Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film rozpráva príbeh obyvateľov zabudnutej dedinky neďaleko rakúskych hraníc, ktorým vstúpia do života udalosti 30. až 50. rokov 20. storočia. Predtým bolo podstatné obrábať pole, prežiť zimu a vychovať deti, teraz si treba vybrať, kto je Rakúšan, kto Nemec a kto Čech, a zaplatiť cenu, ktorú takéto rozhodnutie prinesie. A tak sa z doposiaľ pokojne žijúcich susedov stávajú zarytí nepriatelia, ktorí si navzájom vyrovnávajú účty aj za cenu zločinu, straty etických zábran a ľudskosti. (Filmtopia)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (287)

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Poselství, že kombinace zrůdné ideologie a „zasrané doby“ obnažuje lidské charaktery až na kost v neoznačeném hrobě, je neprůstřelné, ale pro intenzivnější dotek autenticity bych potřeboval víc než jen pobíhaní hejna hus napříč záběrem. Chtělo to trošku být jako Haneke, ale výsledkem je Urousaná pentle, která si moc neví rady s návazností a postavami. Taclík tu svou evidentně uchopil jako odkaz na armádní role Víti Jandáka.. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

,,Přeci je nebudeme střílet jen proto, že hajlovali! Dyť sou to naši sousedi!'' ---- Krajina ve stínu se Slámovi povedla. Zatím je v modrých číslech, ale do červených se přehoupne o tom nepochybuji. Už dlouho jsem u filmu neviděl tak rozporuplné a také sakra tak dlouhé komentáře, některé dokonce trumfli můj mega dlouhý komentář u Nabarveného ptáčete. Film je vlastně takovým česko-rakouským kalendářem. V malé pohraniční vesničce v Jižních Čechách, která jak šly dějiny tu připadla k rakouskému území a jindy zase k sousednímu a to Čechám. Ať už šla hranice jakkoliv lidé tam žili stále stejní a buď se cítili Rakušáky, nebo Čechy. Mnoho rodin bylo i smíšených zkrátka jak to tak v pohraničích bývá. V třicátých letech se bylo co ohánět aby políčka dala alespoň brambory a tak tam stranou ruchu měst i hukotu dějin lidé žili pospolu ve shodě. Až přišel pan Hitler, který dostal velké choutky na země kolem Německa. Rakousko připojil k Říši a po zradě v Mnichově okleštil naší republiku na ,,malou, ale naší'' než se z ní stal protektorát. Náhle je důležité kdo je jaké národnosti a ačkoliv celá ves chodila pro potraviny k obchodníkovi, který byl Žid, náhle se cosi změnilo. Začínají se množit útoky na české obyvatele vesnice i nápisy na vratech stodol jako Jude nebo české svině... Poškození většinou vůbec nechápou jaká proměna jejich často blízké sousedy přes noc postihla. Objevují se vlajky s hákovými kříži, zdraví se Heil Hitler a kdo se staví na odpor dostane v tom lepším případě přes hubu. Začínají se tak formovat první odbojné skupiny a buňky, protože slušný člověk se s tímto stavem nemůže smířit. Jsou však i tací co začnou zvedat pravici, protože doba si to žádá tak co si dělat problémy. Wermacht se valí Evropu, Polsko, Francie... Zdá se, že Němci válčit umí a tak když přijdou povolávací rozkazy pro synky sedláků, je to bráno s radostí. Kluci se něco naučí, uvidí svět!.... Už v téhle chvíli divák znalý skutečných reálií si v duchu třídí obyvatele vesnice na ty co to po válce asi zle schytají... Jenže oni to nevědí, v jejich době je výhodné být v Říši, NSDAP, těžko uvěřit, že by to mohlo někdy skončit...že je něco v nepořádku zjistí obyvatelé vesnice ve chvílích, kdy se začnou z fronty vracet první zmrzačení mladíci a také první úmrtní oznámení o chrabrých padnutí v poli za Třetí říši. A najednou je tu konec války a s ním strach. Vracejí se odvelčení a začínají se sčítat hříchy. Mizí vlajky se svastikou a objevují se bílé, československé a sovětské. Leckdo holí knírek a je z něj najednou člen RG. Oč větší měl za války máslo na hlavě a byl podělanější o to více je teď brutálnější... Zasedají první lidové tribunály a padají první tresty smrti... Ty co přežijí čekají transporty na základě dekretů prezidenta Beneše... Do těchto kulis natočil Bohdan Sláma své dílo. Je to dílo evropského formátu a ta nebarevnost mu moc pomohla. Souhlasím s některými zde, že postavy jsou zde v podstatě jednoduše vykreslené. Máme tu hrdiny a padouchy, přičemž je schválně divák dotlačen k poznání, že hrdina může být i padouchem a ,,padouch'' obětí. A zde já osobně mám s filmem problém. Určitě se na konci války děly šílené věci. Ženám, dětem, starým lidem... Pochody smrti při odsunech ne nepodobné těm při evakuacích koncentračních táborů před postupujícícmi spojenci, obdobné dobíjení nemohoucích a nemocných či obdobné nahodilé popravy cestou. Jen tak. Ty případy jsou zdokumentovány a je dobře, že se o nich mluví. Válka není nikdy jednobarevná a nejsou tam jen zlí a hodní. Vždy jsou tam ale ti co ji začali a ti co se bránili nebo s vypětím vybojovali své území zpět. A zde je už nutno rozlišovat. A tak se ptám proč zrovna dnes 75 let po válce vznikají filmy s touto tématikou? Jako, že se ,,objevuje'' pravda? Že je nutno zmínit i druhou stránku? Dnes, když se neustále mluví o Benešových dekretech, kdy dost často slýchám, že Němci byli vlastně hodní, měli jen zlého vůdce a jeho armádu... Dnes, kdy nejeden novinář píše v rámci různých výročí o ,,barbarských'' náletech na německá města a jejich hodné civilisty (obdobně jsem to teď četl u náletů na japonská města v roce 1945...). Sakra o čem to tu mluvíme? Nebyli žádní hodní civilisté, většina lidí volila a dopustila aby se k moci dostalo to co se tam dostalo. S radostí deportovali své židovské sousedy, brali si jejich majetky, uvěřili rasové nauce o nadřazenosti árijského typu člověka, snům o Třetí říši... Vždyť nás chtěli vyhladit!!! Je to dnes zkrátka takový trend dělat z okupantů chudáčky, zde z pouhých vesničanů a sedláků oběti doby... Uvědomil jsem si to už dříve u divadelního představení Vyhnání Gréty Snirch a zde jsem si to uvědomil znovu. S odstupem 75 let se mohou dotyční skutečně jevit jako oběti, ale je třeba na tu dobu nahlížet náladami a optikou roku 1945. Optikou doby, kdy skončilo 6 let krvavé lázně, vraždění, mučení, vypalování...V té době se nepřemýšlelo tak pokrokově jako dnes. Příbuzný E. Beneše přeživší několik německých koncentráků vydal vr oce 1946 knihu V nemeckém zajetí. A tam regulérně uvažuje, že by Němci měli být zlikvidováni jako světu nebezpečný národ. Všichni. Tak se uvažovalo a takové knihy vycházely po válce! A tak mne mrzí, že nevznikají filmy o uprchlících z českoněmeckých či českorakouských měst a vesnic (krom Posledního vlaku a naděje) , o nuceném vystěhování a odsunu našich lidí z odstoupeného pohraničí, kteří také museli doma nechat všechno a jít vstříc nejistotě. Proč někdo nenatočí třeba film podle knihy Dnes nehlásili žádné popravy: Deníky Vlasty Čepkové (1938, 1942–1945), kde píše jaké to bylo zůstat po odstoupení sama Češka mezi Němci...? U kapitoly kdy po silnici odchází poslední čeští vojáci z posádky, loučí se a všichni pláčí s tím ať vydrží, že se pro ni jednou vrátí..(to vhání slzy do očí). Že se netočí filmy o přepadávání našich pošťáků, četnických stanic a vojenských hraničních posádek ozbrojenými bandami často složenými právě z takových ,,poblouzněných'' vesničanů jaké vidíme ve filmu. A tak navzdory perfektním hercům, kameře i výbornému scénáři mám tak trochu dojem, že film zkrátka zbytečně byť možná na základě reálného příběhu zase sebemrskačsky tepe do české povahy a ukazuje jak jsme ubližovali a odhaluje dávno odhalené... My jsme ale válku nezačali. A kde jsme bez ní mohli dneska být.. ! Dávám tedy za 4 bílé pásky na rukávy. * * * * () (menej) (viac)

Reklama

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Nejslabší film Bohdana Slámy...a to mám jeho tvorbu vysloveně rád. Schematický děj, odtažité postavy, do kterých se nedá vcítit, povrchní postižení mezní doby v podobě jakýchsi víceméně nahodilých výjevů z dění jedné sudetské vesnice... Poválečnému divokému odsunu se naše kinematografie záměrně dlouhodobě vyhýbá, stejně jako dalším bolavým tématům z naší historie, za to zaslouží Bohdan Sláma obdiv, že si na takovéhle téma troufl, ovšem neuchopil ho šťastně...ten film se mu jakoby rozklížil pod rukama... ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Čiernobiely film nám chce ukázať, že história vojnového a povojnového Česka nebola čiernobiela, ale nakoniec ponúka paradoxne čiernobiele postavy. A to dokonca tak, že tá najkladnejšia sa zrazu stane extrémnym záporákom, pričom nie sme svedkami tohto prerodu, len suchého konštatovania, že mu bolo cez vojnu ublížené. Rozpačitý je už samotný názov, kedy sme tu mali film Ve stínu zaoberajúci sa zločinmi rokov päťdesiatych, akoby v českom slovníku nebol dostatočný počet slov, tých vhodných názvov sa dalo vymyslieť neúrekom. Našťastie tá vyše dvojhodinová stopáž nie je problém a film pomerne rýchlo utečie a svoju informačnú hodnotu rozhodne má, tá umelecká je značne diskutabilná. ()

castor 

všetky recenzie používateľa

A kdo se o to prosil? Beru, že divokému pohraničnímu odsunu po druhé světové válce se filmaři dosud moc nevěnovali, přesto tenhle dějinný vývoj, kdy vesnička (která dobově vypadá velmi dobře) několikrát změní státní příslušnost, nestrhne. Troufám si tvrdit, že je to proto, že Bohdan Sláma tápal s pevně daným scénářem a množstvím postav. I když paradoxně onen daný scénář se jaksi jen náhodně děje. Výsledek totiž obsahuje nespočet scén, ve kterých probíhá něco nezajímavého, někdo něco plácne, jiný něco udělá, ale divákovi je to šumák. A o nějaké emocionální stránce ani nemluvím. Silné epizody chybí. Navíc jsem netušil, proč se některá postava najednou chová tak, jak se chová. O tom, že bychom se hlouběji ponořil do jejich motivací, si můžeme nechat tak akorát zdát. Sláma vyvolává vzpomínky na nedávné drama Nabarvené ptáče (které bylo ovšem audiovizuálně někde úplně jinde), které rovněž zkoumalo (pokřivené) lidské charaktery. Jenže Slámovy postavy působí hrozně neživotně, chovají se a mluví divně a divákovi je tak jedno, zda ten nebo tamten chytne kulku. Od režiséra, který vztahy umí a který dlouhodobě v českém režisérském oddíle spolehlivě kope za silnější tým, je to s podivem. Přitom Slámova skromná dramata o plápolající naději, jako je Štěstí nebo Venkovský učitel mám moc rád. ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (21)

  • Herečka a zpěvačka Bára Poláková k filmu nazpívala ve studiu populární německý šlágr „Bei mir bist du schön“. (ruza007)
  • Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 11 milionů korun. (SONY_)
  • V záběru z roku 1939, kdy dosavadní starosta opouští svojí kancelář a nastupuje starosta nový (Miloš Černoušek), visí v místnosti obraz prezidenta Edvarda Beneše, který je nahrazován profilovým portrétem Adolfa Hitlera. Dr. Edvard Beneš ale už v té době nezastával prezidentský úřad. Abdikoval dne 5. října 1938 a 22. října odletěl do Velké Británie. Jako prezident Československa byl jmenován 30. listopadu 1938 Emil Hácha, od 15. března 1939 jako státní prezident. (tommahol)

Súvisiace novinky

28. České lvy vyhrál Šarlatán

28. České lvy vyhrál Šarlatán

06.03.2021

Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (viac)

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (viac)

Nominace na Ceny české filmové kritiky zveřejněny

Nominace na Ceny české filmové kritiky zveřejněny

06.01.2021

Dnes byly oznámeny nominace na Ceny české filmové kritiky za rok 2020, jež by měly upozornit na nejlepší české filmové počiny uplynulého roku, jejich tvůrce a také nové naděje české kinematografie z… (viac)

Reklama

Reklama