Reklama

Reklama

Schofield a Blake, dvaja mladí vojaci britskej armády sú počas bojov v Prvej svetovej vojne vyslaní na takmer nemožnú misiu. Musia prekročiť frontovú líniu, preniknúť hlboko do nepriateľského územia a doručiť veliteľovi vyslanej jednotky dôležitú správu, ktorá môže zachrániť život 1.600 spolubojovníkov – vrátane Blakeovho brata. (Forum Film SK)

(viac)

Videá (14)

Trailer 10

Recenzie (1 020)

gogo76 

všetky recenzie používateľa

Do kina vyrazím tak 2x do roka, dobre si rozmyslím, na čo idem a voľba padla jednoznačne na 1917. Počul som samé chvály o výnimočnom prístupe kamery a môžem to potvrdiť. Keď niečo podobné predviedol B. DePalma vo filme Hadie oči, asi 8-minútová úvodná scéna s N. Cageom, tak sa chvála od kritikov len tak hrnula. Odvtedy sme to videli viackrát, ale až Sam Mendes takto prerozprával takmer celý film. Sledujeme len dvojicu hrdinov a to po celý čas, bez prestrihov, kde by nám ukazovali, čo plánuje druhá strana, ich veliteľ..., jednoducho ktokoľvek. Kameru majú pred sebou, alebo za chrbtom , sme stále s nimi a putujeme vizuálne úžasne zničenou, blatistou a nebezpečnou krajinou, zničeným mestom, zákopom...Zásadný zvrat v prvej tretine filmu mi dosť vadil, mohol si ho nechať na neskôr, bol by o dosť emocionálne silnejší. Tento film však nieje o silných emóciách. Je to prehliadka zničenej krajiny a osudov ľudí, ktorí v nej uviazli. Toto Mendes preniesol na plátno dokonale. Čo chýbalo k dokonalosti? Scéna s guľomentným hniezdom, prípadne plyn...90%. ()

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Na počátku byla výzva, po ní přišlo čarování.. Počin dvojice Mendes, Deakins, čerpající z Weirova Gallipoli a držící se technikou natáčení Hitchcockova Provazu, brilantně zrcadlí skutečnost, že v každé válce vládne forma nad obsahem. Od stromu po strom skrz peklo nikoho, kolem sinalých tváří, z nichž odchází život a přes těla, z kterých už dávno vyprchal. Absence bitevní vřavy dodává na působivosti, protože strach je vždycky živen budoucností, nikoliv okamžikem přítomnosti.. Jedna věc mně ale neštymuje. Proč rozkaz k zastavení útoku neshodili nad svým postavením z letadla, což mimochodem bylo během 1. světové války běžnou praxí? Nebo to alespoň mohli zkusit s Kropenatým Jimem.. ()

Reklama

MrHlad 

všetky recenzie používateľa

O 1917 se bude mluvit jako o tom válečném filmu, který byl natočený na jeden záběr. Což reálně není, ale všichni to víme a nemám pocit, že by to někomu mělo vadit. Byla by ovšem velká chyba na něj koukat jen jako na technicky dokonalý snímek, v němž se Mendes a Deakins vyblbli s kamerou. Ta je samozřejmě úžasná, 1917 vypadá jako počítačová hra, při níž kamera zvládá hrdiny během dialogů objíždět, plazí se spolu s nimi bojištěm a kameraman hledá ty nejšílenější, ale stále funkční úhly, z nichž by mohl všechno snímat. Jenže hlavní hvězdou tu pořád zůstává Mendes jako vyprávěč, jenž se v tom „jednom jediném záběru“ zvládá dostat pod kůži jak hrdinům, tak i divákům. Zatímco zpočátku je chladný a odtažitý a podobně jako jeden z vojáků bere celou misi jen jako rozkaz, který se musí splnit. A doufá, že to přežije. Postupně si však začíná připouštět důležitost celého úkolu a na povrch se nenápadně, ale nakonec i velmi intenzivně derou hodně silné a emocionální scény. A třeba celá pasáž v hořící vesnici nebo samotný závěr jsou neskutečně silné momenty. 1917 je audiovizuálně (práce s hudbou je naprosto výtečná) dech beroucí podívaná, v níž se skrývá velmi silný, krutý, dojemný a působivý příběh. Ten film nejen že skvěle vypadá. Je skvělý celý. ()

lamps 

všetky recenzie používateľa

Okázalé oblbování diváka, kterému to vůbec nežeru. Celková výprava a náročná práce, která je vidět na autenticitě jednotlivých kulis a stovkách komparzistů, jejichž pohyb musel Mendes detailně promýšlet, si bezpochyby zaslouží poplácání po rameni. Zároveň by ale mělo následovat výchovné pokárání, neboť s odhlédnutím od vizuální podoby filmu zůstává při sledování nekonečných kamerových jízd dojem, že režisér opravdu jen postával za kamerou a plácal se po ramenou za vlastní vizionářství, přičemž zapomněl, jestli celá ta exhibice vlastně dává smysl a má své neotřesitelné opodstatnění. Onen dlouhý záběr má čistě sledující charakter. To znamená, že pohyb kamery je aktivizován a řízen pohybem postav, od nichž se celou dobu neodchyluje a dýchá jim na záda, popřípadě je párkrát obkrouží a nechá je obejít některou překážku z druhé strany, aby mohl proběhnout neviditelný střih a skrytá návaznost. Taková inscenace dá samozřejmě mnoho práce a podporuje subjektivní prožívání válečných hrůz, ale už po pár minutách jsem si začal říkat 'A to je všechno?'. Deakins během celé své tvorby uchvacoval okázalými úhly a pozicemi kamery v perfektní souhře se sytým nasvícením a vždy dokázal vzbudit dojem, že právě kamera film řídí, v tomto případě ho ovšem s velkou pravděpodobností po většinu času zastupoval mladší asistent, který utíkal před nebo za postavami, a celkový pohyb před kamerou vyznívá po chvíli únavně a nevynalézavě. Často až do takové míry, že zábavnější než sledovat poslušně sledující záběr je dávat pozor na to, kdy se asi střihlo - a byť se tenhle proces relativně daří zakrývat na úrovni vnímání samotného střihu, nešťastně se to podepisuje opět na pohybu postav a kamery, když se nové překážky a lidští protagonisté zjevují s povinnou vypočítavostí, která často nepodporuje vývoj syžetu. A právě logické odvíjení syžetu a jeho časoprostorových vztahů je dalším pochybně vyřešeným prvkem. Kontinuální záběr a ryze subjektivní charakter výpravy znemožňují odsun některých nepodstatných úseků do fabule, což je jistě účel, neboť poslové jsou v časovém presu a každá vteřina má být důležitá, ale rozvrací se tím vnitřní uspořádání světa a jeho logika. Když například dostanou hlavní hrdinové své důležité poslání, při jejich následném rozhovoru je zmíněno, že k místu doručení to pěšky trvá minimálně šest hodin - jak je tedy možné, že se tam nakonec stihne doplazit, doklopýtat a doběhnout v času projekce (plus jediný viditelný střih, kdy hrdina omdlí a vzbudí se po jisté prodlevě)? A osobně jsem nechápal, proč se vyprávění ve druhé polovině místy zbytečně zastavuje (vážně musí být v každém válečném filmu scéna s nevinnou vystrašenou civilistkou a malým děťátkem?) a proč činí hrdina některá hloupá rozhodnutí, jimiž úplně zbytečně riskuje (scéna s opilým Němcem). Abych celému konceptu jen nekřivdil, jisté dramatické momenty fungují velmi dobře a diváka vyloženě praští do hlavy a sekvence v hořícím městě je audiovizuálně dokonalá, přesně ve stylu zlatého Deakinsova a Mendesova rukopisu ze závěru Skyfall. Je však opět nasnadě namítnout, že prolínání záměrně naturalistických scén ve znamení minimalistického vedení pozornosti s epickými a baladickými výjevy jako od Tarkovskyho se poněkud vylučuje - když už se rozhodlo pro absenci střihu za účelem větší autenticity, proč se rovnou nejelo i bez hudby, která je sice krásná, ale diváka z kýženého transu spíše vytrhává? ___ Ten film je navzdory své mediální bublině a šílené touze být přelomový pouze rádoby efektním a zdlouhavým kroužením v prostoru, nežli efektivně vystavěným dramatem, jehož koncept by dokázal obhájit a vyplnit existenci slabého příběhu s očekávaným završením. Na jednu stranu jsem se ujistil, že i bez střihu lze šponovat napětí, ale dominující zjištění je určitě to, že vedení pozornosti nekonečným sledováním dvou postav i v sebelepších produkčních a technických podmínkách po čase selhává a že střih je k udržení soudržného fikčního světa a logiky vyprávění zkrátka potřeba, pokud filmař nemá ohromně vizionářskou působnost - a tu 1917 zkrátka nemá, ačkoli ji mnoho lidí slepě vyzdvihuje. 55% () (menej) (viac)

3DD!3 

všetky recenzie používateľa

Vizuálně dokonalé. Deakins znovu překonal sám sebe. Rejža/scenárista/producent Mendes, který poslepoval vyprávění svého dědečka a sestavil kolem něj příběh, do 1917 vložil srdce. Technická preciznost a iluze nepřetržitého záběru dělají z celého snímku neuvěřitelně intenzivní zážitek, který ukázal, že má válečná tématika stále co říct i modernímu publiku. Přesto, ale nezapomíná přednést hluboce lidský děj v němž nejsilnější scénou je recitování básničky kojenci v temném sklepě kdesi ve Francii. Newmanova hudba silná až z ní místy mrazí. ()

Galéria (65)

Zaujímavosti (35)

  • Před zákopy i za nimi často vidíme rozlehlé plochy neporušených luk a lesů. Nic takového nebylo možné: v oblasti se tou dobou už skoro tři roky bojovalo, krajina byla rozrytá dělostřelbou a prostor za zákopy zabíraly nejen polní nemocnice (ty ve filmu vidíme), ale také různé sklady, kuchyně, pozice artilerie, ubikace, úzkorozchodné transportní koleje a další infrastruktura. (Trym)
  • Ve scéně, kde se Schofield (George MacKay) probere z bezvědomí, se kamera přesouvá z místnosti oknem ven. Tam se vzápětí Schofield objeví, tak rychle se ale vzhledem ke svému stavu přesunout nemohl. Musel by velmi rychle seběhnout schody a vyběhnout ven, na to je ale příliš "mimo". (husnikadam)

Súvisiace novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů

02.01.2021

Nejoblíbenější uživatelé ČSFD se tradičně svěřují s osobními topkami 3 filmů (a seriálů), uvedenými v našich končinách (nebo kdekoliv jinde) v uplynulém roce, a od letoška jejich řady rozšiřují taky… (viac)

Taika Waititi natočí Star Wars

Taika Waititi natočí Star Wars

04.05.2020

…a scénář mu napíše Krysty Wilson-Cairns, jež získala nominaci za 1917 a naposled pro Edgara Wrighta napsala thriller Last Night in Soho. Zprávu potvrdil samotný Lucasfilm v Den Star Wars. Informace… (viac)

Na západní frontě klid v nové adaptaci

Na západní frontě klid v nové adaptaci

15.02.2020

Přestože pacifistické literární dílo Na západní frontě klid pochází od německého spisovatele E. M. Remarquea, kniha se dodnes nedočkala adaptace v domácí němčině. To se ale brzy změní. Režisér Edward… (viac)

Vyhlášení výsledků 92. Oscarů

Vyhlášení výsledků 92. Oscarů

10.02.2020

Před pár desítkami minut skončilo vyhlašování výsledků 92. ročníku Oscarů a letos se zase jednou psala historie. Cenu pro nejlepší film si totiž odneslo vůbec poprvé v historii cizojazyčné drama… (viac)

Reklama

Reklama