Love, Death & Robots

Animáky pro dospěláky! Olympiáda špičkových animačních technologií. Pokud pokulhává téma či námět, tak je ihned vyrovnán vizuálností. Máte- li rádi in-game videa ve hrách, tak zde si na jednom místě užijete parádní grafiky i akce do aleluja. Každý minifilmeček má death (velmi často brutální), skoro každý díl má nějakého bubáka, co sice není úplně robot, ale nějaký ten humunkulus, android, mech, alien, cyborg, hybrid apod. Nejméně je tu té love, nebot´ jde vetšinou o pochmurné vize budoucnosti, zlé sci-fi & fantasy světy, darebáky, žoldáky i vlkodlaky a pokud tu někdo někoho miluje, tak mu prostě umře. Inu tohle nejsou PIXAR. (29.05.2021)

Mám rád krátké povídky, je to docela složitá disciplína, protože tvůrci musí zaujmout, překvapit, rozjet opravdový příběh a ještě ho nějak uzavřít, aby se divák v závěru necítil okradený. Většině povídek z Love, Death & Robots se to všechno povedlo. Ať už byl kraťas ryze akční (vážný či vtipný), ať to byla komedie o jogurtu, který převzal vládu nad Zemí, nebo o třech robotech - turistech v postapokalyptickém světě, ať to byl nefalšovaný horor s Drákulou, jakého jsme ještě neviděli, nebo s vlkodlačími vojáky či opuštěnou astronautkou, ať to bylo filozofické zamyšlení nebo magická pouštní duchařina... Vše na mě nějak zapůsobilo. Různorodost scenáristů, režisérů a animátorů tomu dodala šmrnc, takže skoro každý film je animovaný v jiném stylu a jinak pojatý, jednou s láskou cituje Vetřelce, jindy se stejnou láskou paroduje Terminátora... Řadu těch filmů si pustím znovu._____Druhá řada má méně dílů, ale kvalita i různorodost zůstala. Snad každý ten kraťas bych chtěl jako celovečerní film, nejvíce asi poslední díl s obrem na pláži, ten byl dokonalý._____Třetí řada na to jde stejně jako předchozí. Epizod je méně, ale jsou opět skvělé. I ta nejslabší (předposlední) se mi vlastně moc líbila, nicméně do paměti se mi zapsala Fincherova lovecraftovská Děsivá výprava a potom kouzelně pitomá Noc mini mrtvých. (22.03.2019)

Jako kluk jsem v trolejbuse do školy čítával sci-fi antologie ze 70. a 80. let. Bradbury, Henlein, Harlan Ellison a tak. Přečetl jsem těch povídek hrozně, hrozně moc a pak se začaly opakovat. Tak jsem toho nechal a myslel jsem si, že tu směsici úžasu, vzrušení, překvapení a ohromení nad cizí fantazí už znovu nezažiju. A tady to je. Stejně dobré jako v 15 letech po cestě do školy. Tohle. Je. Super. Buďto dostanete super příběh, nebo super animaci, nebo aspoň super nápad -- někdy všechno. Krása. Osobní favoriti v pořadí: Beyond the Aquila Rift, Sonnie's Edge, Zima Blue, Lucky 13. (21.03.2019)

Zábavná antologie animovaných sci-fi povídek s několika výjimečnými dílky.  Krátké, mnohdy doslova mini, povídky sice zůstávají v mělkých vodách filmové zábavy, ale řekl bych, že k tomu byly stvořené. V souboru si ale své najdou i příznivci vážnější filmařiny, byť z mého pohledu jsou zrovna tyhle artovější střípky nejméně povedené.  Nejlepší šestka - 1. Děsivá výprava, 2. Tři roboti a Tři roboti: Strategie úniku, 3. Duch Vánoc, 4. Za souhvězdím orla 5. Noc mini mrtvých 6. V klenutých sálech pohřbený (22.11.2022)

Mno, špatné to není, ale jako celek mě to jako úplně nezaujalo. Rozhodně mě to nějak nenadchlo. V hodně krátkých příbězích se jede spíše na vizualitu než nějaký hlubší obsah, což mi trochu vadilo. Bylo to moc pozlátkové, na rychlou konzumaci a buď bez pointy nebo s hodně prostou a jednoduchou. Pár příběhů mě zaujalo, potěšilo zpracování povídky Joe R. Lansdalea "Rybí noc", jak nemusím steampunk, líbil se mi východní steampunkový příběh o liščím démonovi, naopak mě zcela iritoval díl o Hitlerovi.  Nadšení fanoušků fantastiky i chápu, ale já nejsem zrovna cílovka. (27.05.2021)