Bídníci
Les Misérables
Los miserables
Die Elenden
Réžia:
Josée DayanScenár:
Didier DecoinKamera:
Willy StassenHudba:
Jean-Claude PetitHrajú:
Gérard Depardieu, Christian Clavier, John Malkovich, Virginie Ledoyen, Enrico Lo Verso, Charlotte Gainsbourg, Asia Argento, Veronica Ferres, Jeanne Moreau (viac)VOD (1)
Epizódy(4)
Obsahy(1)
Osudy Jeana Valjeana patří mezi ty příběhy, které se nám nikdy neomrzí a které budeme vždy vděčně přijímat v nové a nové podobě. Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před jejich vydáním v Bruselu a v Paříži zástupci knihkupců a čtenářů snad ze všech čtoucích vrstev obyvatelstva. Jen v samotné Paříži jich bylo v několika dnech rozebráno na 48 000 výtisků a román byl okamžitě překládán do světových jazyků. Záhy se objevovaly i dramatizace a film počítá adaptace již na desítky. Muzikálové zpracování přitáhlo miliony diváků nejen v Evropě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (125)
Jen dvě hvězdy se možná můžou zdát jako velmi přísné hodnocení, ale mě zde prostě vadí hodně věcí. Předně je to velká rozplizlost, nevěrohodné dialogy ( na vině je nejspíš i dabing ) a pro tento film špatně vybraní herci ( obě hlavní role). Líbili se mi zde jen Clavier, Asia Argento a Charlotte Gainsbourg. ()
Výborné herecké obsazení, skvěle zahrané hlavní role, Gerard Depardieu, John Malcowich a Christian Clavier. Bez techto herců by kvalita filmu spadla hodně nízko, bohužel musím souhlasit s jedním uživatelem. První dva díly byly na pět hvězdiček, zbylé dvy tak na tři. Ale jinak, jedno z nejlepších zpracování Hugových Bídníků. ()
Nádherně všeobsažný příběh o polepšení individua, kterého zdánlivě neopodstatněná slušnost a dobro jeho chvilkového hostitele konsternuje natolik jakoby sama vidina božské tváře. Oproti tomu surové scény života v tehdejší Francii. Posedlost zákonem u Malkovichovi postavy je další specifikum tohoto příběhu, a jeho samurajský konec po té co zjistil, že strávil život posedlostí v deziluzi, mě dostal. I Clavier drží laťku vysoko, jak si velkolepý námět bezpochyb zaslouží, o mé oblíbené Charlotte Gainsbourg ani nemluvě. Její něžná dušička je trýzněna osudem až sadisticky a scény kdy je její aureolou dobra prostoupená postava vystavena opovržení od Johna Malkoviche, byly z nejlepších. Toto je téma témat a já za něj Hugovi děkuji. Stejně tak tomuto filmovému zpracování, které snese srovnání se všemi ostatními. 90% ()
Bídníci jsou jedním z nejpřitažlivějších příběhů, tedy alespoň pro mě osobně, co znám. Miluju například i českou muzikálovou verzi. Každopádně tohle je velmi slabá verze. První, co na čtyřdílné minisérii rozhodně zaujme je temnost. Vše se odehrává v šedivém hávu, kdy filmaři nejspíš chtěli ještě více zdůraznit děsivost doby. Špína, bída a hlad, to byla tehdejší Paříž, tedy žádné romantické ideály. Gérard Depardier, Christian Clavier a John Malkovich jsou velmi kvalitní herci, ale za mě chyběla větší dramatičnost a propracovanost charakterů. S lepší kamerou, zabírající detaily, s hodnotnějšími dialogy, by tato verze Bídníků získala napětí, které též velmi chybí. Napětí, kdy pohledy říkají víc než mluvené slovo. Verzi z roku padesát osm s Jeanem Gabinem, i když už je to hodně dlouho, co jsem ji viděl, je rozhodně výše. ()
Dobré chvilky, ale strašlivé čtvrthodinky. U prvního dílu jsem byla poměrně nadšená, leč kvalita zemřela zároveň s Fantinou. Od druhého dílu to od úvodních titulků jelo s kvalitou dolů jak namydlenej blesk. Natáčelo se to u nás, potěšilo pár českých tváří. Ve čtvrtém dílu je několik ojedinělých dojemných okamžiků, které v mých očích převálcovala Valjeanova věta: "Miluji Cosettu, ale ne jako otec." Hugo by se asi velmi divil. Asi by svůj popel nasypal Mariovi do kafe za to, co tam předvedl. Druhá hvězda je za to, že jsem tehdy odolala a místo účasti v komparzu šla na zkoušku. Jsem hrdá a šťastná, že jsem se na tom nepodílela. ()
Galéria (39)
Zaujímavosti (3)
- Jan Kuželka ve filmu ztvárnil majitele kavárny, ve které začala Velká francouzská revoluce a měl mít dialogy s Johnem Malkovichem (Javert) ve francouzštině, kterých se vzhledem ke své neznalosti cizích jazyků velmi obával. Kvůli tomu, že odbory v jednu chvíli vyhlásily za pět minut konec natáčení, o ně však zásahem Josée Dayan ke své radosti přišel. (JoranProvenzano)
- K natáčení interiérů věznice se filmaři vydali do bývalého barokního vězení v Kutné Hoře, které bylo od roku 1945 opuštěno. Vězení však již prošlo úpravou a dnes je v něm Okresní soud. Díky citlivé rekonstrukci zůstaly v objektu zachovány všechny artefakty upomínající na původní účel budovy. (sator)
- Natáčení probíhalo v Praze, nebo také v Plasích na Plzeňsku. Svatba Cosetty (Virginie Ledoyen) a Maria (Enrico Lo Verso) byla natočena na Malostranském náměstí před kostelem sv. Mikuláše. (Lynette)
Reklama