Réžia:
Petr VáclavScenár:
Petr VáclavKamera:
Diego Romero Suarez-LlanosHrajú:
Vojtěch Dyk, Elena Radonicich, Barbara Ronchi, Lana Vlady, Alberto Cracco, Antonio De Matteo, Dario Iubatti, Fabrizio Parenti, Achille Brugnini (viac)Obsahy(1)
Vojtěch Dyk vo výpravnom životopisnom filme režiséra Petra Václava o Josefovi Myslivečkovi, najslávnejšom českom hudobnom skladateľovi 18. storočia. Tento syn pražského mlynára sa napriek očakávaniu rodiny vydal za svojím snom do Talianska, ktoré bolo v druhej polovici 18. storočia svetovým centrom opery, a na rozdiel od mnohých iných sa tam dokázal presadiť a dosiahnuť hviezdnu kariéru. (Pilot Film)
(viac)Videá (3)
Recenzie (269)
Objektivně nejlepší (protože nejpropracovanější a nejstravitelnější) Václavův snímek. Kromě České republiky se natáčelo také v Benátkách a Janově, výprava, kostýmy a prostředí divadel a operních domů dávají logicky vzpomenout na Formanova Amadea. Tím největším triumfem je ovšem Vojtěch Dyk v životní roli, který se naučil svoje dialogy v italštině a zároveň patří mezi největší hudební talenty své generace. Vytknout ovšem musím (a dělám to poslední dobou hodně často) přehnanou stopáž filmu a také poněkud jednoduchý scénář, který nepřináší prakticky žádný dramatický oblouk a omezuje se zejména na Myslivečkovy pletky s ženami. Přesto se jedná o jeden z nejlepších českých filmů minulého roku právem vyslaný na Oscary (i když se do úzké nominace nedostal). Držím palce aspoň na Lvech. ()
Ačkoli se v souvislosti s novým životopisem Josefa Myslivečka hovoří o objevení zapomenutého, jde spíše o připomenutí jeho osoby a tvorby širší veřejnosti. Myslivečkův příběh žije v romanetu Jakuba Arbese, v životopisném románu Sonji Špálové, v opeře Stanislava Sudy a dávno před Petrem Václavem Myslivečkovi věnoval dokument Jaromil Jireš a televizní inscenaci Zdeněk Kubeček. Přesto jde v případě nového počinu o radostnou událost navazující na Václavův dokument ze zkoušek nového uvedení Myslivečkovy opery Olimpiade. Navíc Il Boemo přichází do kin souběžně s jiným českým životopisem Arvéd, což mě činí ještě spokojenější, protože domácí životopisy patřily k žánrům nejzanedbávanějším. Je skvělé, že projekt vyšel jako koprodukční a bylo možné naplno zobrazit italská léta z Myslivečkova života. Souhra Dyka a italských herců (a především hereček) je ideální, dialogy jsou převážně v italštině, ale zaznívá i němčina, čeština a angličtina. Jednotlivé obrazy jsou silné v mnoha emocích, opera je neskutečně živá a energická, naposledy se něco tak výjimečného podařilo snad jen ve Farinellim. Dokázala bych si představit ještě půlhodinu navíc, abychom mohli vidět některé kapitoly z dětství a dospívání a cosi navíc z toho pádu na dno, který byl sice nevyhnutelný, ale důvod pro něj jen naznačený. Čekala jsem hodně a dostala jsem ještě víc. ()
Unylá, pomalá a veskrze nezábavná dvě a půl hodiny trvající píčovinka, která má z před čtrnácti dnů na krku hlavní cenu Českýho lva. Vojta Dyk se hodí do rolí komediálních, a nebo odlehčený rom-komy. Tady hraje nejlépe s maskou, to znamená posledních dvacet minut. Ve filmu jako takovém mě zaujaly jen dvě věci. Prostřední pasáž s umíněnou, hysterickou zpěvačkou, která po facce vytne mistrovsky svůj pěveckej part. To mělo určitou sílu a šťávu. A pak závěrečný titulky, který jako by vypadly z filmové dílny režisérá pokleslejch kokotin Tino Brasse. Jinak cenu film dostal za něco, co já prostě ve filmu nevidím. 40%. ()
Pro mě osobně je Il Boemo jedním z nejlepších filmových zážitků uplynulého roku a v paměti mi zůstane ještě dlouho. Na Amadea samozřejmě nemá, i tak se ale jedná o naprosto vynikající a výjimečnou podívanou, kterých se točí málo. Výprava je samozřejmě naprosto ohromující, ale není v tom ani zdaleka sama - scénáři nemám prakticky co vytknout, herci jsou do jednoho fantastičtí, jen famózní Vojta Dyk je ještě převyšuje, strhující výkon! Svých 140 minut film opravdu utáhne, sotva jsem se jednou nadechl, a už byl konec - přistihnul jsem se vlastně, že bych to snesl i delší. I kdyby byl ten film špatný, tak aspoň konečně dostane do našeho povědomí velikána klasické hudby - i já jsem ho doposud spíše míjel, a to je to můj jmenovec! Film je ale naštěstí výborný, takže mise je kompletně splněna. 85 %. ()
Je to nuda..To konstatuje v jednom momentě zpěvačka na Myslivečkovu novou árii. A já mám pocit, že bych za sebe mohl podobně popsat i celý film. Ze začátku jsem občas přepnul na Velkou zemi s Peckem na ČT 2, kterou jsem chtěl taky vidět. Nakonec jsem nechal Boemo, ale nadšení se nekoná. Asi bych musel být větší fanda do tématu, aby mě takhle táhlá dialogovka v kostýmech dokázala víc bavit. Je to studené, jak psí čumák. Pasáže s opravdovou hudbou jsou fajn osvěžení, ale opera mě i tak moc nebere. Za vypíchnutí stojí tedy hlavně výprava a kostýmy. ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (14)
- Výběr Philipa Amadea Hahna do role malého Mozarta byl osudový. „Petr mě tehdy viděl v televizním pořadu u Thomase Gottschalka a hned si mě přál obsadit,“ řekl Philip. „Žádný casting se tak nekonal,“ uvedl. Pro roli musel rovněž zvládnout hru na kladívkový klavír, který se od moderního klavíru odlišuje. Ani to nebyl žádný problém, na klasické piano totiž hraje od roku a půl. (petr137)
- Myslivečkovu tvorbu ve filmu hraje český orchestr Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse. [Zdroj: Novinky.cz] (Duoscop)
- Začalo se natáčet v polovině července roku 2019 a natáčelo se v divadlech v Pavii, Cremoně a v jejich okolí. V září 2019 pak v Janově a v Benátkách. V České republice se začalo filmovat 4. září 2020 v Klášteře sester premonstrátek v Doksanech, další scény jsou z pražských paláců Martinického, Colloredo – Mansfeld a z prostor zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, zámku v Bučovicích a z brněnského Mahenova divadla. Nejsložitější a nejvýpravnější část českého natáčení, včetně komplikované kaskadérské scény, pak proběhla ve Stavovském divadle v Praze. Poslední záběry v Čechách vznikly v bývalém cisterciáckém klášteře v Plasích 9. a 10. prosince 2020. (mar48)
Reklama