Bedári

Depardieu byl vždycky můj oblíbenec, ale tady je naprasklým kolem v jinak spolehlivě jedoucím, i když nijak pozoruhodném žebřiňáku. Zato Malkovich s Clavierem si to frčí jedna radost. Celkový spíše průměrný dojem potvrzuje fakt, že ani dobří herci, ani věrnost předloze nemusejí nutně znamenat výhru. Je to sice nejslabší verze Bídníků, jakou jsem zatím viděla, ale pokud je opravdu nejhorší, tak jsou na tom milí Les Misérables ještě dobře. (02.09.2007)

Depardieuovi by mali zakázať hrať vo francúzskych historických seriáloch. Svojím prejavom robí z Valjeana úplne iného človeka, akým by mal byť. Knižný Valjean by nikdy nepovedal: "Ja som Bohu už odpustil." Či už hrá Jeana Valjeana, grófa Monte Christa alebo Fouchého, vždy mám pocit, akoby kládol do postáv svoju vlastnú povahu a myslenie namiesto toho, aby ich hral tak, ako boli napísané. Najslabšia verzia Bedárov - to už aj tá americká je lepšia - a vinu na tom nesie aj Depardieu, ktorého výkon nezachránili už ani Clavier a Malkovich. Celkovo sa serál tvári, že sa drží predlohy, ale možno tak navonok, vnútorná filozofia diela totiž úplne chýba. Niektoré scény boli až také strašné, že ma zdvihli z kresla (a to znesiem veľa) - hlavne keď Cosette vytrhla sluhovi zbraň a mierila na neho, aby jej dal kľúče. To bolo fakt trápne - a som rada, že to Victor Hugo nemusel vidieť. A kto vybral Máriusa, to neviem. Viem len toľko, že som sa ho v prvej chvíli zľakla... Skutočne najbiednejší bedári. (27.03.2013)

Není to ono, ale na rozdíl od verze z roku 2012 se drží předlohy, hrají to dobře a Depardie mi do role vcelku pasuje. Stejně tak Malkovich a Clavier. Je to taková světlejší, mírně romantická verze, která sice neohromí, ale ani jí nelze moc co vytknout. Pochopitelně svým předchůdcům z roku 1958 a 1982 se rovnat nemůže. Za mne 65%. (02.12.2016)

Les Misérables je bez pochyby hlavne literárne veľdielo, ktoré som mal osobne v rukách už mnoho krát a v rôznych prekladoch, no vždy som ho zhltol. Samotný príbeh preto poznám naspamäť a viem, že sfilmovať niečo tak objemné nieje hračka. Všetko čo bolo v tomto spracovaní z knihy vynechané, bolo vynechané správne a logicky len pre úsporu času. Bedári sú totiž okrem iného aj veľmi podrobným prierezom Francúzskych dejín a nechýba v nich napr. rozsiahly opis bitky pri Waterloo atď. Ale späť k filmu. Výkon Gérarda Depardieu, Christiana Claviera a Johna Malkovicha nemožno hodnotiť inak ako geniálny. Ako by sa narodili pre tieto role, pretože svoje postavy nehrajú, ale prežívajú. Sklamal ma len nesympatický kostrbatý Enrico Lo Verso. Vytknúť možno len pár filmárskych doočíbijúcih prešľapov akými bol fakt že Gavroš nedospieval a po siedmych rokoch sa ani o piaď nezmenil a potom zvrzana scéna so špatným Lo Versom, ktorý mal celý svoj konský ksicht biely po pene na holenie ešte pred holením, pretože opakoval scénu. Ak však uchopím film ako celok, je to bez diskusie najlepšie spracovanie Hugovho románu a zároveň podľa môjho názoru životná rola Johna Malkovicha. To si dovolím trvdiť hlavne ako obdivovateľ francúzskeho romantizmu a jeho velikána V. Huga, ktorého diela sú vďačnými filmárskymi objektmi. (01.08.2011)

Bídníci jsou jedním z nejpřitažlivějších příběhů, tedy alespoň pro mě osobně, co znám. Miluju například i českou muzikálovou verzi. Každopádně tohle je velmi slabá verze. První, co na čtyřdílné minisérii rozhodně zaujme je temnost. Vše se odehrává v šedivém hávu, kdy filmaři nejspíš chtěli ještě více zdůraznit děsivost doby. Špína, bída a hlad, to byla tehdejší Paříž, tedy žádné romantické ideály. Gérard Depardier, Christian Clavier a John Malkovich jsou velmi kvalitní herci, ale za mě chyběla větší dramatičnost a propracovanost charakterů. S lepší kamerou, zabírající detaily, s hodnotnějšími dialogy, by tato verze Bídníků získala napětí, které též velmi chybí. Napětí, kdy pohledy říkají víc než mluvené slovo. Verzi z roku padesát osm s Jeanem Gabinem, i když už je to hodně dlouho, co jsem ji viděl, je rozhodně výše. (22.02.2021)