dopitak

Jirotkův Saturnin je jako lidské štěstí, nikdy ho není příliš dost. A proto třikrát sláva České televizi, že se na natáčení tohohle pohodového prvorepublikového skvostu podílela a v neposlední řadě ho konečně znovu uvádí. Saturnina-film, má ve své filmotéce kdekdo, Saturnina-seriál, skoro nikdo.____Nemůžu souhlasit s kolegou A_FISHem, protože kdo Saturnina četl (kdo tak dosud neučinil, vzhůru do knihovny!), určitě potvrdí, že přes všechny své kvality je celovečerní verze prostě ostříhaná. Ne snad od toho nejlepšího, ale přeci jen, proč si nedat nášup, když pokrm je tak lahodný a hlady nám stále kručí v břiše?___Uchu lahodící hudba, dobrý střih, briskní scénář (aby ne, pane Jirotko!), skvělé herecké výkony všech zúčastněných (Ondřej Havelka ve své nejlepší roli, to samé se dá říci i o Petru Vackovi - daleko jsou ještě doby obsazování všech hereckých vysloužilců na hřbitovy typu Ulice) a hlavně - hlavně - obdivuhodný styl zachycení sladké atmosféry prvorepublikového Československa, doby tak těžké pro součastníky, ale tak plné obdivu pro nás mladší, "pokomunistické". Edit: Asi můj komentář zabral, protože zmíněný kolega změnil hodnocení směrem nahoru :-))) Edit po druhém dílu: Trvám ještě důrazněji na původním tvrzení, že seriál je lepší právě díky vystříhaným scénám.

Tenhle seriál pro mě znamená především sentimentální vzpomínky na dobu mého dětství, kdy jsme s dědou a babičkou na chatě na malé černobílé Merkurce tuhle detektivku pořádně hltali. Nejlepší znělka, nejlepší špičkování těch dvou. S odstupem dvou desítek let sentiment trvá a trvat bude. Pokud si nějaký debil nechal zkazit dojem novým českým dabingem, jeho chyba, my pamětníci preferujeme původní slovenskú verziu.

Vizualizace všeho, co si čtenář knihy označované jako "nejhumornější anglická kniha desetiletí" mohl doposud jen představovat. A přijmout něco daného, když už jsme si to všechno podle knížky dokonale promysleli do detailu a Adriana znali jak svý boty, nemusí být úplně to nejsnazší. To se ale zfilmovaným věcem často stává./// Jako milovník všech knížek Sue Townsendové o (původně) dětském hrdinovi Adrianu Moleovi bydlícím s rodiči v britském Leicesteru a navštěvujícím střední školu Neila Armstronga (kde byl mimochodem ředitelem pan Scruton - to úzkoprsé, maloměšťácké, sexuálně uskřípnuté, fašistické prase), jsem to teda při hodnocení neměl lehké./// Tenhle seriál dávali v 90´s v České televizi, vzpomínám si, že jsem si našel čas jen na jeden díl a ten jsem ještě sledoval s velkými rozpaky. Nakonec mě ale Adrian v produkci Thames Television přeci jen dostal, po letech (píše se rok 2008) a v originálním znění./// Brýle, obrovské uhry na bradě (a taky všude jinde), to je intelektuál každým rádobycoulem. Povětrná matka a na trhu práce jen těžko se uplatňující otec (dozorce nad obnovou svahu u kanálu) , dále také Bert Baxter a jeho Šavle, Pandora Braithwaitová, Nigel, soused had Lucas a spousta dalších postaviček, podle kterých jsem poměřoval svůj pubertální (a později) i dospívající svět./// Townsendové knížka nám představuje život v Anglii začátku 80´s více než dobře. Jak já jsem jen toužil tam žít! I když jsem Adriana prvně četl až někdy kolem roku 1995, chtěl jsem být na jeho místě!----------- A teď konečně k seriálu. Tak tomuhle se říká britskej humor! Především postava Adrianova otce George Molea v televizním zpracování exceluje, co věta, to hláška par excellence! Naučte se trochu anglicky a pusťte si to v originále, smíchy se potrháte. Pravda, Nigela jsem si představoval trochu jinak a Adrianova babička mi silně připomínala Margaret Thatcher, ale jinak je v tomhle seriálu všechno tak, jak má být. Doporučuju jako málo co jiného.

Všechno, co jsem napsal u Tajného deníku Adriana Molea platí stoprocentně i tady. Vždyť první a druhý díl série (Tajný deník resp. Hořké zrání) jsou jako jedna knížka, jen s dvěma deskama. Pořád je to ta stará dobrá Anglie, tak jak jsme k ní přivoněli v první sérii, ti samí herci, výborný britský humor. Tak jen směle do toho.