Buffy, premožiteľka upírov

"My neklepeme během temných rituálů?" Jó, starosta. Uhlazený... vtipný... a vysoce nebezpečný. Na první pohled hodný taťka, který vás ovšem při první příležitosti okamžitě vyvede z omylu. Bojíte se ho, ale zároveň vás neskutečně baví. Chcete ho mrtvého, zároveň ale víte, že by vám tam pak něco chybělo. A takových ikonických postav má Buffy mraky. Přesně tohle je asi největší tajemství úspěchu toho seriálu. Prostě všechny ty charaktery chcete. Chcete vědět co s nimi bude dál. A oni vás neustále překvapují. Takže si můžete být jisti, že s nimi žádná nuda nehrozí. /// Tenhle díl je slavný hlavně kvůli souboji dvou Přemožitelek na život a na smrt. Ano, ten fight je dechberoucí, protože tam jde o všechno. Ve skutečnosti je to ale nenápadný, za fasádou největších osudových střetů ukrytý a ve výsledku o to působivější humor, který vám z toho v paměti utkví nejvíc. Jako třeba ta starostova hláška v úvodu mého komentu. Neviděl jsem tu epizodu léta, ale vždycky když si na ni vzpomenu, musím se smát. A vzpomenu si na ni docela často, protože lidí kteří neklepou (a nezdraví), nejen během temných rituálů, je kolem pořád dost. Zrovna dnes mě to třeba donutilo napsat tenhle komentář. (22.10.2022)

Ne každá epizoda, kterou napsal a režíroval Joss Whedon, je bomba. I když pravda, většina z nich si tohle označení zaslouží. The Freshman je jako úvod do čtvrté sezóny docela rozpačitý a vyvolává mnoho otázek. Např.: Kam se poděla Cordelie? Proč Buffy a Willow nebydlí na kolejích spolu? Jak to, že je Buffy najednou tak zesláblá, že si nedokáže poradit s jednou nabubřelou upíří kravkou a její partou zoufalců? Na všechny otázky se dá odpovědět, ale musíte k tomu být vybaveni určitými znalostmi (Cordelie odjela zkusit štěstí do Los Angeles a nyní vystupuje v seriálu Angel), případně si to nějak dovysvětlit sami (Buffy je coby vysokoškolský nováček natolik stresovaná z nového prostředí, že se nedokáže při boji soustředit), atd. Jakmile se na úvodní díl čtvrté řady díváte vybaveni těmito informacemi (mimochodem, první zmínka o Cordelii padne až po dalších sedmi epizodách), je to přece jen lepší. I když ne tak dobré, jak by se dalo čekat. Pro hlavní dějovou linku není Nováček nijak podstatný. Na druhou stranu se dozvíte, jak dopadl ten deštníček, který Buffy dostala od vděčných spolužáků jako dárek na maturitním plese. (11.09.2017)

Tak tohle bylo hodně auvajs. Asi ještě zbytečnější než Dead Man's Party z třetí řady. V podstatě by to bylo na úrovni nejslabších výplňkových dílů z prvních sérií, nebýt otravné písně Cher (umělohmotným robotím vokálem "zkrášlené" Believe), kterou si tu dokolečka pouští Buffyina neméně otravná spolubydlící... Tak. A teď jsem právě vysvětlil, proč Buffy a Willow začaly (konečně!) bydlet spolu. Věřte mi, že čtvrtá řada seriálu doopravdy začíná až následujícím dílem. (11.09.2017)

Spike is back and he's a bloody animal! Tohle je teprve ten pravý fajnšmekrovský start, jaký si čtvrtá série zasloužila. Klidně přeskočte dvě slabší úvodní epizody a začněte tímhle nářezem. To kruté světlo dne je jednoznačně na úrovni nejlepších epizod třetí řady, v níž Spike paradoxně téměř absentoval. V této sérii však už dostane prostor jaký si zaslouží. (Harmony: "Ty máš ten tunel raději než mě. Spike: "I syfilis mám raději než tebe.") A i když úplně vynecháme chvalozpěv na rebelského krvesaje, pořád tady máme výživné drobnůstky, jako když Scoobies šmejdí po Gilesově bytě a objevují důkazy o jeho "povrchnosti" (televize) či na ex-Pozorovatele poněkud nečekané artefakty (sbírka vinylových desek). Jeden z nejlepších vtípků ovšem padne, když Alex pomáhá Gilesovi řadit svazky v jeho knihovně a stěžuje si: "Já nechápu ten váš šílený systém." Giles: "Systém? To je abeceda." A jen tak na okraj, abychom snad pro samé přehršle vtipných dialogů nezapomněli na akci: Nejlepší souboj Buffy vs Spike hledejte právě zde. (11.09.2017)

Oz always rulez. But now... Goodbye to Oz. (11.09.2017)

Osvěžení v podobě Iniciativy - tedy jakési zrealističtění pomocí sci-fi motivu, to je přesně to, co fantasy svět Sunnydale potřeboval k větší uvěřitelnosti. Už ve druhé a třetí sérii bylo pomocí jednání několika postav (Snyder, šéf policie, starosta) naznačeno, že zdejší autority jsou ohledně Pekelné brány zasvěceny. Avšak teprve s Iniciativou to všechno nabírá na té správné přesvědčivosti. V mnoha ohledech je The Initiative zlomová epizoda, plná nečekaných překvapení. A i když v Buffy nebyla o nějaké to překvápko nikdy nouze (dějově jde dodnes o jeden z nejméně předvídatelných seriálů), tady přichází v pozitivním slova smyslu pořádné nakopnutí hlavní dějové linky, doposud srovnatelné snad jen s nástupem Spika a Angelovou proměnou. Mimochodem, nejsrandovnější souboj celého seriálu (Alex vs Harmony) hledejte právě zde. (10.09.2017)

Taškařice, která snad ani nemusela vzniknout. (Ale je tady a s odstupem i pobaví.) Na druhou stranu jeden z nejlepších outtaků (= výplňkových dílů). (11.09.2017)

Nejlepší a nejvíce horrorová epizoda v jednom. Díl, ve kterém se od určitého momentu vůbec nemluví. (Správný český název: Mlčení.) Chcete-li někoho navnadit na sledování Buffy, pusťte mu právě tuto epizodu. (05.09.2017)

"I'm back and I'm a bloody animal!" zařval Spike a vrhl se do boje s démony. Tento díl začíná přesně tam, kde ten minulý skončil. A to je jediná, ale obrovská nevýhoda jinak prvotřídního Doomed: Vždy zůstane ve stínu Hush, svého geniálního předchůdce. Obstojí však se ctí. A může za to právě Spike, který už si v tuto chvíli krade celý seriál jednoznačně pro sebe. (Heh, kolikrát jste tuhle Spikovu charakteristiku asi tak četli? Je to už v podstatě stejné klišé jako "druhé housle" v případě posledního Mad Maxe. Ovšem s tím rozdílem, že to o tom Spikovi se pravdě blíží přece jen trochu víc.) Zdánlivě vyřízený ex-zabiják se tu promenáduje v kraťasech a květované košili, neúspěšně se pokouší sejmout Alexe hasákem, páchá sebevraždu skokem na kůly, pohotově stírá Scoobies a (hlavně!) objevuje schopnost - i když podmíněnou - znovu bojovat. Jeho závěrečné naléhání na Willow a Alexe, sledující TV, aby okamžitě společně vyrazili zabíjet monstra ve jménu Vánoc a bezpečnosti štěňátek (či tak něco) je prostě neodolatelné. (11.09.2017)

Vždycky jsem tvrdil, že seriál o Gilesově mládí by mohl být opravdová pecka. Když jsou tady Ethan s Gilesem na pivu, řeč se stočí na dávné časy, kdy byli oba ještě na stejné lodi, Rupert byl Ripper a zažíval s Ethanem temná dobrodružství... Ale ty staré časy jsou dávno pryč. Ethan Rayne je magor uctívající Chaos a Giles je v pěkné šlamastyce. Během ní ale rozhodně sbírá další body, např. za bezchybné vystrašení "babizny" Walshové. Nakonec se ukazuje, že jeho bývalý přítel bude možná jedním z mála civilistů, schopných popsat slavnou nevadskou Oblast 51 zevnitř. PS: Tzv. cliffhangery (tedy konce v nejnapínavějším momentu) se v seriálu s výjimkou několika navazujících dvojdílů dosud příliš nevyužívaly. Závěr této epizody, kdy Maggie otevírá dveře označené číslem "314" (oním tajemným numerem, o němž Ethan tvrdí, že se ho bojí dokonce i démoni), naznačuje, že věci se v tomto ohledu začínají pomalu měnit. (11.09.2017)

Jedinec v týmu je další brilantní díl. Zjišťujeme v něm, jak Buffy svým svobodným duchem absolutně nezapadá mezi vojenské roboty, zvyklé plnit rozkazy a na nic se neptat. Někomu tady spadne maska a věci se správně vyhrotí. Závěrečná řeč k nepříteli pak nemá chybu: "Jestli si myslíte, že je tak snadné mě zabít, pak opravdu nechápete, co je Přemožitelka. Věřte mi, když vám řeknu, že to zjistíte." (11.09.2017)

Další jasný outtake, čili kandidát na vyhození. Ano, čtvrtá řada jich má poměrně dost. Naštěstí vyloženě skvostných epizod má ještě víc. Tohle by ovšem byl téměř propadák, kdyby neobsahoval jednu fenomenální scénu. Tedy minimálně pro ty, kdo mají rádi Gilese. (Kytara a zpěv: Ripper! Oh yeah.) Jasně, je to ta scéna, kdy Scoobies přistihnou pana ex-Pozorovatele v klubu takříkajíc "při činu". Zvláště zírající Willow je nezapomenutelná. Jinak bohužel, dosti slabé. (11.09.2017)

A pak že Riley není dobrej... Plukovník: "Místo plnění rozkazů se taháte s Přemožitelkou a její partou anarchistů. Co jste zač, vojáku?" O něco později: "Jste mrtvý muž, Finne!" Riley: "Ne, pane. Jsem anarchista." (BTW, Goodbye to Oz, part 2. We will remember.) (11.09.2017)

Primeval obsahuje významné části skládačky zvané mytologie Přemožitelky. Společně s indiciemi v následné epizodě Restless do jisté míry osvětluje sílu a výjimečnost Buffy v historii přemožitelské linie. Jak se později ukáže, porušení zákonů, stanovených dávno před civilizací, je prvotním krokem k revoluci, která vyvrcholí během finální bitvy celého seriálu. Revoluci, kterou nevědomky započala jedna blonďatá puberťačka, když se navzdory pradávným regulím obklopila přáteli a zapříčinila tak vznik Velké čtyřky. A právě díky splynutí těchto čtyř duší získává moc, která daleko přesahuje sílu řadové Přemožitelky. Neboť každý z čtveřice má svou kartu v rukávu. A nyní nastal čas vyložit je všechny na stůl. Spiritus, Animus, Sophus... Manus. Dokonáno jest! (10.09.2017)

Speciální, hodně surreálný, ale ohledně přemožitelské mytologie nezbytný díl. Restless vyniká LSD barvami, velkolepými obrazy, mystickou atmosférou, svižností a vtipnými reminiscencemi na minulost, přítomnost i budoucnost. V snové procházce myslí každého z Velké čtyřky se objeví téměř všechny postavy, s nimiž jsme zatím měli tu čest. A i když se v podstatě jedná jen o jakýsi dovětek k dosud řečenému, případně o intermezzo, zajímavým způsobem dělící seriál v jeho půli, patří tato nejednoznačně přijímaná epizoda k tomu nejlepšímu, co v rámci Buffy vzniklo. (10.09.2017)

Mniši, Bestie a Klíč. Tak bych to nazval já. Konečně je vysvětlen původ Dawn a také tu proběhne jeden vcelku památný dialog. (Buffy: "What are you doing here?" Spike: "Look..." Buffy: "Five words or less!" Spike (počítá slova na prstech): "Out... for... a... walk. ... Bitch." (07.09.2017)

Pro fanoušky Spika je tento díl jasná povinnost. Konfrontace blonďatého upíra a Buffy je natočena velmi podmanivě, zejména díky flashbackům ze Spikova (ne)života, jež se chytře prolínají se současností. Už předtitulková scéna (Buffy Vs. "Slash") vyrazí dech poměrně neobvyklým vyústěním. To však není nic proti tomu, co následuje. V epických flashbacích navštívíme Čínu v roce 1900 a New York roku 1977, kde uvidíme, jak Spike zabije své dvě Přemožitelky. Londýn léta Páně 1880 nám odhalí čím byl jako člověk, a také jaký byl, než se stal upírem. V mezičase se o zábavu starají zbývající Scoobies, kteří pod vedením Rileyho odhalí upírské hnízdo na hřbitově. Posmutnělý závěr působí trochu jako antiklimax; velkolepé dojmy z předchozího však přebít nedokáže. (05.09.2017)

Hrůza z vesmíru. Tak bych nazval tenhle díl já. Protože přesně o tom to je. Po delší době zas jeden strašidelnější kousek. Vyloženě horrorových dílů není v Buffy nějak moc, ty povedenější bývají proto vítaným zpestřením. Sice nejde o žádný zázrak, ovšem několik působivých, plíživě děsivých scén Listening to Fear rozhodně upřít nemohu. (22.09.2017)

Jeden z nejlepších upířích multi-killů, korunovaný jedním efektním zabitím na dálku, pak naprosto skvělá Alexova přesvědčovací řeč k Buffy a následně jeden z Buffyiných slavných osudových běhů. Tento díl má autorsky plně na svědomí Marti Noxonová (scénář + režie) a ženská ruka je tu znát. Je to a lásce a smutku a je to hodně ze života. Bravo, Marti! (22.09.2017)

Snaha navázat na tradici těch veselejších, až komediálních dílů, kterými se tak dobře dařilo odlehčovat atmosféru zejména ve třetí sérii. Špičkování mezi Anyou a Willow je zábavné, ale celkově zůstal výsledek někde na půli cesty. (22.09.2017)