1917

Bol som úprimne prekvapený, aké skvelé to bolo. Bál som sa artovej jazdy vyžívajúcej sa v ilúzii jedného záberu, ale tá kamera (zďaleka nie statická a divadelná!) je úplne úchvatná. Vôbec to nepôsobí samoúčelne, naopak absencia strihu a dynamická kamera tomu dodávajú riadne tempo. Príbehovo to pravda nie je nič prevratné, ale je to skvelá zmodernizovaná žánrovka o Veľkej vojne, ktorá filmársky ostala v tieni neskoršej Druhej svetovej vojny. (20.06.2020)

Marketingově tlačený film bez jediného střihu, jež je ovšem plný jak "neviditelných," ovšem co mě překvapilo více, minimálně i dvou zřetelně viditelných střihů. Kameraman Roger Deakins a celý štáb se z plezíru Sama Mendese musel pekelně zapotit, ale tato snaha zjevně přinesla oscarové ovoce, ač nakonec kupodivu ne ty nejzásadnější a nejchutnější. Ale běžnému divákovi to může být jedno, odehrává se to ve dne i v noci, takže patrně tato snaha ani všem nedojde. Důležitější je, že se celkem umně daří si k postavám vytvořit nějaký vztah a ač jsem se bál, že mi nelibý obličej George MacKaye zkazí celý film, nakonec se tak nestalo a závěrečnou megavýpravnou bitvu jsem tam snad odžil s nimi. Ten závěr je skutečně za 10/10, bohužel mi ale v první půlce vadilo až přespříliš pomalé tempo a filmu se nepodařilo mě zaháčkovat už od začátku. Nejlepší Mendesův film to není (Americká krása to bude vždycky jistit), ale možná nejlepší kousek z první světové? Z toho co jsem viděl s tím nejspíš mohu souhlasit...8/10 (28.03.2020)

O 1917 se bude mluvit jako o tom válečném filmu, který byl natočený na jeden záběr. Což reálně není, ale všichni to víme a nemám pocit, že by to někomu mělo vadit. Byla by ovšem velká chyba na něj koukat jen jako na technicky dokonalý snímek, v němž se Mendes a Deakins vyblbli s kamerou. Ta je samozřejmě úžasná, 1917 vypadá jako počítačová hra, při níž kamera zvládá hrdiny během dialogů objíždět, plazí se spolu s nimi bojištěm a kameraman hledá ty nejšílenější, ale stále funkční úhly, z nichž by mohl všechno snímat. Jenže hlavní hvězdou tu pořád zůstává Mendes jako vyprávěč, jenž se v tom „jednom jediném záběru“ zvládá dostat pod kůži jak hrdinům, tak i divákům. Zatímco zpočátku je chladný a odtažitý a podobně jako jeden z vojáků bere celou misi jen jako rozkaz, který se musí splnit. A doufá, že to přežije. Postupně si však začíná připouštět důležitost celého úkolu a na povrch se nenápadně, ale nakonec i velmi intenzivně derou hodně silné a emocionální scény. A třeba celá pasáž v hořící vesnici nebo samotný závěr jsou neskutečně silné momenty. 1917 je audiovizuálně (práce s hudbou je naprosto výtečná) dech beroucí podívaná, v níž se skrývá velmi silný, krutý, dojemný a působivý příběh. Ten film nejen že skvěle vypadá. Je skvělý celý. (18.02.2020)

Hozená rukavice všem kameramanům a řemeslně jeden z nejlepších filmů všech dob. Podobně jako třeba v Titanicu James Cameron, i tady Sam Mendes pracuje mistrovsky s výpravou a vizuálními efekty, které nejsou "na efekt", ale nenápadně tvoří příběh (resp. jsou jeho nedílnou součástí) a pomáhají ho v klíčových scénách ještě umocňovat. Dechberoucí práce se zvukem a celkově kulervoucí cutting-edge filmařina pro milovníky dokonalého řemesla, kteří nutně k uspokojení diváckých fantazií nepotřebují ultra sofistikovaný příběh, či scenáristické veletoče. Tady je totiž nenajdete. Ovšem na druhou stranu, kolik existuje filmů natočených na jeden záběr beze střihů ? (21.03.2020)

Zážitek to je, ale byl by „podstatně“ intenzivnější, kdyby Sam Mendes víc myslel na diváka a méně na poklepání po ramenou. Ano, předlouhé scény bez střihu jsou moc fajn, ale silný dojem navodí v nekonečných zákopech, jakmile ovšem hoši vylezou ven, trochu to ztrácí smysl a hlavně osobitost. Symbolem první světové války jsou právě zákopy plné bláta a hnijících mrtvol i zátarasy z ostnatých drátů. Přes ně se musejí dostat dva mladí britští vojáci, kteří právě zahájili závod s časem, který rozhodne o životě nespočtu jiných mužů. Mendes poctivě střídá žánry a už nejednou dokázal, jak dokonale umí pracovat s příběhem a herci (Americká krása, Nouzový východ) i se samotnou formou (Mariňák). Jím tentokrát zvolený postup ovšem snímku krapet bere tempo a rytmus. A někde v polovině stopáže ztrácí (což mrzí nejvíc) emocionální kontakt s divákem. 75% (25.01.2020)