Henrich V.

Dobrý nápad prechodu prevedenia filmu z divadelných dosák, cez ,,neživé,, interiéry, až po masové scény v exteriéroch. To všetko umocňuje okúzľujúca výprava a kostýmy. Jadro problému je, že aj tak ide ,,len,, o divadelný postoj k dielu a diváci, ktorý veľmi neobľubujú ´´dosky, ktoré znamenajú svet´´, budu znudení na kosť. (05.05.2015)

Líbilo se mi docela vtipné propojení divadla s filmem, pak ta vtipná scéna s biskupem z Canterbury, hned ze začátku, technicolor, výkon Laurence Oliviera a taky bitva u Agin Courtu. Bohužel velice mě zklamal příběh. Celý to na mě působilo jako taková prázdná, nudná, dlouhá pohádka v hezkejch kulisách o tom, jak Jindra k princezně přišel, a ne jako adaptace hry Williama Shakespeara. (19.09.2010)

Dejovo je to už dnes značne zjednodušené, dobýjať Francúzsko je v poriadku, i keď sa Británia musela brániť útokom dobyvateľov počas druhej svetovej vojny. Olivier ale urobil z divadelnosti látky prednosť a to tým, že ju priznáva a hrá sa s ňou. Sledovať celý film ako fiktívny záznam divadelnej hry by bolo obtiažne, tak sa akoby v roli diváka tohto divadla vžívame natoľko do deja, že prestaneme sledovať okolie a nakoniec sa ocitáme vo filme, kde už nie sú divadelné papundekle, ale monumentálne exteriérové scény. A tak zase cez divadelnú formu filmu naspäť do divadla. Henry V musí tešiť filmových hard core vedcov, ktorí na ňom môžu skúmať filmové médium, úlohu diváka a filmovú ilúziu a bohvie čo ešte. Vy si vychutnajte film, nie nepodobný Husovskej trilógii. (19.10.2015)

Druhá filmová adaptace stejnojmenné Shakespearovy hry, kterou jsem v průběhu dvou dnů viděla. Zpočátku jsem byla nadšená výraznými barvami, vtipností a zasazením příběhu do divadla. To přiznání původu mě bavilo. Jenže pak přišlo vystřízlivění. Se změnou prostředí začal snímek nudit, byl natahovaný a veškerý spád, který měl na začátku, zmizel. Olivier se postavy Jindřicha V. zhostil skvěle, jako celek u mě ale film nezafungoval stejně jako Branaghova verze. V obou případech platí, že kniha mě bavila mnohem, mnohem více. (30.09.2012)

Skvěle zahraný a natočený Shakespeare, kterému bohužel propagandistické škrty uřízly koule. Je to škoda, protože výslovnost je nádherná, blankvers plyne z úst herců jako čirá zručící bystřina, čemuž komplementárně odpovídá plynulý pohyb kamery, a Olivier ví, že je to celé divadlo, které žije ze snů a nikoliv z reality. Jindřich V. je ovšem ve své podstatě příručkou pro vladaře, Shakespearova vize vládce moudrého, spravedlivého, silného, milujícího a TAKY trestajícího. Jenže propaganda vyškrtla jak věšení Bardolfa, Jindřichova kumpána z mládí, tak popravu zrádců, čímž hru neodvratně zmrzačila. (09.01.2011)