1917

Vojnové filmy nie sú moja srdcovka, ale keď sa nejaký vydarí, tak pred ním dávam dole klobúk rovnako, ako keď sa vydarí horor, komédia, dráma alebo triler. 1917 ma bohužiaľ skôr nudilo, než nadchlo. Priznám sa, že zámeru vytvoriť v divákovi dojem, že sleduje film bez strihu, som vôbec nepochopil. Bežný divák si to nevšimne a „expert“ dobre vie, že to v skutočnosti strihy obsahuje. Prvá hodina sa mi strašne vliekla a dokonca som zvažoval hodnotenie 2*. Ale našťastie prišla druhá a tam už sa to i vďaka početnej akcii a čoraz sympatickejšiemu hlavnému hrdinovi predsa len značne polepšilo. (25.02.2020)

Do kina vyrazím tak 2x do roka, dobre si rozmyslím, na čo idem a voľba padla jednoznačne na 1917. Počul som samé chvály o výnimočnom prístupe kamery a môžem to potvrdiť. Keď niečo podobné predviedol B. DePalma vo filme Hadie oči, asi 8-minútová úvodná scéna s N. Cageom, tak sa chvála od kritikov len tak hrnula. Odvtedy sme to videli viackrát, ale až Sam Mendes takto prerozprával takmer celý film. Sledujeme len dvojicu hrdinov a to po celý čas, bez prestrihov, kde by nám ukazovali, čo plánuje druhá strana, ich veliteľ..., jednoducho ktokoľvek. Kameru majú pred sebou, alebo za chrbtom , sme stále s nimi a putujeme vizuálne úžasne zničenou, blatistou a nebezpečnou krajinou, zničeným mestom, zákopom...Zásadný zvrat v prvej tretine filmu mi dosť vadil, mohol si ho nechať na neskôr, bol by o dosť emocionálne silnejší. Tento film však nieje o silných emóciách. Je to prehliadka zničenej krajiny a osudov ľudí, ktorí v nej uviazli. Toto Mendes preniesol na plátno dokonale. Čo chýbalo k dokonalosti? Scéna s guľomentným hniezdom, prípadne plyn...90%. (18.02.2020)

Vizuálně dokonalé. Deakins znovu překonal sám sebe. Rejža/scenárista/producent Mendes, který poslepoval vyprávění svého dědečka a sestavil kolem něj příběh, do 1917 vložil srdce. Technická preciznost a iluze nepřetržitého záběru dělají z celého snímku neuvěřitelně intenzivní zážitek, který ukázal, že má válečná tématika stále co říct i modernímu publiku. Přesto, ale nezapomíná přednést hluboce lidský děj v němž nejsilnější scénou je recitování básničky kojenci v temném sklepě kdesi ve Francii. Newmanova hudba silná až z ní místy mrazí. (29.02.2020)

Na počátku byla výzva, po ní přišlo čarování.. Počin dvojice Mendes, Deakins, čerpající z Weirova Gallipoli a držící se technikou natáčení Hitchcockova Provazu, brilantně zrcadlí skutečnost, že v každé válce vládne forma nad obsahem. Od stromu po strom skrz peklo nikoho, kolem sinalých tváří, z nichž odchází život a přes těla, z kterých už dávno vyprchal. Absence bitevní vřavy dodává na působivosti, protože strach je vždycky živen budoucností, nikoliv okamžikem přítomnosti.. Jedna věc mně ale neštymuje. Proč rozkaz k zastavení útoku neshodili nad svým postavením z letadla, což mimochodem bylo během 1. světové války běžnou praxí? Nebo to alespoň mohli zkusit s Kropenatým Jimem.. (27.01.2020)

Do konce scény s německým pilotem je to naprosto dokonalé a jasných pět hvězd. Neuvěřitelně sugestivní a překvapivě komorní záležitost, která je brilantně natočená. Naprostá paráda, která má navíc dva trumfy v podobě neokoukané 1. světové války, kterou jsem před několika lety strašně žral a věděl o ní úplně všechno, načež jsem zase skoro všechno zapomněl. A samozřejmě úžasnou kameru. Tyhle jednozáběrovky miluju. Bohužel v druhé půlce to nejdříve trochu a potom trochu více klesne. Následují scény, které už nejsou tak jedinečné, celé se to zhollywoodští, vkusná hudba Thomase Newmana se naprosto nevhodně změní v Hanse Zimmera, v několika scénách se lavíruje na hranici kýče, několik věcí nedává moc smysl a celé to začne být příliš neuvěřitelné. Je to pro mě velká škoda, přesto je to určitě na 8,9 z 10 a rozhodně je to pro mě nejlepší válečný film z bojistě, co jsem kdy viděl. A pro ty, kteří chtějí rychlé střihy a hodně bojů a je to pro ně hrozná nuda, mám jen myšlenky nejvyššího opovržení. Do zákopů s vámi! (01.02.2021)