Sex v meste

Tvůrcům se tady daří zajímavá věc - natočit čtyři neobyčejné krávy tak, aby na první (a pro některé diváky i druhý, třetí..) pohled vypadaly sympaticky, dospěle, ne-li moudře. A v tom je právě ten problém. Nebo jinak : Mám pocit, že jisté mé kamarádky byly svého času docela normální - předtím, než začaly sledovat tento seriál. (03.08.2009)

To jsem takhle jednou - psal se 18. prosinec 2012 - přepínal v noci kanály na televizi, jak je mým oblíbeným zvykem, když jsem na Prima Love náhodou narazil na 20. epizodu 6. série Sexu ve městě, neboli na závěrečný díl celého seriálu, kterým se uzavírá předchozí vývoj osudů všech seriálových postav a v němž dojde naplnění ono shakespearovské "konec dobrý, všechno dobré". A tehdy mi to došlo - vědomí, že tohle je přece už strašně dlouho můj oblíbený seriál, který mám rád a na který koukám už tolik let, až se tomu nechce věřit. Konkrétně to bude něco kolem 11-12 roků, ale to je vedlejší - tenhle seriál se mým životem táhne už tak dlouho, a sledoval jsem ho s tolika lidmi na tolika místech, až se stal zcela nedílnou součástí určité etapy mého života, a nyní bych opravdu rád napsal, že ho vážně chovám v oblibě, a kdykoli na něj v telce narazím, tak jako třeba dnes, rád zhlédnu libovolnou epizodu - přičemž ta závěrečná je opravdu skvostná a nezastírám, že jsem byl při ní naměkko, ačkoli jsem ji už viděl v minulosti, a dost možná i opakovaně. Ostatně celou řadu epizod - díky jejich neustálému reprízování v televizi - znám už skoro nazpaměť, ale to v mým očích pouze posiluje až familiérní vztah, který jsem si k tomuto seriálu vypěstoval. A ačkoli jsem se při jeho sledování mnohokrát neubránil pocitům trapnosti, jako celek ho velkoryse vnímám jako odzbrojující a nesmírně zábavnou podívanou, která mě dost možná naučila milovat New York. Mimochodem, nejradši mám stejně Charlottu. (18.12.2012)

Chápu pánské osazenstvo, že tomuto seriálu vesměs nemohou přijít na jméno. Nadhed, vtip, móda, realita života a některé příběhové linie jsou docela bravurně zpracované, ale převážně z ženského a pro ženy určeného úhlu pohledu. Tyto 4 hlavní představitelky "vytvořené na míru", jako zjednodušené archetypy žen, jsou sice poněkud karikaturní verze skutečných žen, ale zároveň se díky tomu můžete "vžít" do osudu každé z nich. Některá témata jsou nestárnoucí, jako lidstvo samo, a je fajn, že se zde ženy vyjadřují svobodně a otevřeně k věcem, o kterých si dobré kamarádky normálně běžně povídají, ale o samotě. (22.07.2014)

Seriál o bohatých starých dievkách z New Yorku, ktoré sa správajú ako homosexuáli. Feministická blbosť. Carrie, Samantha, Miranda a Charlotte, jedna nesympatickejšia ako druhá. Najradšej by som ich všetky poriadne prefackal. "Sex v meste" je filmársky dobre odvedená práca, ale tá téma a zameranie ma vždy rozčulovali. ** (14.03.2008)

Tak teď opravdu nevím jak tenhle seriál definovat. Asi jako feministicko ejakulační sitcom využívající eroticko expanzivních prvků za účelem dosažení emocionálně apatických stavů leckdy končících až mírnou nepochopeností děje. Ufff. Jde tu vlastně o spoustu věcí, o spoustu činitelů jež mají ten a jeden samý důvod, podtext či podmět. Sex! Na jednu stranu oceňuji otevřenost a spontánnost děje, na druhou zas nechápu některé pochody v mysli hlavních hrdinek, kdy oplakávají rozbitou botku nebo se hádají u výlohy kabelek. Leckterá moudra mají hodně do sebe a stojí za úvahu, jiná zas nedojdou k jednoznačnému uplatnění. Na sitcom je to leckdy málo vtipné, takže spíš jde o filozoficko-konverzační komedie. Opravdu nevím jaké hodnocení zvolit, neb za jeden díl bych vpálil plný počet, jiný by sotva obstál s jednou hvězdičkou. Takže to řeknu asi takhle: "Sou věci v životě lidském, ke kterým vede jednoznačně vytyčená cesta, ale pak jsou taky věci v životě lidském kde tu cestu musíme teprve hledat." A právě o tom hledání (asi patrně, doufám) je tenhle seriál. Mamamíja, co to zas kecám. (10.08.2004)