Tai_K_B

Oproti předchozímu dílu spíš krok zpět, dvě hvězdičky dávám jen proto, že se tu přece jen sem tam našlo pár docela humorných scének. První půlhodina byla úplně o ničem a nebýt zkušenosti z předchozího dílu, kde se děj taky rozjel až ke konci, zřejmě bych ani nedokoukala. Duo bodyguardů je tady už pouze trapné, o vtipnosti nemůže být řeč. Archibaldovi asi od posledně někdo řekl, že huhlající arcimág není cool, takže z takových 80 % mu tentokrát už bylo rozumět. Zato k Amélii to zjevně nedoneslo, což by nevadilo, kdyby se se slovním projevem omezila jen na pár suchých hlášek jako v jedničce. Jenže to by nesměla povýšit na hlavní postavu, která toho nahuhlá o poznání víc. „Soudobé“ fráze a dialogy, které se v jedničce ještě daly tolerovat, se tady utrhly ze řetězu a puberťácké problémy postav na mě místy dělaly dojem, že koukám na Beverly Hills. Triky spočívaly ve vykrádání Pána prstenů, Harryho Pottera a Doktora Strange 2 a velkolepé bitevní finále byl jakýsi nesourodý slepenec, kde se postavy nahodile pohybovaly mezi bezradně působícím komparsem. Vojtěch Kotek a Karel Dobrý neurazili, ale jinak herci, režie, kamera i choreografie působili dost ochotnicky. Našlo se jen pár světlých výjimek, které opravu profesionálně hrály: jmenovitě Petra Nesvačilová v roli velmistryně Alby a Simona Zmrzlá jako Murien. Obě ovšem dostaly ve filmu tak málo prostoru, že jako by tam ani nebyly. A ani kulhající postsynchron se od posledně nijak nepolepšil. Takže zbývá jen pěkná hudba a to je vše. Nicméně než tenhle polovičatý pokus o české pohádkové fantasy definitivně zatratím, dám si tu námahu a počkám si na trojku. Proslýchá se totiž, že se má jmenovat Murien…

Námět už tu byl tisíckrát (a třeba v „Na hromnice o den více“ nebo „Na hraně zítřka“ fungoval líp). Ačkoli musím přiznat, že když už se konečně pan alchymista vymáčkl a ukázalo se, že čas je vlastně služebníkem, začalo to být zajímavé. Nicméně Roman Zach mě už v několikáté roli stále dokola přesvědčuje, že prostě neumí mluvit tak, aby mu bylo rozumět (což považuji u herce za zásadní překážku ve výkonu povolání). A nějak jsem mu nevěřila ani ten pohybový projev rádoby prastarého kmeta. Většina zbylého obsazení, včetně princezny s princem, hrála kupodivu obstojně, což obzvlášť u mladých herců dnes už bohužel nebývá běžné. Sem tam se povedlo do děje propašovat dobrý vtípek a triky a hudba se taky povedly. Zkrátka ucházející pokus o „světovou“ pohádku, jen s rozpačitým rozjezdem a trošku kolísavou atmosférou. Jsem docela zvědavá, jestli se jim tohle ve druhém dílu už podaří vychytat. Jednoznačné plus: komediální momentky obou bodyguardů (ti byli fakt skvělí). A naprostou výhrou byla uhrančivě mrrrazivá Simona Zmrzlá, která může s přehledem konkurovat i těm nejtemnějším filmovým čarodějnicím v podání Heleny Bonham Carter nebo Michelle Pfeiffer.

Děj mi ubíhal pomaleji než obvykle a střih mohl být maličko souvislejší. Ale jinak opět kvalitní podívaná. V této epizodě je názorně demonstrováno, že i když se pomsta nejlépe podává za studena, může při tom být setsakra horká. Až by se chtělo říct „grilovaná“. Tvůrci mi sem obsadili mé oblíbence Johna Hannaha a Tima Curryho, kteří do psychicky rozdrásaného ansámblu (anti)hrdinů zapadli jako mince do pokladničky. A za to tragické finále by se nemusel stydět ani Shakespeare.