Dekalog V (E05)

Do prvního klimaxu (brutální vraždy taxikáře) se nám postupně představují tři hlavní aktéři (skutečně se nám však představí až s druhým klimaxem: brutální popravou Jacka. Mladý obhájce, teprve nedávno přijatý za člena advokátní komory, plný pochybností, ale i snah o nápravu, i když si není jistý jaká snaha a čeho náprava. Taxikář, libující si v drobných podlostech, plašení psů klaksonem, škodolibém zahrávání si s klienty (což se mu nakonec stane osudným). Mladý Jacek, vyhnaný a opuštěný ve městě, ví přesně co chce, bez ohledu na cokoli. Po vraždě taxikáře, zůstávají ve hře už jen dva, a teprve nyní (ve výkřiku obhájce, pomačkané fotografii, a při pohledu na louku u lesa) se odhalí jejich "objekt malé a" - pěkně jsme to vyhnali lacanovskou kozí brankou. Dvojí pomsta: Jackova za smrt sestry a vlastní zpackaný život, a pomsta zákona zde došly naplnění. Pozn: Slavoj Žižek, který věnuje Dekalogu (a filmům kolem něj) velkou pozornost, je k Pětce je poměrně skoupý. Přesto však ocituji (z jeho knihy Lacrimae rerum) obecnou úvahu Kennetha Burkeho: "... třebaže je přikázání 'Nezabiješ' ve své podstatě nadsmyslovou idejí, ve své úloze smyslového obrazu nemůže než rezonovat důrazným apelem 'Zabij'", na níž Žižek navazuje: "Lacanovský protiklad mezi symbolickýmn Zákonem a obescénním příkazem Superega se zde manifestuje ve své nejryzejší podobě: veškeré negace jsou bezmocné a jsou zredukovány na pouhé de-negace, takže nakonec zbývá jen obscénní, vtíravá ozvěna: Zabij! Zabij!" Smotného Žižka to táhne ke gnostickému výkladu, který je spíš sporný než osvětlující. (24.05.2017)

„Nezabiješ” / V podstate sa jedná o skrátenú verziu Krátkeho filmu o zabíjaní, tým pádom nemám žiadnu potrebu sa ďalej vyjadrovať k tej istej veci, ku ktorej som sa mimochodom vyjadril už v januári, roku 2017, kedy som sa snažil (p)opísať, o čom je vlastne tento príbeh, z ktorého mi opätovne behal mráz po chrbte. (09.09.2022)

Nebýt toho, že je hned po první větě zcela jasné, kterou cestou se vyložení pátého příkazu vydá, mohlo jít o nejsilnější díl Dekalogu. Nakonec je to tak především famózním zpracováním, kterým se tomuto blíží, protože jak sebezničující příběh vyděděnce, tak i jeho donquijotovský rám je natočený i na silný standard celého cyklu bezkonkurenčně nejlépe. Jednoduché oko za oko je možná tím méně nekonvenčním pojetím nejelementárnějšího pravidla lidského soužití, a určitě by se dalo zabývat se i méně jednoznačnou situací, ovšem vzhledem k zahořklé, pomstychtivé a přitom sebeospravedlňující lidské povaze je to právě takto triviální pojetí, kvůli které je poučení v této povídce prakticky věčné. (23.12.2014)

Opravdu úžasný pátý film série. Divák se zde dočká spousty kamerových kouzel (odrazy ve skle, divání se skrz mezeru mezi rukou a tělem, filtry) a to vše dělá tento film nesmírně silnou zaáležitostí. Vražda je natočená tak realisticky, až z toho mrazí v zádech. Stejně tak poprava. Ve věci trestů smrti neusátle přebíhám mezi stanoviskem ANO či NE. Potencionální ohrožení, či msta? (24.11.2006)

Krátky film o zabíjaní som videl pred deviatimi rokmi a po prečítaní komentára k nemu nevidím dôvod k nemu niečo pripájať, pretože by to mohlo vyvolať negatívne reakcie pseudohumanisticky založených osôb, podľa ktorých je ideálnym trestom pre vraha niekoľkých desiatok obetí, akým je Breivik, cca dvadsaťročné väzenie v trojizbovej luxusnej cele. Neznášam to oddeľovanie zločinu a trestu, pri ktorom okamžite po odznení vraždy sa celý aparát a "ľudskoprávne" organizácie začnú intenzívne zaoberať právami vraha a v prípade, že v danom štáte ešte existuje trest smrti, tak bojujú, aby sa nevykonal a keď neuspejú, tak aspoň aby nebolel. V tej etape je už úplne ľahostajné, či rovnaké zaobchádzanie mala obeť zločinu. Pred mnohými rokmi som čítal o vreckovej zlodejke, ktorej v odcudzení peňaženky okrádaný bránil tak intenzívne, že jej zlomil prst. Zlodejka bola oslobodená, pretože nič neukradla a okrádaný bol odsúdený za ublíženie na zdraví. Vivat justitia. (10.03.2023)