Kytica z tisíc a jednej noci

Trilogie života. 1)  Filmy v rámci Trilogie života Dekameron (1971), Canterburské povídky (1972) a Kytice z tisíce a jedné noci (1974) mají mnoho společných znaků._____ 2)  Vždy jde o krátké povídky z běžného života._____ 3)  Povídky jsou vyprávěny podivným zkráceným způsobem, který hned v první větě dialogu obsáhne mnohdy celou zápletku. To jsem skousával velmi těžko._____ 4)  I když se odehrávají v různých prostředích, dialogy mají vždycky zvukomalebnost italštiny, a to i v případě, že má jít o Angličany či Araby. Italský temperament je stále přítomný._____ 5)  Vždy je přítomna erotika (i tam, kde o ni primárně nejde, inu Passolini)._____ 6)  Mezi herci je spousta pěkných mladých kluků. Vidíme je přitažlivě oblečené, mnohdy nahé včetně jejich nářadíčka._____ 7)  Herci nejsou kosmeticky stylizovaní - často mají mizerné zuby či špatnou pleť._____ 8)  Herci jsou převážně naturščici._____ 9)  Všude prezentuje režisér homosexualitu jako zcela běžnou a častou součást sexuálního života. Filmy ale nejsou o homosexuálech._____ 10)  Realisticky působící prostředí umocňuje divácký dojem. V tomto případě pohádková krajina Jemenu, Etiopie, Íránu, Indie či Nepálu dodává snímku silný půvab._____ 11)  Filmy působí (dnes jen lehce) skandálně a setkaly se s rozporným přijetím. Někde byly nějakou dobu censurovány či zcela zakázány._____ 12)  O všech filmech najdete kvalitní informace na italské Wikipedii._____ 13)  Kytice má odlišnou strukturu vyprávění. Film je v zásadě příběh Nur ed-Dina a Zummurud s několika doplňujícími povídkami._____ 14)  Zajímavý koment: Aqualung*****. (09.05.2022)

Další příběhy z Prasoliniho světa bobrů a žížal. Tentokrát rovnou z Arábie, takže se na tamější obyvatele nekoukalo moc pěkně. Jednotlivé příběhy jsou o ničem, nebudeme si nic nalhávat. Nejstupidnější je asi ten ústřední o šeredném chlapci a odpudivé otrokyni. Herci a herečky, pokud tak lze ty šeredy nazvat jsou do posledního nesmírně oškliví. Netuším, co v obsazování zrůd Prasolini sledoval. V tomhle jeho snímku je snad ještě více teploušů, než bývá jeho zvykem. Nevím, jestli se nám autor snažil sdělit nějaké jiné poselství kromě "Žádná díra nezůstane mojí žížalkou neprozkoumaná!", ale pochybuji o tom, neboť je to retardátor a homouš. Trošku smutný je fakt, že bez výše zmíněných bobrů a žížal by byl tento paskvil ještě daleko paskvilovatější. Dávám hvězdu, protože tento nesmysl byl přeci jen o malý kousek lepší než ten Canteburský průšvih. (18.06.2015)

Další Pasoliniho tvůrčí přehlídka penisů je tentokrát situována do velmi atraktivních reálií a dokonce poprvé má i jakous takous hlavu a patu. Bavil jsem se asi srovnatelně s prvním dílem, ale bohužel, potřetí je potřetí a je nutno přiznat, že Pasolini ukazuje stále to stejné dokola a tím pádem jeho trilogie života působí asi jako barová obsluha nahoře bez - jakmile sundá podprsenku, všichni zpozorní a jsou zaujatí, ale po chvíli ji začnou vnímat zcela normálně a naopak, mnohdy jsou víc vzrušení při správně zakrytých náznacích neviděného... ***1/2 za nesnesitelně dlouhou stopáž, která by se dala bez problémů zkrátit, kdyby tvůrci vystřihali všechny ty zbytečné záběry pobíhajících lidí po poušti či v uličkách města... (31.08.2006)

Pestrá zmes zo starého Orientu na motívy nesmrteľnej knižnej klasiky. Ústredný je príbeh lásky krásnej otrokyne a jej milenca (a majiteľa) popretkávaný množstvom vedľajších príbehov, v ktorých sa zároveň odohrávajú ďalšie príbehy. Spočiatku veľmi naivné, ozvláštňované odhalenými mužmi. Film ale s pribúdajúcimi minútami začne naberať grády. Zložitejšou štruktúrou, zaujímavejším dejom, myšlienkami, fantastickými motívmi a kvetnato básnivou rečou. Použití neherci mixnutí s hercami, pestrá zmeska najrôznejších tvárí, pôsobivé exteriéry (Maroko, Jemen, Nepál), spústa smiechu v často krutých príbehoch, naivné triky, veľa nahoty. Nezameniteľný pasoliniovský štýl. A čo sa týka niekedy priraďovanej nálepky erotického filmu: aká kniha taký film ! Kto čítal necenzurované príbehy v starostlivom českom, či slovenskom preklade, vie o čom píšem. Ak nie, nuž čo dodať: chytrému napovedz a sprostého kopni. (01.02.2005)

Po režisérské stránce je to fantastické, některé povídky jsou víceméně nudné a nějak více vynikají pouze odhalenými těly. Většina až na povídku o Zummurud, ta povídka je krásná. I atmoféra orientálního světa je vykreslena dokonale. Přesto když pominu "Saló aneb 120 dnů Sodomy", musím usoudit, že Pasolini neby zase takový úchyl jak jsem si původně myslel. Byl to velice inteligentní člověk a své postoje k danému tématu dělal naprosto po svém a doslova bez příkras. Tento film mě nudil a na druhé straně zaujal. S hodnocením jsem velmi na vahách. Tak dám za čtyři a hotovo. (26.08.2006)