Samotári

Jeden z toho mála co u nás vzniklo v novém tisíciletí a rozhodně to stálo za to. Černá komedie o tom jak to v životě chodí a bohůžel už se něco rozjetého jen tak zastavit nedá. U autorů je hodně znát způsob vyprávění děje a to se snažili využít i v jejich další celkem úspěšném filmu Jedna ruka netleská, který je s tímto celkem dost podobný. Akorát rozdíl v obouch filmech je ten, že tento autoři dotáhli až do samého konce a očekávaný konec celkem originálně završili. Mimo to opravdu velice zajímavě překvapil Jiří Macháček, který si se ztroskotaně zhulenou postavou dokázal velmi originálně pohrát. --- Zvoní Vám mobil proč ho nevezmete? – Já přece nemám mobil (12.10.2006)

Vždycky mi připadalo, že Samotáři navzdory panoramatu Hradčan tak úplně "českým" filmem nejsou, že jsou alternativním metropolitním vesmírem, kde herecké planetky obíhají kolem hudebních hvězd po podivnách drahách. Není to film ze života. Vice versa. Zaujalo mě to odtržení od života, odcizenost bizarních figurek v obludáriu pod Petřínskou rozhlednou. Vykonstruované až k rozpínavým křídlům Mattoni orla, ale působivé i pod tím umělým světlem. . (23.04.2007)

Né všechny ,,epizodky'' mi sedly a ne všechny do sebe zapadly aniž by to skříplo, ale to neva. Dobře jsem se bavil a zhulenej Macháček je pro mně doposud nepřekonanej i když mu na paty šlape zhulenej dredař z Vorlova Gymplu :-). Osobně bych to nazval solidním nástupcem Knoflíkářů. Kdo mi tam nesedl byla Labina Mitevska. Ale jinak super a další z filmů, který češtinu obohatil o pár kultovních hlášek. * * * * (22.04.2013)

Umělá hmota. Je lehká, ohebná, univerzálně využitelná; vystavena žáru smrdí a kroutí se. Lepší je tenhle film nekonfrontovat se skutečností a brát ho jako soubor zelenkovských gagů, protože všelijaké ty řečičky o generačních výpovědi a kdesi cosi... Nevím, možná žiju v jiném světě. Ale Samotáři mi připadali jako kulisový konstrukt, kde je to hulení až do zblbnutí vlastně docela zábavná věc, kde jsou všichni mladí, krásní, umělohmotní. I ta samota je něco, co naši mladí a neklidní hrdinové podstupují z nudy, pouze jako další zábavný experiment ve sterilním papundeklovém světě. Vrcholem je pak Jiří Macháček, který je na první ťuknutí opravdu srandovní, ale když jsem film zkoušel znovu, začal mi jeho "vyčazený pohodář" totálně lézt krkem. A to už vůbec nemluvím o některých dialozích, které jsou tak očividně "vtipné", až mě připravují o duševní klid. To už snad ani není film, to je exhibicionismus. K životnějším patří rozhodně linie se skvěle sehraným ztroskotancem Ivana Trojana a několik dobrých a tak trochu mrazivých point (scéna s Japonci)... (28.01.2004)

Další film, u kterého mi chybí koment, to je divný...? Každopádně jde o jeden z těch zlomových, i když po Knoflíkářích už ne překvapivých, filmů, které zasáhly celou republiku. Nás, myslím pamětníky, tím, jak otevřel téma hulení, vztahová promiskuita, magoření a směšnost pravidelné práce, ty předtím tím, jak jim ukázal, jak a čím žije minimálně část jejich budoucnosti, a smrádky, co v době premiéry ješte kadili do pampersu tím, jak jim dnes ukazuje, že i fotr balil špeky:-)))) (14.01.2011)