Nemocnica Chicago Hope

Nemocničné série ma nikdy príliš nebrali. No prišiel David E. Kelley a vymyslel Chicago Hope. Oproti značne priemernej Pohotovosti vsadil na detailné zábery operácií, svojský humor, bizarné prípady a "pošahaných" pacientov. Až do odchodu M. Patinkina a smrti P. MacNicola to bolo geniálne. Potom už len mierne nadpriemerné. Nikdy to však nekleslo na úroveň ER. Je mi ľúto, ale Clooney a spol. mi vždy pripadali bez života a príliš umelí. (8.4.2004) (08.06.2004)

Asi som videl iba vzorky z prvých dvoch sérií. Tento seriál začal s veľkou pompou v polovici 90tych rokov na Nove a treba povedať, že splnil očakávania. Oproti konkurencii v podobe Pohotovosti sa jedná o seriál kľudnejší, s precízne napísanými scenármi jednotlivých častí, ktoré sú vypointované a vďaka výbornému castingu sa divák ľahko ponorí do diania v nemocnici. Ako seriál ďalej pokračoval, už neviem, dá sa predpokladať, že úroveň išla ako v mnohých prípadoch nižšie. (23.09.2012)

Seriály z nemocničního prostředí (když nepočítám MASH, ale to je něco jiného) nemám zrovna moc v lásce. Tento seriál je ovšem výjimkou. Jako jediný se na něj z těch všech Pohotovostí, Chirurgů a Doktorů čas od času podívám. Herecké obsazení je příjemné (hlavně v prvních sezónách) a charaktery postav jsou dobře napsané (i když ta feministická doktorka, co má malou dceru, je mi děsně protivná). Je pravda, že s každou další sérií kvalita postupně klesá. Postavy odcházejí a přicházejí, ale když se pak v poslední (nebo v předposlední) řadě vrátí Mandy Patinkin a je vyhozena polovina nemocnice, už je většina dílů za odpad. V prvních dílech byly napínavé lékařské případy a boje o lidské životy, v těch dalších už jako obvykle řeší převážně vztahy... (22.09.2007)

Sledovala to máma, já jako malinká (přesněji o hodně menší a mladší než jsem dnes) se koukala s ní. Vzpomínám, jak Jeffreyho rušilo šustění kalhot, jak si hrál s vláčky a na jeho věčné hlášky. Ty čtyři hvězdičky jsou skoro všechny za úžasný vtip a charisma Mandyho, kterému sekundoval celkem dobrý Adam (možná proto, aby se ukázalo, co za šílence Geiger vlastně byl). Milovala jsem ho. Když odešel, seriál ztratil kouzlo a já ho přestala sledovat. Vím, že se tam zase vrátil, ale to už bylo dávno passé. Nikdy jsem to neviděla znovu, možná bych nyní změnila názor a hodnotila seriál jinak, ale nedostala jsem se k tomu, což je taky dobře. (10.01.2008)

Čikejgou Houp není Motol, to je marný. Žádné zdechliny, zapomenuté v letních čtyřicítkách přes víkend v kumbále, takže pondělní směně přitečou naproti až do sesterny. Neznají tam mraky toxíků, potulujících se mezi odděleními, aby dílem něco šlohli porouchaným, dílem prodali švestrám nakradené pičifuky ze sephory. O tom, že existuje snaha přehazovat pacoše z očního na plicní, protože se s ním nikdo nechce srát, ani neslyšeli. A tak to má být! Když už nakroutit zhovadilou teleoseru z lékařského prostředí, tak sexy, aby reklama před, po a desetkrát uprostřed rejžovala. V době uvedení neměl seriál v našich zemích kloudnou konkurenci, debilitě Dallasu se smál snad už i retardovaný Macura a Ally McBlilová se zatím jen krčila na dně prapodivné představivosti bezkozkomilného scenáristy. Z dnešního hlediska za 40%, i tak mě hanba fuckuje. Dovolím si též oponovat řadě spolukomentátorských es - Jandera se Sovou by si namazali všechny jůesácké konkurenty na housku! (08.01.2014)