Farinelli

Příběh o nejslavnějším kastrátovi všech dob se skutečně příliš nepovedl, dějová linka totiž nemá v podstatě co nabídnout, pouze řešení tvůrčích krizí ať už Händela nebo Farinelliho bratra, odmítání spolupráce umělců, také účinkování zbytečných postav, nebo sexuologický problémy samotnýho Farinelliho, i když jimi nejspíš podle tohoto snímku netrpěl, na to že mu byla vajca odňata již v šesti letech a ve skutečnosti by v dospělosti vyzněl spíš jako ošklivá ženská, se chová a hlavně vypadá jak alfa samec se sportovním a svalnatým tělem a mocně rašícím vousem. A nakonec ani ten zpěv s hudbou mě nijak zvlášť neoslnil. Pro mě pouze kostýmní podprůměr. (11.04.2014)

Hodně mi to připomínalo film Libertin. Oba mají moc zajímavou zápletku, jsou historické a popisují život významného člověka své doby. Oba jsou napůl (no, možná i víc) vymyšlené. Oba využívají parádní kostýmy, herce atd. A oba jsou z nějakého podivného důvodu zdlouhavě nudné. Naopak další dvě díla - Vzpomínky Casanovy a Amadeus, které jedou podle stejné "šablony" volného vyprávění excentrického a nadčasového umělce, jsou zábavná a úžasná. Nevím, kde Libertin a Farinelli udělali chybu. Jednoduše jim chybí "jiskra". (28.02.2013)

Jeden z mojich najobľúbenejších filmov. Skúste sa vžiť do úlohy Farinelliho a pochopíte .... Úchvatná hudba, nádherné kostýmy a božský hlas, ktorý sa rinie z úst muža. Muža, ktorý musel obetovať svoju mužskosť pre krásu hudby. Ale pozor ! Kastrát neznamená impotent, a tak Farinelli predvádza všetko tak ako ostatní - a hlavne v spolupráci so svojim bratom ..... (05.08.2003)

Ani ja som sa neubránil porovnávaniu tohto životopisného filmu s Formanovým Amadeom. Motív parazitizmu na schopnom jedincovi je v živote príliš častý na to, aby bol spracovaný iba v jednom filme. Na rozdiel od Amadea ma u Farinelliho nezaujala hudobná zložka, čo viedlo k nižšiemu hodnoteniu. Inak nemám veľmi čo filmu vyčítať. Vizuál, herecké výkony, samotný príbeh a jeho myšlienkový presah, to všetko bolo v poriadku. Len ma neoslovil tak, aby som ho mohol vnímať ako mimoriadny film. (03.07.2013)

Autorem tohoto komentáře je Adam Krupička, člen České Handelovy společnosti, který mě požádal o vložení. Ano, tento film prostě zklamal - nevzal si ani trochu lesku ze spektáklu barokního divadla, ani trochu opojení z časů toho střeštěného 18.století. Vše, co vidíme, je falešné a laciné - výkony herců, jejich vyjádření bolesti nebo rozhořčejí je spíše podáno neprofesionální mimikou a nedotaženými gesty, láska a zápal pro umění je podán s ostrychem, nepřesvěčině a místy dost drsně, až hrubě. "Dělení" bratrů v sexuálních sférách jen dokazuje omyl filmařů, kteří si myslí, že "sexem přece nejde nic zkazit". Jediné, co film Farinelli přináší a čím obohacuje dějiny světového filmu, je NEJLEPŠÍ ZTVÁRNĚNÍ POSTAVY GEORGA FRIDRICHA HANDELA V DĚJINÁCH VŠECH UMĚNÍ OD HANDELOVI SMRTI V ROCE 1759! Skutečně je tomu tak, nizozemského herce Jeroena Krabbé jsme sice mohli najít jen v průměrných filmech a jedné bondovce, ale tímto výkonem stmelil veškeré přednosti filmu před literaturou a smetl z prvenství v handelovského zpodobnění romanopisce Romaina Rollanda a jeho "Handelův portrét". Je zde naprosto vše, mistrův nesmlouvavý a brutální smysl pro uměleckou pravdu, jeho uhranutí hudbou i distanc od okolního světa. Nezapomenutelná scéna z Farinelliho ukazují Handela ve třech smělých podobách - 1.scéna v zákulisí, kdy mluví k Farinellimu, který sedí na koni - máme před sebou člověka, který není zvyklý jednat s lidmi v rukavičkách, jde přímo k věci a jak jednou řekl Mozart "udeří jako hrom, kdy jen chce" 2. scéna na půdě, kde překvapí staršího Brosciho - "řekněte mi, kde je má opera a já vás pak třeba nechám dál zalezlého jako krysu na té vaší půdě, zloději!" i toto je Handel, člověk, který zná cenu peněz a ví, jak zlá je konkurence 3. scéna na jevišti, kde Farinelli čte dopis - "je čas odevzdat to bohu" to je Handel, který píše Mesiáše a Juddu Makabejského. Doporučuji zhlédnout všem lidem, kteří mají co dočinění s dějinami hudby. (09.09.2008)