Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Réžia:
Alan ParkerScenár:
Roger WatersKamera:
Peter BiziouHudba:
Roger WatersHrajú:
Bob Geldof, Bob Hoskins, Joanne Whalley, Kevin McKeon, Phil Davis, Roger Waters, Jenny Wright, Alex McAvoy, Nell Campbell, Eddie Tagoe, Vincent Wong (viac)Obsahy(2)
Režisér Alan Parker nakrútil hudobný film Pink Floyd: The Wall podľa scenára Rogera Watersa, speváka a basgitaristu kultovej skupiny Pink Floyd. Snímka je filmovou vizualizáciou rockovej opery z roku 1979 The Wall, ktorú skupina už predtým niekoľkokrát realizovala vo výpravnej javiskovej verzii. Hudobný námet, hrané pasáže a animované výjavy sú spojené rámcovým príbehom rockera Pinka, Watersovho autobiografického alter ega, ktorého traumy z detstva a frustrácia z úspechu doviedli k úplnej sebadeštrukcii. Počas amerického turné v hlbokých depresiách zostane zamknutý v hotelovej izbe. Vracajú sa mu spomienky na detstvo, poznačené smrťou otca - vojnového hrdinu, ale aj prehnanou materskou láskou a despotickou výchovou sadistických učiteľov. Každý negatívny zážitok sa stal len ďalšou tehlou do múru, chrániaceho Pinka pred okolitým svetom. Postupne sa tak odcudzil nielen fanúšikom, ale aj svojej nevernej manželke. Cestou po špirále depresií a excesov drogovej závislosti upadá do halucinácií, v ktorých vidí sám seba ako nacistického vodcu zástupov. Po precitnutí pred symbolickým súdnym tribunálom skladá účty z rán i previnení a musí sa podrobiť rozsudku: zbúrať múr a otvoriť sa svetu. Film bez lineárne budovaného deja a bez tradičných dialógov len prostredníctvom sugestívnych animovaných obrazov Geralda Scarfea a apokalyptickej hudby z albumu The Wall vypovedá o izolácii, šialenstve a skrytých traumách, ktoré z týraného môžu urobiť tyrana. (RTVS)
(viac)Recenzie (583)
Jeden z mála snímků, který se zcela otevřeně vymyká klasickému hodnocení a zárověn redefinuje pojem "podivnost" o uplně nový rozměr. Na počatku se ještě musím zmínit, že dotyčnou skupinu mam velmi rád, jejich hudba je mi blízká, a tak se i přes veškerou objektivitu přece jenom stávám subjektivním hodnotitelem. Celý film mi predevším připomínal jeden velký videoklip - tedy dynamický sled jednotlivých scén podbarvených výbornou hudbou již zmíněné bandy. To, do jake míry se diváka dotkne ne příliš zřetelný podtext filmu, je však ryze individuální záležitost. Na někoho to muže působit jen jako odosobní sled divoce sestříhaných obrazků, jiný si ze snímku odnese vymazlený zážitek. Já osobně jsem pres veškerou snahu neviděl dál než na obrazovku, kde mě oslovila právě ona uchvatná vizuální stránka , která je opravdu na vysoké urovni- perfektní strih a hlavně animováné sekvence spolu s geniální hudbou povyšují celý počin do vyšších sfér. Na 5* to ale buhužel nestačilo, na 4 zcela jistě. ()
Toto je povinné pre milovníkov hudby typu David Bowie , Pink Floyd, a milion dakších parafrázatoratoch ,toto ked nepozriete dostanete Fx aj v Afghanistane ()
"Zeď" je legendární album a neméně legendární film britské rockové kapely Pink Floyd. Obě díla jsou legendami ve svých žánrech, obě ve vás zanechají neskutečně silné pocity. Tohle není hudba, kterou si poslechnete jen tak, ani film není takový, který si užijete u žehlení. Musíte je procítit. Až v takovém stavu mají ten správný efekt. Přiznám se, že po dlouhé roky mě hudba Pink Floyd míjela. Nevyhledával jsem ji. Jsem si jistý, že kolem mě zněla, ale já jsem prostě neměl tu možnost je blíž poznat, protože jsem se o ně nezajímal. Nechci přímo říkat, že je mi to líto, ale když jsem poslouchal film "Pink Floyd: The Wall", došlo mi, že jsem skutečně o dost přicházel. Znalost skladeb "Another Brick in the Wall" rozhodně není všechno, protože i jejich další skladby jsou neskutečné. "The Wall" je album nabité silnými texty, což bylo následně přeneseno i do filmu, kde hlavní roli Pinka ztvárnil Bob Geldof, frontman skupiny The Boomtown Rats, který se proslavil hlavně pomocí africkým národům v podobě gigantického projektu "Live Aid", který spojil umělce za účelem získání dostatečných finančních prostředků. Výběr tohoto muzikanta jako herecké hvězdy byl výborný. Je místy dostatečně šílený a dává své postavě to správné charisma i šílenství. V osobních a niterných scénách je lidský, stejně jako je nelidský v roli diktátora. Film je plný skvělých obrazů, ať už po známé mletí žáků v obrovském mlýnku na masu, anebo po pochod kladiv. Rozhodně se jedná o zážitek, který se musí prožít. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/09/jeden-den-jak-porodit-oliver-twist-wall.html ()
Zážitok, ktorý slovami ťažko popísať a vyjadriť. Harmónia hudby, obrazu a myšlienky vo svojej absolútnej podobe. Emocionálnu katarziu, ktorú to vo mne vyvolalo, pochopia iba tí, ktorú ju taktiež prežili, takže je vlastne nielen nemožné, ale aj zbytočné niečo popisovať a vyjadrovať. A keď to človek navyše prežije na live koncerte v podaní samotného Rogera Watersa, môže už spokojne zomrieť. (10/10) ()
Závidím starším generáciám podobné klenoty. Čo máme my??? Musím to stráviť. Toto dielo som určite nevidel naposledy... ()
Hypnotická záležitost!! ()
Celkově neskutečný zážitek... externě i interně. V nadvládě vyšší moci mozek dostal zabrat a nitro je dostatečně rozervané. Hudba propojená s obrazy vám nabízí možnost nejen k zamyšlení, ale i k vizuálnímu užívání si. Chcete-li dumat, můžete. Nebo nic neřešte a prosněte se smětí obrazů a dojmů, příběhem člověka a jeho rodiny, možná i příběhem celé generace. Doporučuju koukat s někým, s kým můžete diskutovat a vnímat každý okamžik ještě intenzivněji. Ostatně doporučuju s někým takovým i žít a třeba se vyhnete podobným stavům, které pronásledovaly hlavního hrdinu. ()
Vizuálně dokonalý artový snímek doprovázený bezchybnou hudbou z jednoho nejznámějších alb skvělého art rockového kvarteta. Depresivně pohlcující atmosféra temně zrežírovaného filmu je umocněna charismatem hlavní postavy, úžasně ztvárněné Bobem Geldofem. Promyšleně zpracované dílo, v němž se prolínají mnohdy abstraktní hrané pasáže s dechberoucí animací, jejímž autorem je Gerald Scarfe. Pro někoho filmová extáze, pro jiné nesnesitelná magořina. ()
Fanoušci tak dychtivě nasávají každé uprdnutí popkulturní celebrity, až tato sama nakonec uvěří, že její větry mají nějakou hodnotu. Když takto medituje puberťák, je to v pořádku, ale jako dospělý bych se tvorby něčeho takového zúčastnil leda za peníze. ... Což je ve Watersově případě pravdě asi nejblíž. ()
Za doprovodu geniálních písní skupiny Pink Floyd se odehrává jeden z nejdepresivnějších filmů historie. Ten je založen na myšlence, že každý z nás si okolo staví zeď (odtud název), která ho izoluje od okolí a nechává ho ve svém vlastním světě plném depresí, rezignace a zloby (na sebe i na druhé). Ona zeď je tvořena z cihel, jež představují traumatizující zážitky v průběhu našeho života. Popsaný stav je ve filmu vyjádřen jak obrazem (hraná složka se vynalézavě doplňuje s animovanou), tak především hudbou, jejíž převážnou většinu má na svědomí baskytarista a zpěvák Roger Waters, který je také autorem scénáře. Z této kombinace vzniklo mnoho silných scén (např. demolice Pinkova bytu, školáci jako náplň mlýnku na maso...). Ve filmu nenajdete známky humoru ani odlehčení, naopak celý snímek popisuje stavy, ze kterých je nesmírně obtížné se dostat (je-li to vůbec možné). Proto také finále "The Wall" není jednoznačné a my si nemůžeme být jisti, jak celý film skončil. Jedno je ale zřejmé: Nesmíme dovolit zdi, aby nás přerostla. 10/10 ()
Prvně podotknu, že nejsem žádný velký fanda Floydů (některé písničky uznávám geniálními, jiné průměrnými a další zase slabými). To ovšem nemění nic na tom, že tenhle film je skutečné umělecké dílo - skvělou hudbou, texty a procítěným zpěvem začínaje a kreslenými sekvencemi konče. Ale tuším, že jsem ani z poloviny neodhalil smysl filmu a (stejně jako např u Donnieho Darka) ani neodhalím. ()
Neskutečně silný film s výbornou atmosférou. Hrozně moc symbolů vypovídajících o všem možném (válce, synovské lásce, konci manželství), celkově ale ukazujících krutost světa a lidí, kteří se stávají stádem a dělají, co jim říkají jiní. Geldof předvedl v roli Pinka obdivuhodný výkon, postavu plnou vzteku, strachu a deprese ztvárnil naprosto dokonale. Muzika Pink Floydů dělá z filmu jedinečný zážitek, pokud ale znáte texty (nebo si na DVD pustíte stopu s texty) stává se zážitek ještě jedinečnějším. Síla filmu tkví také v tom, že nemáte šanci ho na první vidění pochopit a musíte ho vidět víckrát, abyste pochopili všechny spojitosti a odkazy. Celkový dojem ještě umocňují bravurní animované sekvence, které mají pro film stejný význam jako animace Gilliama pro Pythony. I když je film starý skoro třicet let, témata jsou aktuální a celé dílo je nadčasové, stejně jako geniální dvojalbum Pink Floyd. 100% ()
Tak, The Wall som si znova zopakoval po niekoľkých rokov. A na moje prekvapenie ma to bavilo viac ako naposledy. Tá depresívna industriálna atmosféra v ktorej jedinec neznamená nič viac iba "ďalšia tehla v stene" ma teraz riadne uzemnila. Hoci reálne zábery nepovažujem sa niečo extra, tie abstraktné, psychedelické surrealistické animácie ma unášajú s tejto reality každým ďalším pozretím ďalej do temnej ničoty. ()
Hudbu od Pink Floyd jsem nikdy neměl zařazenou ve stabilní diskografii, ale po takovémhle zážitku zřejmě otočím. V tomhle filmu, který se jeví jako nějaký pozdní záchvěv expresionizmu, mě každopádně zaujaly především animované sekvence, kterých mohlo být použito více. (784., 27. I. 2013) ()
Skvělá hudba, skvělý film, jedinečné provedení a nápady a ve výsledku dílo, na které bolí se dívat. ()
Bohužel to šlo mimo mě. Pink Floydy jsem nikdy neposlouchala, ač proti nim nic nemám a jejich hudba se mi docela líbí. I tady patřily scény, kdy hrály jejich písně, k těm, které mě bavily více. Forma je to zajisté zajímavá, progresivní, je třeba ocenit takový převod hudby na filmové plátno, avšak pokud se spíše nudíte a koukáte na hodinky, je něco špatně... ()
Obrazově originální a působivé, zejména animované sekvence. Spíše však pro fanoušky Pink Floyd, přeci jen ta hudební složka je natolik výrazná a dominantní, že pro vyznavače jiných žánrů to může mírně jednotvárné. ()
Videoklip, co trvá 95 minut. Jako film zoufale nefunkční. ()
Vizuálna a ideová pacifistická pastva, ktorej komentovanie by sa dalo zhrnúť do vety Kto nevidel ten nezažil, je to tak jednoduché v silnom protiklade so zložitosťou myšlienkového a technického spracovania tohto zaslúžene kultového diela. ()
IS ANYBODY OUT THERE??? Nejgeniálnější hudba!!! ()
Súvisiace novinky
Zemřel režisér Alan Parker
Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (viac)