Správa

Za mého mládí se říkalo učení, mučení. Ve Spojených státech si toto přísloví obrátili k obrazu svému a vyzkoušeli si ho na nedobrovolných mučících objektech z muslimských zemí. Na svých nových metodách se pokoušeli, co nejefektivněji přimět leckdy i nic netušící experimentální jedince mluvit pravdu. Výsledek byl opačný a jelikož je Amerika number One v překrucování pravdy, tak hodila do mediálního éteru nepravdivou kachnu ve které se říká, že díky práci CIA a jejich mučících donucovacích prostředků se dopátrali pravdě. Díky nespočetně mnoho  humanitárním prostředkům mezi nimiž vyniká tzv, waterboarding v němž si zpravodajská služba vysloveně libovala a díky němuž mám takové podezření, že CIA je asi plná psychopatických sadistů  a díky nímž jim prý tyto lidumilné metody pomohly dopadnout jeskynního muže Usámu Bin Ládina. Nějakou dobu jim tato lež procházela a dokonce byla základem propagandistického snímku 30 minut po půlnoci, který byl dokonce nominován na Oscara a ve kterém režisérka Kathryn Bigelow ospravedlňuje nelidské chování amerických složek. Nevím, buďto je tak tupá anebo spíš spolupracovala s kabinetem prezidenta Obamy, kterému tak dělala neplacenou propagandu americké politiky. V tomto filmu se postupně podíváme na senátního vyšetřovatele Daniela J Jonese, který byl vybrán jako vedoucí komise pro vyšetřování CIA pro zadržování a výslechy. Jeho houževnatý postoj a mravenčí práce vedla k tíženým výsledkům a veřejnost se konečně dozvěděla nekalé praktiky zpravodajské služby, které byly dlouhou dobu tajeny, jak ze strany prezidenta Bushe, tak posléze prezidenta Obamy. A takový kecy, že existuje ve 21, století mučení ve jménu vyššího dobra si můžou strčit za klobouk, když bylo jasně dokázáno, že nebylo dosaženo těch výsledků, kterými lakovaly světovou veřejnost. Právě naopak bylo dokázáno, že ani jedna z těchto torture metod nepřinesla ani jeden výsledek a Amerika se zase ztrapnila před celým světem. Za velmi efektivní a zdrcující podání této zprávy, jejíž vypracování a zpřístupnění trvalo déle než pět let  a v níž bylo odhaleno více než šest a půl milionu utajovaných dokumentů ve kterých se Spojené státy a její zpravodajská služba předvedli jako barbaři z dob temného středověku dávám zasloužených 80%. (07.11.2021)

Zaujímavé, že toto nedostalo viac pozornosti od oscarov. Náhoda, nemyslím si. Moslimani mohli byť radi, že vtedy Bíber ešte nespieval. Nič viac by netrebalo a priznali by sa k všetkému. Film z kategórie, že bud si  to dáte    alebo nie. Nič medzi tým. Dve hodiny sa tam ušatému potkanovi nezavrú ústa, veľa sa tam rieši, veľa vecí sa odhaľuje. Od polky to už podľa mna nemalo ten drive, skôr sa tam už sledujú tie zákulisné, demokratické hry. Vôbec nie zle je pekné, že vedia vytiahnuť špinu aj na seba. Od Rusov sa takého filmu nikdy nedočkáme. 3 z 5 (11.05.2021)

Skvěle vystavěné drama s politickými konturami, jehož největší předností jsou úderné dialogy a nekompromisní náhled do nedávné historie USA. Snímek The Report režiséra Scotta Z. Burnse se může rovněž pochlubit i příjemně civilními hereckými výkony a chytře napsaným scénářem, což výsledný dojem z této látky ještě více umocňuje. Pokud tedy máte rádi snímky zaobírající se politikou, byrokracií a nespornými fakty, The Report je přesně tím pravým po čem Vaše filmové srdce touží. Skvělá práce! „We've been down here for two years now - in this basement. Nobody's waiting for us to come out.“ (14.01.2020)

(72/2022) / Dávam plných 10/10 Scottovi Burnsovi ako scenáristovi tohto filmu. Je neskutočné ako sú dve hodiny čistého rozprávania o jednom vyšetrovaní od začiatku do konca zaujímavé. Celý film ide cestou chladného, faktografického podávania informácií. Jediný náznak jemných emócií je vidieť koncom filmu na Adamovi Driverovi, super zvládnutá rola, zase raz. Na film sa treba fakt sústrediť aby človek pochytil všetky fakty, vzťahy a politiku a aj napriek nie úplne lineárnemu rozprávaniu sa to dá zvládnuť. Nech si o USA myslíme hocičo, vo filme zaznie jedna pravda, je to jedna z mála krajín kde k takémuto vyšetrovaniu môže dôjsť a byť dokonca zverejnené. Finálne vyznenie je ale docela pesimistické a zodpovedný ľudia sa nikdy pred súdy nepostavili. Výborný film ale asi len pre menšinové publikum. (8/10) (13.09.2022)

Film pojednáva o dvoch aspektoch. O tom, že mučiť ľudí pri výsluchoch je zlé a hlavne neúčinné. A aj keď je to dávno známa vec, tak to ľudia neustále skúšajú znova. A druhým aspektom je prirodzená vlastnosť ľudí nepriznať si pravdu, neprijať zodpovednosť a za každú cenu si chrániť zadok. A keď to sú ľudia vo vedení CIA, tak je to o to horšie, ale zároveň to bohužiaľ nie je nijak prekvapivé. Jediné čo môžeme je nastaviť mechanizmy, aby sa takéto počínanie ľudí čo najviac eliminovalo. No a film, ktorý o tejto kauze pojednáva je miestami strašne nudný. Typický sled hovoriacich hláv, ktoré zdeľujú dôležité informácie, ale je ich toľko, že divák sa v tom stráca. Asi najviac ma fascinovala zarputilosť CIA dokázať, že mučenie funguje, aj keď videli, že to nie je pravda, ale aj tak v tom pokračovali ďalej. Je ťažké zdeliť takúto dôležitú tému nejak strhujúco bez toho, aby sa ukázalo prstom na jedného zloducha, keď problémom je celý systém. Filmu sa to príliš nepodarilo, ale téma je natoľko závažná, že za jedno pozretie to stojí. 6/10. (15.03.2020)