Absolvent

Kto by netúžil stretnúť ženu v rokoch, ktorá ani z ďaleka nevyzerá a svoj vek a mala by o vás ešte aj záujem. Presne to sa stane v tomto filme, ale ako je to už zvykom, všetko dopadne úplne inak. Čo robí z tohto filmu filmovú perlu, sú vynikajúce herecké výkony, nezabudnuteľná hudba a profesionálne odvedená filmárčina. A navyše dve scény, ktoré považujem za geniálne: keď pani Robinsonová prvýkrát zvádza Bena a keď Ben povedal Elaine o svojom vzťahu s jej matkou. Jediný moment ma vyrušil, a to záverečná scéna v kostole, ktorá bola pojatá značne hystericky - týmto neduhom ale trpí mnoho filmov tej doby. (09.12.2012)

Soudě podle množství hodnotících a jejich nadšených komentářů a nadílky hvězdiček se už o Absolventovi nedá hovořit jako o kultu, jako spíš o náboženství. Obecně je považován za výrazný film charakterizující pozdní dobu amerického hospodářského zázraku 50. a 60. let a svého druhu satiru na poměry tehdejší společnosti. Musím přiznat, že euforii tohoto ražení vůči Absolventovi necítím. S odstupem času se mi zdá, že na něm opravdu bezchybně fungují dvě věci - skvělý náladový soundtrack Simona a Garfunkela, který mu vtiskl typickou atmosféru, a herecký výkon Dustina Hoffmana, u kterého je ale jeho tradiční perfekcionismus a absolutní ztotožnění s hranou postavou takovou samozřejmostí, že už to zkrátka nepřekvapí. Jako společenská satira snímek funguje snad jen na samém počátku, kdy vidíme návrat hlavního hrdiny do rodičovského sídla a jeho přivítání rodinnými přáteli z téže společenské třídy vlastníků honosných vil a velkých bazénů. A pak ještě v podobě pana domácího z univerzitního městečka, který v každém druhém vidí agitátory a rozvraceče starých dobrých pořádků. Jinak se ale film soustřeďuje na čtyři hlavní postavy, které se pohříchu chovají tak trochu a vlastně docela dost jako mimoňové a mají schopnost zaujímat prapodivné postoje a konat prapodivné činy. Jsou vlastně méně čitelní a mně méně pochopitelní než hrdinové úchylných Lynchových psycháren. A ještě jedno mi na Absolventovi vadí. Jeho mladí hrdinové za celou dobu trvání filmu neprojevili ani minimální schopnost samostatného fungování a bez rodičovských účtů a zázemí by se jim svět velice rychle zřítil. Taková ta revolta a vzpoura proti konvencím, kdy vyrazím na cestu s vozem od tatínka a kupuju benzín z tatínkovy kreditky, je pro americký film nejen 60. let docela typická. Celkový dojem: 60 %. (09.01.2014)

Zabavny film, pri ktorom ma zaujimalo, ake nasledky bude mat ten flirt, akym smerom sa bude dej poberat a ci vzda Ben lasku k Elaine alebo ci pojde aj cez mrtvoly, len aby s nou mohol byt? Pochvalit musim kameru za niektore skvele zabery so zaostrovanim (zasluzena nominacia na Oscara) alebo scena kde bezi Hoffman za autobusom a bez strihu nastupi a sadne si ku Elaine. To by ma zaujimalo, ci tu scenu natacali iba raz, alebo sa chudak Dustin x- krat nabehal :-) Ale chvilkami tam boli trosku nudne sceny, trebars ked siel Ben na svoje narodeniny do bazenu, avsak film po väcsine zachranila krasna hudba od Simona a Garfunkela a mozno aj vdaka nej sa stal Absolvent kultovym filmom. Skoda len, ze ten film skoncil trosku predcasne, ta akcia na konci by mala este urcite nejake vyvrcholenie. Film ziskal jedneho Oscara za najlepsiu reziu Mikea Nicholsa. Nominovany bol aj za najlepsi film, avsak v roku 1968 mala väcsie stastie kriminalna drama V ZARU NOCI (1967), dalej za herca v hlavnej ulohe bol nominovany Dustin Hoffman, avsak sosku vyhral Rod Steiger za dramu V ZARU NOCI, za herecku v hlavnej ulohe bola nominovana Anne Bancroft, ale sosku jej vyfukla Katharine Hepburn za romanticku komediu HADEJ, KDO PRIJDE NA VECERI (1967) a do tretice aj Katharine Ross bola nominovana za herecku vo vedlajsej ulohe, avsak v jej kategorii mala väcsie stastie Estelle Parsons za kriminalnu dramu BONNIE A CLYDE (1967)... 29.05.2010 ______ Dustin Hoffman - (Benjamin Braddock) +++ Anne Brancroft - (Pani Robinsonová) +++ Katharine Ross - (Elaine Robinsonová) +++ Murray Hamilton - (Pán Robinson) +++ William Daniels - (Braddock - Benov otec) +++ Elizabeth Wilson - (Pani Braddocková) +++ Brian Avery - (Carl Smith) +++ Hudobná sekcia: Simon & Garfunkel, Dave Grusin, Mike Deasy +++ Producenti: Joseph E Levine, Lawrence Turman +++ (29.05.2010)

Je ťažké písať komentár k niečomu, čomu vlastne nemáte čo vytknúť . Absolvent je dokonalým filmom po temer každej stránke. Každá zložka Nicholsovho filmu pôsobí presvedčivo, žiadna príliš nevyčnieva (OK tak Simon & Garfunkel áno ;-) ), čo robí Absolventa vyrovnaným a vyváženým dielom. Kultom a generačným filmom ho však spravil jeho nadčasový obsah. Každý z nás si pamätá dobu, keď bol po škole hodený do života a učil sa v ňom narýchlo plávať. Nie každý však bol úspešným absolventom ako Dustin a nie každý to „plávať“ zobral tak doslova ako Nichols, keď Dustina nechal v neopréne cupkať do rodičovského bazénu. Hoffmanova premena z panica na rádoby skúseného macha prostredníctvom pani Robinsonovej je zaujímavá najmä kontinuitou mizanscény jednotlivých scén so staršou milenkou a jeho stolujúcich nič netušiacich rodičov oddelených len otvorenými dvermi. Takto sú výborne zobrazené Benove „hriechy“ a jeho vnútorné stavy s nimi spojené v jednom zábere. Podobne to funguje so strihom naskakovaním na nafukovačku a Mrs. Robinson. Ozdobou tohto filmu je ale najmä herecké trio Hoffman – Bancroft – Ross. Neopakujúc apológie na Dustina, vypichnem skôr obe dámy a niečo čím ma ich herectvo fascinovalo – podobnosť prejavu postáv. Skrátka mať Mrs. Robinson o dvadsať rokov menej a o pár stratených ideálov viac, je to celá Ms. Robinson. Možno preto bola postava Anne Bancroft tak zúrivá, že Ben dvorí jej mladšej verzii. Čo jej vzhľadom k výbornej scéne rozhovoru o umení ani nemôžme zazlievať. Čo sa týka toľko diskutovanej druhej polovice filmu, tá mi sadla; rovnako nechápem niektorých užívateľov, vidiac v závere filmu happyend a klišé. Tak po prvé ak niekto v americkom filme zobrazujúcom americkú rodinku na svadbe ovalí niekoho vytrhnutým krížom, nevesta povie matke, že jej nevadí že už „je neskoro“ a nakoniec sú všetci zavretí oným krížom v kostole, je to vzhľadom ku katolíckej korektnosti kinematografie Hollywoodu všetko iné než klišé. A po druhé, ak považujete záber na dvoch ľudí, ktorí utekajú od rodiny, a sediac v autobuse plnom cudzincov neprehovoria medzi sebou ani slovo, za happyend, preložte si slová „Sound of Silence“ a možno začnete podobne ako ja uvažovať skôr nad tým, či onen „happyend“ nie je len ďalšou Benovou slamkou na hladine pri jeho (ne)plaveckej ceste životom. 10/10 (14.08.2007)

Pro mne zcela neznámý snímek s úspěchem evokuje - podobně jako další Hoffmanovy filmy počátečního období jeho dráhy - netypické, ne tolik zřetelné a popisované či známé prvky vzpoury šedesátnické americké generace. Nespokojenost s přežívající puritánskou morálkou stále ještě 19. století, s její autoritativností a stroze protestantskou prudérií je svého druhu svéráznou americkou odpovědí na naše filmy typu STARCŮ NA CHMELU. Mládí, které se tápavě a bezradně hledá, podvědomé úsilí být sám sebou a spolu s tím autorský pohled, oproštěný od pokrytectví, konvence, založený na chirurgicky odosobněné věcnosti, to je patrně to, co lze oprávněně označit za největší a zřejmě i trvale nadčasový přínos filmu. Řada filmových formálních novinek (scéna se střihem z hrdinova plavání pod hladinou bazénu a následného spočinutí v náručí generačně starší milenky či kostelní "oddávací scéna" s Hofmanem za vchodovou vitráží a mimořádně zdařilá, až geniální hudební složka filmu) jen dokresluje a umocňuje tento tehdy tak objevný a pronikavý pohled, který nacházíme nejen v JOHNOVI A MARY či WEST SIDE STORY. Pohled, jemuž bezděčně fandíme přes propast desetiletí, která uplynula od jeho premiéry. Pohled, který obohacuje i dnes nás samé. Pohled, který je hodnotou sám o sobě. (26.11.2009)