Randall a Hopkirk

Nostalgie nepomůže, stojí to za houby. 1)  Z dětství si pamatuji, jak jsme nedočkavě usedávali k televizní obrazovce, abychom popatřili na příběh v československé televizi začátku 70. let vskutku neobvyklý - bylo to z Anglie, soukromí detektivové a k tomu jeden z nich je duch. No paráda._____ 2)  Dnes vidím jen neobyčejně naivní až hloupé rádoby veselé "detektivní" případy. Vyšetřovatelé s myšlením úspěšných absolventů zvláštní školy "řeší" úkoly, které by přemýšlivé děcko zvládlo obratem ruky._____ 3)  A k tomu je to celé dost nudné._____ 4)  Inu, vzpomínky jsou mrcha pes, ne vždy je jim co věřit. (18.08.2021)

Z některých recenzí nabývám dojmu, že pokud detektivka není přeplněná průhlednými LCD a 3D animacemi, střih scén nevypadá jako by ho dělal epileptik na speedu a krev necáká jak z voda z hasičského vozu, tak to nestojí za nic. V roce 1990 mi bylo šest, viděl jsem tehdy možná jeden či dva díly. Teď, při příležitosti vysílání na ČT3, jsem si sehnal vše v původním znění a za dva týdny to zkoukl od A do Z (anglická abeceda má 26 písmen, stejně jako seriál dílů) a jsem skutečně nadšen. Je to přesně ten druh klidné zábavy, který mám rád. Takové se dneska už netočí, protože by byly jen kritizovány, nezbude tedy než pro ně chodit 57 let do minulosti. (30.09.2021)

V danej dobe a jej zodpovedajúcej programovej ponuke bol tento seriál niečím, na čo sme sa každý týždeň tešili. Dnes mi je už jasné, že každý seriál, ktorý má na začiatku nejaký nápad postupom času prestane baviť. U tohto je výhodou, že som ho odvtedy už nevidel a tak sa jeho hodnotenie odvíja od poriadne vyblednutých spomienok. Výhoda pominula, pretože ho na nejakom retro kanáli reprízovali. Nebolo treba veľa, aby som si uvedomil, že v hodnotení sa nesmie vyskytovať ospravedlnenie typu "ale veď na tú dobu". A hviezdička bola fuč. (15.07.2019)

Ve své době neotřelý nápad, dnes jsem sledoval jeden díl dost nevěřícně a s úsměvem na tváři..Mám rád anglické detektivky daleko víc jak americké, není se třeba topit v krvi a přehnané brutalitě, abychom si měli po cestě z kina na oblíbenou základnu o čem povídat. Na filmový klub to rozhodně není, ale v nedostatku kultury montérkového režimu na mě působil seriál jako balzám a na každý díl jsem se těšil. Nemohu ho prostě mít nerad. (05.11.2008)

V dobách raného mládí jsem byl tímhle dílem fascinován a uchvácen. Bolševik ho sice koupil a pustil (dokonce dvakrát, byť ne všechny díly a navíc černobíle - barevná verze na DVD byla překvapující), ale pak se po něm slehla zem a domácí obrazovku zahltila veledíla (mnohými dodnes tak horoucně milovaná) od Majora Zemana až po Nemocnici na kraji města. Po roce 89 se tenhle Randall a Hopkirk objevili zase na na Primě a já s obavami očekával, jak se mi to bude líbit po těch letech. A líbilo! Stejně jako filmy ještě starší to má půvab, vtip, lehkost a také pravidla hry (což moderní seriály - zejména remaky postrádají) a jistou logiku, danou námětem i charakterem postav. Navíc se z toho stalo skutečně stylové retro - kdybych měl někomu předvést, jak vypadal svět v přelomu 70. a 80. let (oblečení, auty, ulice, hospody, ale i předměty denní potřeby), pustil bych mu pár dílů tohoto seriálu. Chápu, že ten, kdo tenhle seriál viděl až v současné době tak nadšený nebude, ale možná bude více těch, kteří mu na chuť přijdou, než těch, kteří nad ním mávnou rukou. No a na závěr nemohou než konstatovat, že jeho remake ze samého konce tisíciletí je právě tím nejlepším oceněním toho původního - originálu. Jedná se totiž podle mého názoru o snad nejhorší anglický seriál, na který jsem kdy koukal ( a nedokoukal). A to, že v seriálu ze sedmdesátých let jsou triky leckdy ne zcela dotažené a Hopkirk má stín nebo se pod ním prohne sedačka, když se posadí, nehraje vůbec, ale vůbec roli. No a ještě nezbývá dodat, že Anette Andre pro mně patří dodnes k tomu nejhezčímu, co se na plátně nebo na obrazovce v sedmdesátých letech objevilo. (10.01.2011)