Bratstvo neohrozených

Nechci působit jako kazišuk. Mě se Bratrstvo líbí svým námětem i zpracováním (třeba seskoky stovek parašutistů jsou úžasně natočené, co chvíli si říkáte "sakra, to byl ale pěkněj záběr"). Ale něco je na něm špatně - tvůrci totiž mají členy Easy Company za hrdiny stojící na piedestalu. V seriálu tyhle postavy vůbec nepůsobí jako lidé, těžko si k nim nacházíte vztah. Navíc je jich moc a mě osobně se pletou. Z řady mi vyčnívá jenom Winters Damiana Lewise, protože je skvěle zahraný (někdy mě u televize udržuje jenom fakt, že za chvíli ho zase uvidím), a David Schwimmer (!), protože jako jeden z mála má jakž takž utvořený charakter postavy. A to je všechno. Na ostatních postavách mi vůbec nezáleží a to je špatně, vždyť ta "člověčina" by vás měla přitáhnout k obrazovkám, ne nějaká "ratatata-kryj mě-ááá-Smith to schytal" akce. Zbytek hodnocení doplním, až po skončení seriálu............... A ono ne a ne a ne. Poslední díl je úplně o ničem, prestože chce vzbudit emoce, ale vám je většina postav úplně ukradená, tudíž je vám jedno, že se s nimi loučíte. Ubírám hvězdičku. Přes všechny jeho kvality se na tenhle seriál znovu dívat nebudu. PS: A opovažte se mě obvinit z toho, že ten seriál nedocením, protože je pro chlapy. Třeba Black Hawk Down patří k mým oblíbeným filmům. Amen. (26.04.2006)

Minisérie je nejpozoruhodnější nikoliv v případech, ve kterých se spoléhá na úspěch Spielbergova a Hanksova válečného melodramatu, ale v momentech či celkové koncepci, kdy se od svého nepopiratelného inspiračního zdroje odklání. ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA proti sobě velmi poučeně stavělo dvě různé poetiky (vyprávění jako střižené z klasického hollywoodského filmu z dob druhé světové či krátce po ní, ovšem styl svou autenticitou přejímající spíše postupy dokumentů z místa dění). Oproti tomu BRATRSTVO NEOHROŽENÝCH nemá jako svůj hlavní a zastřešující rámec fikční díla o skutečné události (válečná melodramata z dob válečné propagandy, která je ve významové rovině podrývána), ale samu skutečnou událost, jejíž autentičnosti prezentované v úvodních slovech pamětníků se snaží co nejvíc přiblížit. Důmyslně tak ospravedlňuje svůj sklon k sentimentu a patosu, ačkoliv tlumenému, a navzdory relativizujícím momentům je oslavou hrdinství vojáků jako jednoho semknutého týmu. Postavení desetidílného seriálu v historii fikční televize a zhodnocení jeho rychle rozprodaného Blu-ray vydání se podrobněji věnuji v recenzi. (16.06.2014)

Válečný seriál co hravě strčí do kapsy lecjaký válečný film. První výcvikové díly mne až tak nebavily, snad proto, že o tom něco vím a film mi nedal nic nového. Od okamžiku kdy se však první Dakoty dostanou do palby flaku nad LZ, jsem přestal dýchat a jen zíral. Takto zpracované boje jsem ještě neviděl a smekám. Kamera je naprosto dokonalá, stejně tak všechny reálie. Dodnes si vybavuji mráz Ardenských lesů, který mnou při sledování třásl. Dnešní poslední žijící veteráni ze 101. Airborne vysoce ocenili tuto poctu jakou jim vysekl tým režisérů a herců. (23.01.2011)

Výborný válečný seriál, kvalitní režie i technické zpracování a stejně jako v případě Carnivale je toto dílo jeden ze skvostů produkce HBO. Další seriál, který nám ukázal, že i v televizi se dá točit kvalitně. Klobouk dolů před tímto výtvorem nabušeným akcí a smrtí, která k WWII neodmyslitelně patřila. Hudební doprovod, který složil Michael Kamen pěkně dokresluje brutální a syrovou atmosféru, a doprovází tak Easy Company na každém kroku. (9/10) (16.06.2003)

Skutečně skvělý seriál, který svým rozmachem skoro ani nepatří na televizní obrazovky. Přesto ho tam budete opětovně rádi hledat, o to se vsadím. Příběh roty E, kterou sledujeme od výcviku až do konce války, se může směle řadit do zlatého fondu válečného filmu. Je velmi realisticky natočený, syrový, drsný a přitom (což u americké produkce dvakrát potěší) není patetický, zbytečně patriotický a slzopudný. Hlavní trumf "Bratrstva neohrožených" nespočívá v brilantně natočených bojových akcích, jeho hlavní síla je jinde - v čase, kdy vlastní boj neprobíhá a na povrch vyplouvají příběhy jednotlivých vojáků; v čase, kdy se tuží válkou zformovaná přátelství...Hnacím motorem každého výjimečného díla je nějaké poselství, které vysílá ke svým divákům. I v tomto bodě "Band of Brothers" funguje bezchybně, navíc v několika rovinách - klade otázky o hrdinství, utrpení, povinnosti, přátelství, o údělu vojáka a válce samotné. Pro mě je (i když od reality jistojistě stále hodně vzdáleným) důkazem absurdity a nepochopitelné krutosti jakéhokoliv válečného konfliktu. Což není rozhodně málo...Stačí vzpomenout na devátou epizodu se symbolickým názvem "Why We Fight", která se v mém osobním žebříčku zařadila mezi klenoty televizní tvorby. (29.06.2006)