Krotitelia duchov: Dedičstvo

Osmdesátky frčí, tak proč toho nevyužít a nereinkarnovat jeden osmdesátkový hit? Řekli si tvůrci film, a jak řekli, tak udělali. Byl to dobrý nápad. ____ Snímek má vtipnou atmosféru, nepodlézavě připomíná původní Krotitele duchů, hlavní hrdinka jakoby svému dědečkovi vypadla z oka – samozřejmě v dívčí verzi, camea bys ani nespočítal, na diváka snímek pomrkává celou dobu, zároveň se mu ale daří přicházet i s vlastními nápady a vtípky. Film se nebere vážně a nechce nést nějaké poselství, je to čiročirá zábava a radost. SHRNUTÍ: Taky vás vždycky tak štvalo, že Bill Murray pouštěl elektrický proud do toho kluka, který měl hádat skryté obrazce, přestože je správně uhodl? Tak tenhle film mu připravil spravedlivou odplatu! (03.11.2023)

Sympatická směsice recyklovaných vzpomínek na zašlou slávu krotitelů. Za (nepatrné) účasti původní herecké čtveřice. Gozer, Pán klíčů, Strážce brány...to jsou všechno důvěrně známé pojmy, co se vrací na scénu po bezmála čtyřiceti letech. A podezřívám scenáristy, že se jim moc nového ani nechtělo vymýšlet. Město střídá (tak trochu strašidelně vyhlížející) venkovská farma, respektive zapadákov kdesi v Oklahomě. Manhattan byl rozhodně velkolepější lokací. Do popředí jde estrogen stříkající mamina Carrie Coon se dvěma výrostky. A zbývá dodat, že farmu dříve obýval Egon Spengler, dřívější největší vědecká mozkovna krotitelského kvarteta, který je po smrti a kterého jeho současné okolí vnímalo spíše kontroverzně. A ten na farmě po sobě zanechal množství svých vynálezů/odkazů, co jsou spjaté s duchy, v garáži dokonce parkuje korodující cadillac, co zažil ty nejlepší duchařské časy rozpadlého kvarteta někdejších spasitelů lidstva. Ivan Reitman v roce 1984 dobyl kina prvním filmem, který vládl přelomovými triky a kreativním způsobem vyprávění. Druhý díl stihl osud typických pokračování, ve kterých je všeho víc. Feministické krotitelky duchů se Danu Aykroydovi a spol. ale vůbec nepozdávaly. Na řadu tedy přišel reboot/pokračování, kterého se Reitman sice režijně vzdal, ovšem režijní jablko se dokutálelo k jeho synovi Jasonovi, co odkaz původních filmů značně ctí a je si vědom nastavené kvality. A jelikož se podílel na scénáři, tak se rozhodl, že nové diváky zabaví a pobaví tím, co bavilo jejich předešlou diváckou generaci, tedy originálními atributy, které budou (pro nové publikum) fungovat neotřele, ovšem hlavně se bude hrát na nostalgickou notu. Ostatně toho se držel i skladatel Rob Simonsen, který záměrně opakuje dříve použitou a chytlavě zažitou notovou osnovu. Pochopitelně se to neobejde ani bez notoricky známé hitovky Ray Parkera Jr, znějící v závěrečných titulkách. Dostaví se, až na závěr, Bill Murray, Dan Aykroyd a Ernie Hudson, v titulkové scéně i Sigourney Weaver. A Harold Ramis coby mlžný duch. Gozer je víc sexy než dřív, aby ne, když ho ztvárnila Olivia Wilde, v titulkách neuvedená(!). Paul Rudd coby sympatický učitel, který má libůstku v tom, že dětem místo výuky pouští osmdesátkové horory z véháesek, sice vyloženě nenahrazuje absentujícího Ricka Moranise, svým způsobem ale později přebírá jeho úlohu, a nemá komediálně na něj. Dětskou partu vede Mckenna Grace se vzhledem šprtky. Vtipem a kreativností film nepřekypuje. Největšími nápady jsou ty, co už diváci znají z dřívějška, načež jsou povýšeny do téměř absurdní roviny, takže místo dřívějšího osvědčeného ducha slizáka zaujal duch Kovožrout, obřího reklamního panáka střídají jeho početné mini verze. Film své dva původní bratrské filmy naprosto v ničem nepřekonává, vzpomínková hra na nostalgii však zaručuje dostačující divácký zážitek. 7/10 (17.01.2022)

Jason Reitman napsal krásný, upřímný a dojemný scénář, který si bere dobré  z prvních dvou filmů (tedy hlavně z prvního) a zároveň jim umně vzdává poctu.  Současně je tato pocta směrovaná jeho otci Ivanovi Reitmanovi.  Jen pro srovnaní Krotitelé (krotitelky) duchů (2016) měli rozpočet 144 mil. dolarů a Krotitelé duchů: Odkaz 75 mil. dolarů. Peníze nejsou vždy vše.  Tento film zapůsobí v kině i na malé děti, které jinak pobíhají po kině jako torpédo. (15.11.2022)

Jako jednohubka to ušlo, ačkoliv při bližším zkoumání je to děravé jako ementál. Hlavní hrdinka (rozuměj ta malá holka) je stejně jako Rey Mary Sue, což znamená, že všechno ví a všechno zná. Když jí začne pomáhat neznámý duch, tak se ani nediví a bere to jako samozřejmost. Rozumí všem přístrojům a chápe složité problémy. Jak postupuje děj, děti mají z ničeho nic po ruce všemožné vychytávky (co třeba past na duchy na kolečkách? odkud se vzala?), aniž by se kdo obtěžoval vysvětlit, odkud je vzaly. Celkově se na to ale dobře dívalo a postavy jsou sympatické (až na toho kudrnáče ze Stranger Things, který zase umí opravovat auta :); naopak mamča v podání Carri Coon byla cool a až teď jsem zjistil, že hrála Proximu Midnight v Avengers!), takže se nad ledasčím dá přivřít oko. Jedno bych si však přál z celého srdce: aby Hollywood přestal cpát do franšíz staré postavy a konečně natočil něco pro novou generaci. Camea a odkazy v tomhle filmu byly místy hodně trapné; repliky jsou ve filmu jen pro to, že byly v originále. A Harold jako duch na konci? To už jsem se neudržel a musel jsem se smát z plných plic. Přestaňte oživovat mrtvé herce, není to důstojné! Radši byste mohli vytvořit něco originálního a nespoléhat se na 20 let staré klasiky. (05.01.2022)

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne...... Přestože 'Krotitelé duchů: Odkaz' jsou v rámci možností blockbuster kterej jednoduše nešel natočit jinak, mě tohle klišovitý dojení nostalgie z kultu populárních filmových sérii a značek (na vyjímky) nejenže nebaví, ale vyloženě nasírá. (11.01.2022)