Horiace Mississippi

keby nebol iny dovod tak uz len kvoli vynikajucemu hackmanovi a dafoeovi treba tento film vidiet. ja soobne zboznujem gena hackmana v podobnych rolach.. ci uz francuzska spojka alebo ine starsie aj novsie pecky, vsade si svoju ulohu zastal vynikajuco. horiace mississippi je nadstandardny thriller, dobre napisany, zrucne zrezirovany. (13.12.2007)

Film z posledního zlatého období Ku-Klux-Klanu, kdy byla společnost na Jihu pevně rozdělena a každý dobře věděl, kam patří. Gene Hackman a Willem Dafoe jako dva dva pohledy na tématiku boje za práva barevných. Hackman nemůže souhlasit se zbytečným a nepromyšleným násilím, avšak prostředí, v kterém vyrostl, ho nutí nezaujímat jednoznačný postoj a zachovávat si značný odstup. Willem Dafoe v jedné ze svých řídkých lidských rolí je naproti tomu stoprocentní idealista, který se domívá, že stačí jednou seknout a gordický uzel bude navždy zapomenut. Celému příběhu možná trochu škodí závěrečné absolutní zosobnění představovaných hodnotových směrů, kdy jakmile je zápletka rozřešena, je vše jakoby v pořádku a problémy zmizely. (26.01.2005)

Působivé psychologické krimi – drama pojednávající o stále aktuální otázce a to sice lidských předsudcích, konkrétně otázce rasismu. Děj je zasazen do období a lokace, kde v té době měla tato problematika největší podhoubí a to sice 60-tá léta v jižanském Mississippi. Ikdyž se jedná o fiktivní příběh, ta linie se skutečnou událostí je tak patrná, že v době uvedení do kin snímek vzbudil obrovskou vlnu pozornosti a a kontroverze. Parkerovi se pozozoruhodným způsobem podařilo vylíčit atmosféru, která tehdy panovala mezi místními lidmi ( člověk I skrz obrazovku úplně cítí tu nenávist a pohrdání vůči černochům). Navíc se dotyčný nespokojil pouze s vylíčením a osvětlením samotného zločinu, ale zamýšlí se I nad samotnou problematikou, jak se k tomuto problému postavit a řešit ho. Ne náhodou si k tomu ve svém příběhu vybírá dva naprosto rozdílné ( povahově ) osoby. Mladého idealistického agenta Warda ( W. Dafoe) a životem otřískaného Andersona ( excelentní G. Hackman ). Nicméně pozor, důraz klade I na postavy vedlejší. Důkazem budiž F. McDormand, B. Dourif…. Kromě již jednou zmiňované působivě vylíčené atmosféry tehdejší doby, vynikajících hereckých výkonů, volně plynoucí Parkerovi režie se snímek navíc může opřít o velmi působivý hudební doprovod Trevora Jonese a stejně je tomu I v případě syrové kamery P. Biziona. Tento snímek není bez chybiček, ale pořád je jedno z nejpůsobivějších zpracování, co tento žánr kdy nabídnul – 90,5% tenkokrát zaokrouhleno směrem nahoru. (28.02.2011)

Zaujímavý film z nedávnej a pritom tak vzdialenej histórie južných častí USA. Je ho možné vnímať ako konkrétny obraz rasovej neznášanlivosti, ale tiež aj zo všeobecnejšieho hľadiska o ľudskej zlobe a nenávisti, pôvodne generovanej predsudkami a pocitom ohrozenia, ktoré sa neskôr vymknú spod kontroly a žijú si vlastným životom. Film disponuje vynikajúco vytvorenou atmosférou, stupňovaním napätia, obrazovou stránkou a skvelými hereckými výkonmi. Ak mu mám niečo vyčítať, tak je to jeho čiernobielosť. Postavy sú zbytočne polarizované podľa farby pleti. Na druhej strane patrí ku kladom, že obe hlavné postavy príbehu sú vykreslené plasticky a vierohodne. A na konci filmu si divák uvedomí, aký kus cesty urazila Amerika v tejto otázke za uplynulých 50 rokov. (29.08.2013)

Jako by se člověk ocitl v pekle. Věčný oheň a temnota. Takový pocit jsem měla, když jsem sledovala řádění Kukluxklaňáků, jak ve svých strašidelných kápích, za nocí, terorizují černošské obyvatelstvo a zapalují jejich obydlí. Ve dne ta temnota pokračovala v podobě bezmoci postižených domoci se nějaké spravedlnosti. Jestli se podaří dvojici vyšetřovatelů šlápnout agresorům na kuří oko, vypátrat a potrestat viníky zločinů nejvážnějších, na to jsem byla hodně zvědavá a příliš šancí jsem ji nedávala. (28.01.2021)