitného zobrazenia nahých tiel a súloží by to bola hlúpa nudná "poetická" rozprávka s exotickými kulisami, ktorá by nikoho nezaujala. Samoúčelné zobrazenie genitálií nerobí umelecký film. ()
Myslim ze vsetko podstatne uz bolo povedane a tak len dodam ze Arabske zakoncenie trilogie akoze "zo zivota" nie je nijak ine ako predchodcovia. Stale opakujuci styl mi nesadol najprv a nesadol ani teraz. Nejaku filozofiu je v tom hladat zbytocne a pokil tam aj je, je poylacena silou muzskeho úprirodzenia. ()