F. L. Věk

Velmi zdařilá dramatizace románu Aloise Jiráska. Povinná školní četba, může některým tento výpravný seriál dost znechutit. Nicméně vědět něco o našich národních dějinách neuškodí, v dnešní přetechnizované době, nikomu. Seriál se trošku pomalu rozjíždí, ale pokud se do něho zakousnete, už ho nepustíte. (08.12.2008)

Nevim no, v komentech čtu, že se jedná o nejlepší seriál všech dob a takto naladěn jsem se odhodlal ho konečně na starý kolena zkouknout. Vydržel jsem 4 epizody, abych dokázal zodpovědně vyslovit své zklamání a názor, že je to strašlivě nudná šestáková hovadina. Hrozně se to vleče, postavy se courají sem a tam svými nezajímavými životy a na pozadí významných dějinných událostí občas muzicírují. Nemyslím si, že by ostatně bylo možný atraktivně natočit seriál s tématikou počátku národního obrození, a kdyby to šlo, tak jistě ne podle předlohy Aloise Jiráska, protože kdo kdy četl jeho dílo v rámci povinné školní četby, musel ho zákonitě nenávidět pro tu výše zmíněnou rozbředlnost, nudu a vůbec sračkovitost. (27.12.2012)

Jiráska jsem nikdy nečetl a nikdy nebudu. Jenže tohle je daleko kratší, daleko zajímavější a poutavější - je tu příběh, jsou tu vynikající herci, divadlo i opera... navíc za dějem se skrývá mistrně propracovaná koláž tehdejší doby (může za to Jirásek?) - kostýmy i lokace na výbornou. Vzpomínám na své mládí a na dvakrát třináct nedělních dopolední strávených sledováním jednoho z nejlepších seriálů Č(S)T. (16.08.2008)

Ano, na dnešní dobu natočeno možná trochu rozvlekle, ale to vůbec nevadí - možná naopak - člověk aspoň zpomalí a má možnost přemýšlet - různých názorů zde zazní habaděj - vlastenci, faráři, cenzoři, úředníci, vrchnost, sluhové, sedláci, němčouři, studenti... je zde vyjádřen názor všech vrstev a právě proto si tohoto seriálu tak cením - není zaměřen jednostranně pro něco nebo proti něčemu. (29.03.2014)

Kdyby to šlo, dám 3 a půl. Zaokrouhluju nakonec nahoru, výhrad mám ale celkem dost a stejně tak rozhodně nesouhlasim s tim, že to je nejlepší českej seriál evr. Oceňuju ale nádhernou češtinu a skvělýho Brzobohatýho (i Lukavskýho), což mi společně s vlasteneckym a národnostně buditelskym apelem přijde jako nejsilnější stránka a největší hodnota seriálu. Občas to na mě bylo moc stylizovaný a repliky mě dost často bušily do uší, ale scénář obecně byl napsanej dobře (je to samozřejmě zčásti díky Jiráskovi, ale stejně) - např. linie rodiny Butteauových a Tháma je fakt silná. Ale stejně jako např. v Humbertu, tak i tady byly ženský role dobrý zase jen z poloviny (např. přehrávající a afektovaná Márinka, sice krásná, ale s hraním trochu prkenná Paula /Brejchová/, přehnaná a pipinkovská Betyna /Vránová/...), oproti tomu ale stojí skvělá Medřická, Hegerlíková a Bohdalová... A ta ústřední českobratrská písnička, to je prostě čirá nádhera. WTF moments: Zase mě srali ty dětský herci (bohužel v zásadě všichni, ale jasně s mladym Františkem v čele). Dechový nástroje používaný v seriálu jsou očividně po Böhmově reformě (např. představení Figarky), přitom byl rok 1787, tedy doba, kdy Böhm ještě ani nebyl na světě... Možná maličkost, ale režisér Filipova formátu by to vědět měl; řek by mu to každej muzikant, se kterym by to řešil. Scény s hraním na hudební nástroje obecně nepůsoběj vůbec věrohodně; chápu, že herci nemůžou bej muzikanti, ale tady je to vidět fakt hodně, zvlášť, když hraní na nějaký nástroje je dost zásadní složkou seriálu. (26.08.2015)