Aquaman a stratené kráľovstvo

Aquaman a ztracený čas. Jedničku jsem ještě skousnul, ale tohle pokračování mě fakt minulo. Jasně, věděl jsem předem že nejsem cílovka, ale byl jsem zvědavý aspoň na potenciálně působivý vizuál. No, bohužel to nevyšlo, animáky totiž už zhruba od deseti let zrovna moc nemusím. A tohle je de facto ryzí animák, do kterého jen byli dodatečně nějakými hollywoodskými černomagickými triky implantováni živí herci. Něco jako třeba Avatar, ale ten je aspoň estetický, kýčovitě krásný, zatímco tohle je pouhá bezduchá šablonovitá komerčárna, zasviněná ještě trapným "humorem", trapnými scénami z Aquamanova rodinného života a "nenápadně" podsouvanými ekohysterickými kydy. "Aquaman sucks!". (30.01.2024)

Je to sice lepší, než poslední marvelovky, ale to zase není nic těžkého. Wanovi budiž přičteno ke cti, že se snaží bý co do akce a efektů kreativní a díky tomu film působí celkem pestře. Ale i když se tu sype z rukávu jeden nápad za druhým, zůstává tu až příliš mnoho sekvencí, které jsou snadno zaměnitelným digitálním bordelem. Neprospívá tomu ani fakt, že obsazení se od minulého dílu prakticky nezměnilo, což je nejbolestněji cítit v postavě hlavního záporáka. Kouknout se na to dá v pohodě, to zase jo, ale i tohle je dalším důkazem, že okostýmovaným komiksárnám už asi odzvonilo, Alespoň načas. 60% (27.01.2024)

Aquaman versus Aquanegr je prüdce aquabelí dobrodrüžství pro ty nejretardovanější aquaristy. Momoušššův alespoň nějaký dřívější heterošarm tentokrát üzce obepnüli velmi teplým brněním a bez gelu toho vyhřátého chudáka protáhli übohým festivalem pásové scénáristické impotence s mimořádně hnusným a levným digitálním aquamrdníkem na pozadí. Jak vidno, naprosto do sucha vyždímaný trh retardovaných omalovánek pro dyslektiky už prostě nemá kde brát, a je patrně už i po nejvyšším čase začít ty supergeje konečníkově používat výhradně k tomu, k čemu byli stvořeni. A sice jako dekoraci na jemný třívrstvý papír s heřmánkovým extraktem, mile motivující qocientně atrofované děti i mnohé dospělé k pravidelnému vyprazdňování. (18.02.2024)

No, vďakabohu, že už je koniec. Čo s tým od roku 2025 urobí James Gunn je vo hviezdach, ale asi je dobré, že razantne usekol toto dlhodobé DC utrpenie a začne odznova. Paradoxne práve Aquaman sa môže pochváliť celkom dobrými filmami, čo je u tak všeobecne zosmiešňovanej a ponižovanej postavy (len si spomeňte na Teóriu veľkého tresku) husársky kúsok. Je ale pravdou, že dvakrát a dosť. Z Aquamana si národy celého sveta robia srandu, že jazdí na morskom koníkovi a tak Wan, aby mu dodal vážnosť... ho posadil na morského koníka. Aspoňže si dal prácu s vytvorením podmorského univerza, vyzerá to ako niečo medzi Star Wars a Piatym elementom, ale je toho už proste tak nejak veľa a je to nesmierne únavné. Jedna samoúčelná akčná scéna strieda druhú, tretia druhú, piata štvrtú. A do toho 56-ročná Nicole Kidman v lascívne priliehavom overale... má to za potrebné? Patricka Wilsona musí mať rád každý, kto ho počul a videl v dvojke V zajatí démonov imitovať Elvisa. Jeho štylizácia do akčnej hviezdy (wtf???) nie je napokon až taká strašná, ale oveľa radšej by som bol, ak by Aquaman 2 bol buddy movie s chobotnicou. Čo ma „dojalo“, to je fakt, že do každého filmu predtým rvali nezmyselné, samoúčelné cameá, ale pri rozlúčke ani ťuk, idioti. Fakt je dobré, že to končí. Momoa bol v úlohe fajn, ale v konečnom efekte Aquamanovi robil skôr medvediu službu; „skutočného“ Aquamana osobne vnímam skôr ako hrdého aristokrata bez zmyslu pre humor (možno na spôsob Submarinera z druhého Black Panthera). Nie ako obézneho spoteného podomového predavača poľnohospodárskeho náčinia, ktorý čaká, že si v ten deň zarobí a možno ešte na vidieku pretiahne nejakú unudenú paničku, ktorá je sama doma, ale tá napokon radšej dá prednosť Johnovi zo susednej farmy. Jasné, keď to porovnáme s Fantómom s Billym Zaneom, je to film storočia, ale proste dnes už sú komiksové filmy niekde úplne inde. Alebo nie sú? Zvláštne je, že napriek uisteniam zo strany tvorcov, že dvojka bude EŠTE epickejšia, ako prvý diel, a napriek nepísaným pravidlám pokračovaní hollywoodskych blockbusterov, že dvojka musí byť dvakrát väčšia, ako jednotka, mi pravdupovediac dvojka pripadala oveľa komornejšia a lacnejšia. Sranda je, že v prvej polovici zaznie pesnička spájaná s marveláckymi Strážcami Galaxie, ktorých dal pred rokmi dokopy práve Gunn a teraz zaznejú v oficiálne poslednom filme DC predtým, než sa ho ujme... Gunn. Pýtam sa: je to náhoda? (15.02.2024)

Na prvním dobrodružství z podmořského světa Atlantidy a dalších říší jsem si v kině bez přehánění ujel. Čerpal jsem z něj dobrou náladu celé dny, vzpomínal jsem na všechny hlášky a kombinaci s nápaditou akcí považoval za překvapení celé sezóny. Tenhle svět si proto zasloužil těžit okamžitě a čekat na neustále odkládané pokračování bylo trochu smutné, ale ještě víc zlověstné. Zprávy o problémovém natáčení a přepisování scénáře se nakonec projevily, protože tohle pravá dvojka není, tohle je jen opatrně dopovězený původní koncept. Vzhledem k tomu, že film hodně často připomíná akční videohru (myšleno nejen ve zlém, ale rozhodně i v dobrém), hodí se příměr k očekávání plnokrevné dvojky a místo toho v rukách veřejnosti přistane horkou jehlou šitý datadisk. Protože ve Ztraceném království se ztratil ten původní poctivě dobrodružný duch vyprávění, který, ať se zrovna vrtnul kam chtěl, dokázal nalákat do všech lokací a ke všem postavám. Dnes se jen dokončují linky z prvního dílu a žádné překvapení tu nečeká. Zčásti to není špatná volba, protože vztah Arthura s Ormem pro mě vždy tvořil hlavní (melo)dramatickou linku, ve které se sice okatě kopíruje předobraz Thora s Lokim od konkurence z Marvelu, ale proč spravovat něco, co funguje. Bohužel záporákem do party je Manta, prototyp charakteru, který je zlý, protože je zlý, křižuje sedmero moří těžkotonážní ponorkou a občas terorizuje svoji posádku. Nálada bezhlavého, téměř osmdesátkově vibrujícího vyprávění tak v tomto případě nenávratně mizí. Mrzí mě, že se Momoa s postavou, která se mu chvályhodně upravila na míru, loučí takhle polovičatě, ale díky Poseidonovi za to, že má smutně krácená série alespoň nějaký smysluplný a relativně uspokojivý konec. (02.04.2024)