Réžia:
Josée DayanScenár:
Didier DecoinKamera:
Willy StassenHudba:
Jean-Claude PetitHrajú:
Gérard Depardieu, Christian Clavier, John Malkovich, Virginie Ledoyen, Enrico Lo Verso, Charlotte Gainsbourg, Asia Argento, Veronica Ferres, Jeanne Moreau (viac)VOD (1)
Epizódy(4)
Obsahy(1)
Osudy Jeana Valjeana patří mezi ty příběhy, které se nám nikdy neomrzí a které budeme vždy vděčně přijímat v nové a nové podobě. Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před jejich vydáním v Bruselu a v Paříži zástupci knihkupců a čtenářů snad ze všech čtoucích vrstev obyvatelstva. Jen v samotné Paříži jich bylo v několika dnech rozebráno na 48 000 výtisků a román byl okamžitě překládán do světových jazyků. Záhy se objevovaly i dramatizace a film počítá adaptace již na desítky. Muzikálové zpracování přitáhlo miliony diváků nejen v Evropě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (125)
Nádherně všeobsažný příběh o polepšení individua, kterého zdánlivě neopodstatněná slušnost a dobro jeho chvilkového hostitele konsternuje natolik jakoby sama vidina božské tváře. Oproti tomu surové scény života v tehdejší Francii. Posedlost zákonem u Malkovichovi postavy je další specifikum tohoto příběhu, a jeho samurajský konec po té co zjistil, že strávil život posedlostí v deziluzi, mě dostal. I Clavier drží laťku vysoko, jak si velkolepý námět bezpochyb zaslouží, o mé oblíbené Charlotte Gainsbourg ani nemluvě. Její něžná dušička je trýzněna osudem až sadisticky a scény kdy je její aureolou dobra prostoupená postava vystavena opovržení od Johna Malkoviche, byly z nejlepších. Toto je téma témat a já za něj Hugovi děkuji. Stejně tak tomuto filmovému zpracování, které snese srovnání se všemi ostatními. 90% ()
Bídníci jsou jedním z nejpřitažlivějších příběhů, tedy alespoň pro mě osobně, co znám. Miluju například i českou muzikálovou verzi. Každopádně tohle je velmi slabá verze. První, co na čtyřdílné minisérii rozhodně zaujme je temnost. Vše se odehrává v šedivém hávu, kdy filmaři nejspíš chtěli ještě více zdůraznit děsivost doby. Špína, bída a hlad, to byla tehdejší Paříž, tedy žádné romantické ideály. Gérard Depardier, Christian Clavier a John Malkovich jsou velmi kvalitní herci, ale za mě chyběla větší dramatičnost a propracovanost charakterů. S lepší kamerou, zabírající detaily, s hodnotnějšími dialogy, by tato verze Bídníků získala napětí, které též velmi chybí. Napětí, kdy pohledy říkají víc než mluvené slovo. Verzi z roku padesát osm s Jeanem Gabinem, i když už je to hodně dlouho, co jsem ji viděl, je rozhodně výše. ()
Depardieu si zahrál před 2 lety hraběte de Monte-Cristo, aby potom v podstatě se stejným natočil Bídníky. Tady je navíc John Malkovich jako inspektor Javert. I když ten z posledních zpracování je nejlepší v podání Geoffreyho Rushe z roku 1998. Po letech je pak trochu složitější si vzpomenout, kdo vlastně dál hrál kde a koho, oboje tak nějak splývá dohromady. ()
Zajímalo by mě, zda ti jednohvězdičkáři četli Bídníky. A tím myslím skutečně četly, bez přeskakování apod. jak mají někteří zvykem. Z těch všech adaptací co jsem viděl( všechny kromě filmu s Gabenem, sháním ve vysoké kvalitě) je toto nejzdařilejší dílo. A to především po stránce obsahové, jelikož měli tvůrci dostatek času zaznamenat souvislosti a tím pádem nebyla nutnost překrucovat. I když originálu nedosáhne filmové zpracování nikdy. Nejvíce mě zarazil komentář uživatele canakja. Myslím že právě jeho komentář je bez ducha a jiskry. Navíc "nechutný konec" jak říká v knize v podstatě je. Tak proč by měl být ve filmu přikrášlen? Celé dílo je v podstatě nechutné a surové, přesně tak, jak to bylo v té době, kdy se příběh odehrává. V Hugově době. 4 hvězdy a nechávám si rezervu na Gabena :) ()
Tato tématika mě moc nezajímá, ale když jsem náhodou jednou pustil televizi a viděl jsem Gérarda Depardieu, tak jsem si řekl, co to k sakru je? To neznám. A tak jsem to dokoukal a byl jsem opravdu mile překvapený. Jestli se nepletu, tak to je rozdělený na 6 dílů a musím bohužel konstatovat, že ke konci už to nemělo takový účinek na mě, ale i tak to na ty 4 hvězdičky vidím. ()
Galéria (39)
Fotka © Intersonic
Zaujímavosti (3)
- K natáčení interiérů věznice se filmaři vydali do bývalého barokního vězení v Kutné Hoře, které bylo od roku 1945 opuštěno. Vězení však již prošlo úpravou a dnes je v něm Okresní soud. Díky citlivé rekonstrukci zůstaly v objektu zachovány všechny artefakty upomínající na původní účel budovy. (sator)
- Natáčení probíhalo v Praze, nebo také v Plasích na Plzeňsku. Svatba Cosetty (Virginie Ledoyen) a Maria (Enrico Lo Verso) byla natočena na Malostranském náměstí před kostelem sv. Mikuláše. (Lynette)
- Jan Kuželka ve filmu ztvárnil majitele kavárny, ve které začala Velká francouzská revoluce a měl mít dialogy s Johnem Malkovichem (Javert) ve francouzštině, kterých se vzhledem ke své neznalosti cizích jazyků velmi obával. Kvůli tomu, že odbory v jednu chvíli vyhlásily za pět minut konec natáčení, o ně však zásahem Josée Dayan ke své radosti přišel. (JoranProvenzano)
Reklama