Série(4) / Epizódy(33)
Obsahy(1)
Čarodejný tvrdiačik, karafiát v klope staromódneho saka, jemný úsmev, ohníčky v očiach, rozprávanie bez slov... Kto je to? Hádanka má jednoduchú odpoveď predsa Pán Tau. Nesmrteľná postavička, ktorú vymyslel jeden z najlepších scenáristov tvorby pre deti Ota Hofman s režisérom Jindřichom Polákom (vytvorili aj TV seriál pre staršie deti Návštevníci). Pán Tau je ústrednou postavou rovnomenného koprodukčného farebného seriálu. Neskôr boli epizódy spojené do celovečerných filmov určených do kinodistribúcie a roku 1988 sa nakrútil film Pán Tau určený priamo do kín, ktorý na smútok verných divákov nie príliš šťastne príbehy rozprávkového hrdinu ukončil. Prvý diel seriálu (ako čiernobiely) vznikol už roku 1966 v koprodukcii Československej televízie a Carla Pontiho. Ďalšie epizódy (celkom sa nakrútilo 33 dielov) sa nakrúcali ako zákazka vo Filmových štúdiách Barrandov v spolupráci s rakúskymi a západonemeckými (neskôr iba západonemeckými) partnermi. Bol prvým televíznym seriálom v histórii Československej televízie, ktorý vznikol v koprodukcii s kapitalistickými krajinami. Pán Tau, chvíľku panáčik, chvíľu seriózne vyzerajúci usmievavý gentlemanský pán so staromódnym guľatým klobúkom na hlave, ktorý prináša radosť každému, kto sa vie a chce tešiť zo života. Je priateľom detí a zvierat a aspoň na chvíľu plní tajné želania a túžby nešťastným a sklamaným. Pán Tau prejde prstom po okraji svojho tvrdiačika a... A želanie sa splní. Niekedy síce nie podľa pôvodných predstáv, to však neprekáža. Hlavnou odmenou je detská radosť a úsmev. A že dospelí zabudli na svoje detstvo a nie sú schopní hrať sa?! Ich problém! Vo svete, ktorý predstavuje pán Tau, je potešenie z hry najcennejšou devízou. V čom dodnes pán Tau láka nových a nových detských, ale aj dospelých divákov? Je to predovšetkým v čare spojenia dvoch kontrastov rozprávkovosti a reálneho života, ktoré spolu zázračne fungujú. Láka svojou inteligenciou i hravosťou, veľkým pozitívnym nábojom a fantáziou. Ota Hofman bol koncom 60. rokov, keď Pán Tau ešte ako čiernobiely seriál vznikol, úspešným scenáristom. Panáčik, ktorý sa mení na človeka a naopak, bol pre Hofmana nemým anjelom, ktorý je vždy na strane detí. Najmä tých, ktorým chýba láska rodičov či sú nejako inak nešťastné. A keďže je anjel, nemôže s naším svetom komunikovať jazykom, ale len pantomimicky. Životnú podobu pánovi Tauovi raz navždy vtlačil český herec Otto Šimánek (1925 1992), pre ktorého paradoxne bol titulný hrdina jedinou hlavnou rolou v televízii (a aj vo filme). A hoci sa to nie vždy stáva, je zaujímavé dodať, že výslednú podobu pána, ktorý pomáha rozosmiať smutné deti, mu vtlačil jeho herecký predstaviteľ. Chcel totiž, aby v realite sveta pôsobil Pán Tau rovnako rozprávkovo i realisticky, ale iba deti poznali, že prichádza z iného sveta a je ich skutočným priateľom. Veľké nároky na herecký prejav postavy, ktorá sa nevyjadruje slovne bola pre Ottu Šimánka splnením sna. Odjakživa totiž tiahol k pantomíme, dokonca jednu časť jeho záverečnej hereckej skúšky tvorila pantomimická scénka. Pán Tau v Šimánkovom úspornom hereckom prejave má veľa spoločného s postavami Debureauta a Harlekýna. S výnimkou posledného filmu nikdy neprehovoril na obrazovke ani slovo, a napriek tomu mu môže porozumieť každý, kto má v sebe kúsok dieťaťa. Režisér Jindřich Polák podstatnú časť svojej tvorby venoval deťom. Vo filmoch a v televíznych seriáloch určených mladším divákom sa usiloval zosúladiť žáner akčného a sci-fi filmu, pretože k nim vždy inklinoval. Aj keď sa často píše, že nakrúcal rozprávky, v jeho prípade šlo skôr o obdobu sci-fi a fantazy. Po nakrútení 12-dielneho seriálu o klaunovi Ferdinandovi a snímke Klaun Ferdinand a raketa som sa dlhší čas venoval dobrodružnému žánru. Ale stále ma to ťahalo k tvorbe pre deti. Usiloval som sa nájsť nového hrdinu. Už nie cirkusového klauna, ale čisto pantomimickú postavičku, ktorej rozprávkovosť by sa dopĺňala kombináciou s bábkovým filmom. S Otom Hofmanom sme potom priviedli na svet pána Taua, ktorý dostal meno podľa jedného písmena gréckej abecedy. Doláre chýbajúce v rozpočte vždy nahrádzal svojou tvorivou invenciou za výdatnej pomoci bezbrehej fantázie scenáristu a spisovateľa Otu Hofmana. Ota Hofman mal ohromný cit pre dialóg, ale nemal vizuálnu predstavivosť, povedal režisér Jindřich Polák. V tom sme sa skvelo dopĺňali. Vždy nám záležalo na tom, aby naša tvorba pre deti nepodceňovala ich inteligenciu a súčasne podporovala ich kreativitu, fantáziu a hravosť. Na margo seriálu treba dodať, že bol aj poslednou hereckou príležitosťou pre Jana Wericha. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (122)
Pro děti (a odrostlé nostalgiky) určitě velmi dobrá zábava - dětská fantazie je bohatá a funguje jinak než u nás dospělých...Až na pár scén s výbornými herci (Jiří Sovák, Vladimír Menšík a další) mi tenhle seriál vůbec nic neříká. Místy dosti abstraktní a přitažený za vlasy a němý Pan Tau mi začal velmi rychle jít na nervy. ()
A já dávám opět vyšší hodnocení. Podle mě totiž nejde jen o seriál pro děti. Úvod seriálu s Panem Menšíkem, nebo později Vánoční díly s Jiřím Sovákem a téměř legendární scéna s mluvícím kaprem, kdy už jen pohled na nechápajícího Jiřího Sováka je zábavný sám o sobě, to prostě stojí za to sledovat zas a znova. A spousty dalších vtipných scén. Já se směju stále, kdykoli se podívám. Pan Tau je klasika a opravdu mistrovské představení českých herců. ()
Jeden z nejúspěšnějších a současně i mezinárodně zvláště oceňovaných projektů naší národní tvorby je současně i jedním z nejzdařilejších pokusů o pohádku ze současnosti. Do zcela realistických příběhů dobové současnosti je vkládán jako průnik muž vlastně noblesního zevnějšku, jehož nadpřirozenost je dána magickou buřinou. Je-li jí zbaven, mění se v hromádku bezradného neštěstí, která se zas tak moc neliší od svých dětských druhů. Symbol imaginace a tvořivosti ozvláštňuje svět dospělých, s typickou českou hravostí naznačuje a někdy přímo i objevuje jeho konvenčnost a plochost a působí až jako jánošíkovský zastánce alternativně pojímané dětské magické identity. Rozsah stále se rozrůstajícího, postupně zmezinárodnělého projektu nabídl vesměs mimořádnou příležitost postupně každému výraznějšímu jménu české Thálie, aniž zapomněl na neherce. I dospělý divák mládne, kochá se nečekanostmi fabule, náhle zjišťuje, jak je dobré, ale i možné být také ve velmi zralém věku dětským, spontánním, rozpustile radostným a rozverným. Přes propast generací i desetiletí, která uplynula od prvního uvedení prvního této seriálové mnohačetné srostliny. ()
Dal jsem 4 hvězdičky, protože se jedná o celou serii. 5 bych dal jednoznačně serii druhé, na které jsem vyrůstal. Alfonz, jako dvojník pana Tau, Menšík jako bratr, Bohdalová jako manželka a Filipovský jako tatínek. Neskuteční sestava i jednotlivé epizody. Dodnes si pamatuji, jak Menšíkovi zmizel od večeře párek, který snědl Alfonz na ostrově a Menšík podezíral Filipovského, že mu ho snědl. :-) Třetí série byla tak za 4 hvězdičky, a první tak za 3 hvězdičky. Ale tu jsem viděl snad až po revoluci a moc se mi nelíbila. Možná kdybych ji viděl znovu, bylo by to lepší. ()
Pan Tau rozhodně nepatřil mezi mé oblíbené dětské hrdiny, ale kouzlení, vedlejší postavy i barvité příběhy tenhle handicap vynahrazovaly. Seriál (pokud se jím Pan Tau ještě vůbec dá nazvat) je trochu nevyrovnaný a díly bez zahraniční koprodukce mi příliš známé nejsou. Nejraději jsem měl ty s J. Werichem a malou Claudií a závěrečného Muže na křídle. I v koprodukčím Rakousku a Německu je Pan Tau populární a vychází na DVD, což svědčí o kouzlu, které si zachoval i po letech. ()
Galéria (94)
Zaujímavosti (42)
- Ve filmu je několikrát zmíněno jméno vzácné květiny z botanické zahrady „Casateum fibriatum speciosum“. Takový taxon však neexistuje a je pravděpodobné, že jde o zkomoleninu názvu rostliny „Catasetum fimbriatum“, a to z několika důvodů: zde zmíněná rostlina je totiž orchidej, právě tak, jako rostlina zmiňovaná ve filmu, název je navíc podobný nejen rodem, ale i druhem, pouze poddruh nesedí. Do filmu pro děti se však vysloveně nabízí jako třetí specifikum rostliny použít slovo, které bude znít prostě „speciálně“. Nutno dodat, že ve filmu reálně zobrazená rostlina spasená kozou je sice pravděpodobně orchidej (tedy její růžový květ), jistě však nejde o rod Catasetum, a navíc orchidej zde představuje pouze květ, ten je svým stvolem naaranžován do rostliny čeledi áronovitých, která je sama uměle sešroubena ze dvou různých rodů. Její červený květ (který koza spase vzápětí) totiž nepatří k zelenému zbytku celé rostliny. (Thanoris)
- Natáčelo se ve Zlíně. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- 3 díl se točil ve Špindlu, 7 díl ve Zlivy a Českém Krumlově, 9 díl na zámku Hluboká. (M.B)
Súvisiace novinky
František Peterka 1922 - 2016
Ve věku 94 let zemřel herec František Peterka. Narodil se do rodiny bankovního úředníka a modistky. Narozdíl od svých kolegů, kteří museli v rodině bojovat o své místo na divadelních prknech, u něj… (viac)
Reklama