Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Sci-Fi

Obľúbené seriály (10)

Sword Art Online

Sword Art Online (2012)

Inu, myslel jsem si že sem napíši komentář dřív. Člověk se k tomu nějak nedostane, nicméně si nemyslím že to byla chyba, protože po dílu nastal opravdu zajímavý zvrat. Začneme od začátku. MMO anime tu máme pár kousků. Hmm, co dál; šílený vynálezce, to už je lepší. Člověk si přečte pár komentářů všímavých lidí a všimne si taky. 1 a 2 díl, stejný pocit jako Larky, nicméně rozcházím se u dalšího hodnocení. Podle mě SAO je takové průlomové, protože je lehké na pochopení. Nemusíte být znalec abyste poznali že s tím práce byla. Na nic si podle mě nehraje a to je velké plus. Kirito a Asuna jsou velmi zajímavý pár, nicméně je to taková špička ledovce ve hře, protože každý z těch dvou je speciální a na vrcholu ingame schopností. Můžu říct že bitkama to pro mě nemá na GC, ale taky nejsou špatné. Je to i ale mínus, protože je tam poznat ta nerealita. Ano, všechny anime jsou nereálné, ale člověku to při prvním dílu většinou nevadí. Pokud se v polovině anime zmíní o tom, co vlastně jejich těla, tak jako sorry, ale pozdě jste si našli místo ve scénáři. Nicméně pokud na to nemyslíte tak vám to vůbec vadit nebude. Konečně jsem našel velké PLUS a to v podobě nějakého vztahu, žádné yandere ani tsundere, natvrdo vztah s rozdáváním polibků. To se mi velmi líbí, protože některé anime o romantice v podstatě ani tento prvek nemají. SAO naopak tím oplývá a to z něho dělá anime do více částí než má být. No, po těch posledních dvou dílech jsem si myslím něco zapsal a to, že i urychlený slet událostí může být velmi zajímavý. Co jsem si na konci každého dílu vždy říkal bylo: ,,Prosím, teď ať to nekončí!!''. SAO splňuje mé očekávání a předčilo všechny anime tohoto léta. 99% :)

Arcane: League of Legends

Arcane: League of Legends (2021)

Tak jako všichni fanoušci populární hry League of Legends jsem netrpělivě čekal na Arcane a čekání se vyplatilo. Příběh rozdělený na 3 akty po 3 dílech je tak akorát (narovinu, možná je to trochu málo, ale to je spíš tím, že je ten seriál prostě dobrý) a animace je skvělá a originální.  Mé doporučení? Pokud jste to neviděli, dejte si mezi akty den pauzu a nechte ty 3 díly uležet. Je to lepší, než to dát na jeden zátah.

Darling in the Franxx

Darling in the Franxx (2018)

Tak jsem se zase podíval na nějakou tu "topovku" z minulých sezón. A začátek byl takový jako "ehmmm?". Co mi to jen připomíná... už vím, Evangelion. Mecha - máme, děti, které ho řídí - máme, post-apo svět - máme. Já moc mecha anime nemusím, ale plot byl od začátku Franxxu zajímavý, tak jsem svoje výhrady posunul stranou. A opravdu, první polovina anime nebyla o ničem jiném, než o tom, jak se všichni Franxxové "zdokonalují" ve vraždění nevinných modrých monster (o kterých se do půlky anime nedozvíte vůbec nic, kdo jsou, proč je vraždí, atd.). A tak jsem s chutí sledoval, jak se hlavní protagonista Hiro dává dohromady s Zero Two, aby mohli spolu pilotovat Franxx Zero Two. A tak nějak v půlce jsem si začal říkat "no jo, a kam to teď půjde dál". Vztahy už byly víceméně rozebrané (občas nějaká míchačka, což mě vcelku překvapilo) a monster už taky umřelo pár desítek.  Ruku na srdce, od půlky série si začínáte říkat, co je to vlastně za utopický svět, ve kterém ty děcka žijou. A v ten moment to do vás příběh vyloženě napálí! Začnete se s každým dílem hlouběji nořit do těch "sraček", které v jejich světě existují. S každým dalším dílem se dozvíte nějakou novou informaci, která vysvětluje co a jak a hlavně proč se to tak děje. A ke konci, wooow, ke konci je to vážně lepší a lepší. Celé to graduje do posledního dílu a v momentě, kdy to celé skončilo, jsem jen bezduše seděl před telkou a čuměl do prázdna. Už dlouho mě nějaký příběh tak nevzal, jako byl tento. Ano, z části za to může právě ten konec a teď, když se na to podívám zpětně, tak vlastně ta první půlka oproti té druhé je nezajímavá. Nicméně i přes to všechno, vykouklo tam na mě spousty překvapení a spousta krutostí (které tak rád prožívám s postavama, když mě příběh chytne). Ať už jde o mazání paměti dětem, pokud natropí něco, co by neměly, způsob, jakými se k těm děckám chovají, tajemné společenství (AKA Illumináti) přes "svatbu" (jo, opravdu), až po tom, že tam vlastně regulérně řeší reprodukci a jedna z hlavních postav čeká dítě (které i úspěšně porodí).  Celý příběh Hira a Zero Two mě od začátku do konce fascinoval, velmi jsem jim to přál a jsem rád, že jsem mohl být svědkem celého jejich příběhu. Zlatá tečka na konci, kdy dojde k jejich "reinkarnaci" už je jen třešnička na dortu, na kterou jsem se díval s úšklebkem. Darling in the Franxx si u mě vysloužilo místo v síni slávy TOP 10 a právem. EP 20 - 24 mě opravdu vzalo za srdce a já nemůžu nic jiného než doporučit všem, kdo váhají, nebo kdo skončil u půlky anime, ať se na to dodívá. Stojí to za to.

Guilty Crown

Guilty Crown (2011)

Pokud bych vzal v úvahu, že Guilty Crown vykrádá některé ostatní anime, nemohl bych hodnotit víc jak 3*. To bych byl ale velký blázen, kdybych to udělal. Pokud jste příznivci opravdu, opravdu dobrých novodobých anime, určitě se podívejte. Pokud se nepodíváte, vaše smůla, příjdete o docela masivní podívanou... Přejdeme k anime: Guilty Crown.... co k tomu říct? FAMÓZNÍ!!! Hudba? Skvělá! Openingy a endingy jsou výborné, opravdu výborné. Grafika? Velkolepá! Skvělé efekty, úžasné kombinace barev a spousty dalšího. Příběh? Možná okopírovaný, ale zážitek ze sledování GC vám nezkazí. Velké množství zvratů, které je tu požehnaně, vás určitě naladí na tu správnou notu. Postavy? Propracované! Každá postava má něco do sebe, nemluvě o tom, že dívky zde nejsou kde jaké šeredy. K příběhu: (text je plný spoilerů, proto to nečtěte jestli jste to ještě neviděli) Příběh, který je více než zajímavý pojednává o středoškolákovi Ouma Shu (řekneme si, nic nového, vždyť o středoškolákovi je dneska kde co), který čirou náhodou se připlete do zápletky se skupinou Pohřebáci, kteří chtějí vysvobodit Japonsko... (super, další záchrana světa) Získá schopnost ovládat a vytahovat z lidí ''Voidy'' - neboli něco jako obraz duše. Samozřejmě zde nechybí krásná ''partnerka'' se jménem Inori, která čirou náhodou je symbolem demokracie. Shu se proto přidá k Pohřebákům, jenže se něco zkazí a velitel Pohřebáků umře. Shu trpí špatnými vzpomínkami na tzv ''Ztracené Vánoce'', kde lidé najednou začali různě kamenět a umírat. Po nějaké té ultimátní bitce s hlavním bossem je vláda uzavře v centru Tokia a prohlásí je za mrtvé. Shu proto shromáždí své spolužáky a ve jménu dobra je tyranizuje (nutno podotknout, že za jeho tyranii může i smrt jeho nejbližší kamarádky, nicméně originální důvod k nas+ání se až až). No, po zdařeném útěku ven z obležení ho zradí jeho nejbližší a aby k tomu nebylo málo naběhne tam zemřelý Gai (velitel Pohřebáků) a usekne Shuovi ruku, se kterou vytahuje Voidy - super konec dílu 17 k nějakému poslednímu týdnu února 2012. Když si to tak přečtete, určitě se zeptáte, proč by vás zrovna mělo bavit toto anime. Poradím vám, že až se podíváte, tak pochopíte. Doufám že moje doporučení vám k něčemu je a bude, a pokud by se stalo že toto anime hodnotíte k těm horším, napiště mi prosím do pošty proč si to myslíte, protože opravdu nechápu, co se vám na tom nelíbí... hodnocení: 110%

Horimija

Horimija (2021)

Pokud se cítíte na dně a máte depku, tak pravděpodobně Horimiya vás z toho dostane. Alespoň takový pocit jsem z toho měl já. Celý příběh utíká jak horský potůček a člověk po 13 dílech má takový wholesome pocit, že je vlastně všechno v pořádku.  Začal bych příběhem, který je podle mě kvalitně odvyprávěný a prezentovaný (given fact, že má anime jen 13 dílů) a nesoustředí se na určité krátké období, ale místo toho předkládá určité časové úseky v průběhu cca 1 roku na konci střední. Je to takový čajový pytlík, který louhujete ve 2 litrové konvici. Moc silný nebude, ale dá vám alespoň nějakou představu, jak chutná.  Postavy jsou kvalitně zpracované, víc jak půlku jsem si oblíbil. Obzvláště hodně jsem vděčný za to, že se příběh nesoustřední jen na Hori a Miyamuru, ale i na ostatní vedlejší postavy a jejich vztahy mezi sebou (dokonce i tak, že jejich "příběh" zabere klidně i 1/2 dílu). Dává to celému příběhu takový pěkný nádech, že se to v reálnu netočí jen okolo 2 lidí, ale i okolo jejich okolí a jak vztah 2 lidí ovlivňuje i ostatní. Nicméně, na můj vkus je tam představených možná až hodně postav a načrtnutých tolik story linek, že ne všechny mají vlastně nějaký uzavřený konec (a to je vlastně i fakt, proč bych si přál 24 epizodový formát). Co se po animační stránce týče, není co vytýkat, kresba je velmi pestrá, ale možná někdy až příliš artová, hlavně u emocionálních stavů postav. Řekl bych, že zbytečně. Postavy se tam objevují i trochu random a místy to nedává moc smysl. Soundtrack neutrální, paradoxně jsem si ho vůbec nevšiml (takže tam buď nebyl, byl zvolen tak, aby nerušil, nebo jsem totální ignorant). Overall jsem Horimiyu sloupl jak malinu za jeden den, ale nelituju toho. Určitě se to řadí do TOP romance anime, které jsem měl možnost vidět. Nemá to sice takové kvality, jako třeba Golden Time, ale vzhledem k absenci jakýchkoliv negativních nemocí je to o mnoho lepší, než takové Higehiro. PS - Horiin kink je fakt komický a vtipně zpracovaný.

Bakemonogatari

Bakemonogatari (2009)

Tak jsem se rozhodl napsat tedy ten komentář. Inu Bakemonogatari, Když jsem viděl první díl, doslova jsem ztuhnul. Co to má k čertu být? Wtf grafika, opening, a pak mi to nějak došlo. S oblibou jsem toto anime nazval ''futuristickým'', neboť cokoliv co tu autoři načrtli je nereálné a až bizardně zajímavé. K prostředí tedy nemám absolutně žádné připomínky, a teď přejdeme k postavám. Araragi je vlastně takový hybrid člověka. Byl vyléčen Oshimem, stejně jako další z mnoha dívek, a shodou náhod, právě jedna dívka s ''problémem'' Senjougahara, se do něho zamiluje řekněme lehce netradičním způsobem. A protože to není bůhví jak romantické anime, ani se na ten vztah moc nehraje. Ikdyby byly postavy sebevíc blbé, barvy, obrazce, prostředí celého anime a jeho docela pomatený příběh vše zachrání! Proto - 97% :)