The Wonderful Years That Sucked
Réžia:
Petr NikolaevScenár:
Jan NovákKamera:
Martin DubaHrajú:
Ondřej Vetchý, Libuše Šafránková, Vladimír Javorský, Jan Zahálka, Jakub Wehrenberg, Klára Botková, Jitka Ježková, Vladimír Dlouhý, Vilma Cibulková (viac)Obsahy(1)
Film Báječná léta pod psa sa inšpiroval jedným z najvychytenejších bestsellerov českej literatúry deväťdesiatych rokov – autobiografickým románom mladého prozaika Michala Viewegha. Divákom strednej i staršej generácie trefne a vtipne pripomenie absurditu totality a mladšiemu publiku poodhalí realitu, ktorá im je našťastie, taká vzdialená a nepochopiteľná, že vyvoláva len ich pobavený, neveriaci úškrn. Paradox obsiahnutý v názve tohto príbehu varuje - život počas normalizácie mal podobu frašky, ale kedykoľvek sa mohol zvrhnúť do tragédie. Film nás uvádza do atmosféry uvoľnených šesťdesiatych rokov, kedy mladí dychtivo nasávali zmenenú klímu, a preto nie je náhodné, že budúci úspešný spisovateľ sa narodí sympatickým manželom Vítekovcom práve v divadle počas predstavenia Čakanie na Godota. Okupácia Československa urobila škrt cez rozpočet nielen obom národom, ale aj naším hrdinom, ktorí sa museli odsťahovať z Prahy na vidiek, aby sa pokúsili slušne prežiť neslušnú dobu. Ale ako? Aleš Vítek sa musí zapojiť do pokorujúcej hry na angažovanie, ak sa chce dostať k normálnemu bývaniu. Nomenklatúrny riaditeľ Šperk mu ide systematicky " po krku". Aleš neujde známej dileme - prispôsobiť sa lži a získať drobné výhody alebo zostať sám sebou a vystaviť rodinu ústrkom? Zmätky dospelých i svoje vlastné s iróniou registruje malý Kvido, ktorý sa neskôr spolu s mamou pokúšajú nájsť recept na otcovu dlhotrvajúcu skľúčenosť. Jediná návšteva disidentského suseda im totiž všetkým značne skomplikovala život. Príbeh našich hrdinov síce nekončí tragicky, celkom normálne sa dočkajú nežnej revolúcie, ale horkosť prežitého v nich navždy zostane. (STV)
(viac)Zaujímavosti (34)
- V prvních minutách, které se odehrávají na začátku šedesátých let 20. století, se ve filmu několikrát objeví pes plemena border kolie. První border kolie však byly do České republiky dovezeny až v roce 1993. V knižní předloze byl tímto psem černý vlčák. (hendrich6)
- V záběru na Kvidův (Jakub Wehrenberg) dům, když se Kvidův otec (Ondřej Vetchý) dívá z okna, lze zahlédnout, že od okna nalevo visí československá vlajka a napravo sovětská. Nalevo vždy visí čestnější vlajka, v tomto případě tedy československá. U bytového domu je pořadí opačné. (tommahol)
- Když soudruh Šperk (Vladimír Javorský) lepí do okna československou vlajku, umisťuje ji na výšku, červenou barvou napravo. V dalším záběru na celý dům můžeme vidět, že v ostatních oknech jsou vlajky červenou nalevo. (tommahol)
- V prvním záběru, kdy už Kvido (Jan Zahálka) není miminko, je s babičkami (Květa Fialová, Miriam Kantorková) v zoo a čte knihu „Zvířata celého světa, Sloni a jejich příbuzní“. Na zadní straně její obálky je vidět rok vydání 1981. Záběr se však má odehrávat v roce 1968. (HonzaR.)
- Zhruba v 50. minutě, když si Kvídův otec (Ondřej Vetchý) prohlíží dům, od kterého právě dostal klíče, je na střeše domu vedlejšího vidět anténa pro mikrovlnné spojení. Taková se v sedmdesátých letech určitě nepoužívala. (PaulxH)
- Jugoslávská delegace přijede v sedmdesátých letech na návštěvu do skláren vozem Tatra 613-3. Ten se však začal vyrábět až v roce 1986. (topesto)
- Taxi, které doveze hlavní postavy do divadla, má stejnou SPZ jako vůz v autoškole. (topesto)
- Když v úvodu filmu vystupují Helena (Libuše Šafránková) a Aleš (Ondřej Vetchý) z taxi, následuje záběr na přibíhajícího psa, za kterým je vidět vchod do domu a ulice stáčející se doleva. Hned v dalším záběru, když psa odhánějí, vede ulice rovně. A v následné scéně se opět stáčí vlevo. Postavy pak vstupují do rohového domu, který se nachází v Haštalské ulici na Praze 1. (oldmut)
- Po incidentu s lokomotivou (odehrávajícím se v 70. letech) je možné všimnout si označení UIC, které u nás však bylo zavedeno až v roce 1988. (ČSFD)
- Otec (Ondřej Vetchý) si v 70. letech čte knihu „Bican - 5 000 gólů!“, která vyšla až na konci let osmdesátých. (offlineman)
- Na začátku, když rodiče malého Kvida (Jan Zahálka) varují před filmem, který má až tři hvězdičky, jde o Kladivo na čarodějnice (1969). Později, když je Kvidova matka (Libuše Šafránková) na návštěvě u Zity (Emma Černá) v kině, je na plátno promítán Spalovač mrtvol (1968). V obou případech jde však o filmy, které do děje z dobového hlediska nepatří, neboť byly "trezorové". (Prochy38)
Súvisiace novinky
Zemřela Libuše Šafránková
Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (viac)