Staříci

Je smutný, že tendle předvídatelný nudný snímek, tu mnozí opěvují jako buhvijaký veledílo, přitom je to naprosto ubohej filmeček a kdyby v něm nehráli dva dobří herci, ani dog by po něm nezabarkoval! Navíc podezírám tvůrce, že se snažili okopírovat na podobný téma zaměřenýho Tlumočníka, kerej je ale filmařsky o několik tříd výše. (29.12.2020)

Ano, ano, ano (jak by řekl Radek Pastrňák), splnilo se, co jsem četl.  Vyprávění je stejně pomalé a úsporné jako hlavní hrdinové. Vynikají různé zvuky (funění), přesná prostředí (domov důchodců), těm postávám se dostanete pod kůži, má to celé svou atmosféru, náladu i styl.  Schmitzer s Mrkvičkou byli typově přesní a skvěle to zahráli. Závěr mě totálně sejmul, to byl mazec. Celkově dost zajímavý počin. Jen zamrzí několik obrovských nelogičností (syn nejde Mrkvičku hledat, nikdo si nevšimne že Schmitzer do domova důchodců nepatří.) Jinak jsem byl  zase v kině a zase velká spokojenost, abych navázal na jeden svůj koment z tohoto měsíce.:D (23.10.2019)

Námět skvělý, herci perfektní, ale zpracování tristní. Jít na to do kina, tak usnu dřív než v polovině. Z tohodle mohli sestříhat půlhodinový kraťas a nemělo by to chybu. Ale těch 92 minut se zoufale vleče. (07.03.2020)

Jedna hvězdička z úcty k panu Mrkvičkovi. Jinak je film od začátku do konce nesmysl včetně hlavní myšlenky děje. Spoiler: dva dědkové vezmou „spravedlnost“ do svých rukou. Nelíbilo se jim rozhodnutí soudu socialistického ani kapitalistického, a proto se rozhodnou soudit sami. Výsledkem je zastřelení dementního, pohybu neschopného starce. Zatím co mu tímto činem bylo zkráceno dlouhé umírání, sám vrah, pokud nespáchá sebevraždu, se dočká třetího soudu a zbytek života opět stráví v kriminále. (31.12.2020)

Staříci fungují skvěle v tom, v čem toliko českých filmů zaostává - výběr tématu, tempo a napínání příběhu. Narozdíl od většiny filmů o hrůzách komunismu, si jde Duškův a Provázníkův film vlastní cestou a jde spíše o vyrovnání podpořenou jakousi meditativně-stařeckou linkou. Tempo je vražedně pomalé, vtipy decentní, drama hutné. Jediný problém, který jsem měl, skýtal v nedůsledné kauzalitě. Až na jeden výrazný důsledek na konci filmu se situace na sebe nebalí a spíše jsou jednotlivými povídkami příběhu, které jakoby na sebe nenavazovaly. Ale to je opravdu jediné. Jinak Staříci šlapou jako hodinky... nebo spíše jedou jako invalidní vozík? (26.03.2020)

Výkony obou herců jsou nezapomenutelné. Musím před nimi hluboce smeknout. Jako postava Jiřího Schmitzera se opravdu zapomenout nedá. Pořád ho mám před očima, když si vybavím jeho jméno, tak moc se mi vryl do paměti. Pomsta a touha po spravedlnosti je velmi silný hnací motor. Ten dokáže udělat divy. Stáři prostě není pro sraby. (09.11.2020)

Já mám vždycky takovou radost, když se na českém filmovém poli zjeví snímek, který zaujme a má co říct. Píšu to hlavně proto, poněvadž jsem nad českou kinematografií již zlomil hůl. Staříci se vymykají všemu, co za poslední roky u nás "naši slavní tvůrci" vytvořili. Režiséři Martin Dušek a Ondřej Provazník, kteří Staříky natočili jsou pro mě doslova zjevením a já jim budu fandit do další tvůrčí práce. Svým debutem ukázali, že rozhodně mají co nabídnout i do budoucna. Alespoň v to doufám. Nyní něco málo k ději. Stařík Jiří Schmitzer, který je upoután na invalidní vozík, přilétá ze Států do České republiky a na letišti na něj čeká stařík Ladislav Mrkvička. Oba jsou váleční veteráni, kteří v padesátých letech byli zavření v pracovních lágrech a spolu se vydají na cestu starým obytňákem najít a zabít muže, který za své zločiny nejen proti nim nebyl nikdy potrestán....Film působí silně depresivním dojmem, některé pasáže jsou sice k zasmání, ale spíše takovéto - "no ty vole, to snad ne". Někoho můžou děsit hororové filmy, pro mě byly horor scény v domově důchodců v závěrečné části filmu. Silně realisticky působivé a znovu se utvrzuji v tom, proč si Vlastimil Brodský prostřelil hlavu. Stoprocentně takhle nechtěl skončit ve své poslední životní etapě, jako nemohoucí a senilní dědek. Hrůza. Film postrádá jakoukoliv hudební složku a to ho dělá ještě více skutečnějším a smutnějším. Podobně jsem se tak cítil u filmu Domácí péče. Oba představitelé hlavních rolí zahráli fantasticky. Staříky jsem si nechal týden uzrát v hlavě a nedělá mi nejmenší problém vpálit pětku jak vyšitou! (15.11.2020)

Základní vada - citově se mě to nedotklo. 1) Snímek je z mnoha hledisek výborný. Dobře napsaný, špičkově zahraný, přiměřeně realistický a dostatečně filmový._____ 2) Očekával bych, že po zhlédnutí budu naplněn nenávistí, pocítím zmar, lítost, zoufalství, budu brečet nad obecnou nespravedlností života, nad tím, že lidi stárnou a co to přináší v každodenním životě. Ucítím kousek toho, co předvádějí protagonisté na obrazovce a bude mě to bolet._____ A ono nic. Přítomnost uvedených emocí vnímám, ale necítím je._____ 3) A to ani nemluvím o eventuální katarzi, kdy bych po bolestných prožitcích z filmu měl/mohl cítit na konci uvolnění a smíření... Hm... pořád nic._____ 4) Jasně, že vím, že film je o pomstě, o Vašovi a spol., o zločinech padesátých let. Ale když si vybavím zpětně jakoukoli scénu, vybavím si nemohoucí nešťastné odcházející (rozuměj umírající) stáří. To si z filmu odnáším._____ 5) Filmový debut 41letých dokumentaristů Martina Duška a Ondřeje Provazníka (scénář a režie) se povedl především díky hereckým výkonům 70letého Jiřího Schmitzera a 80letého Ladislava Mrkvičky. (30.11.2020)

Náročná jízda o vyrovnání se s komunistickými jizvami. Pomalé tempo a umrlčí Schmitzer se starým panem Mrkvičkou filmu dodávají patřičnou duši. Bolest, kterou dokonale ztvránili oba zmínění je hodně živá. Scéna ztráty psa a závěr v domově mi rezonoval v hlavě dlouhé dny po skončení filmu. Z mé práce/profese vím, že takových lidí, kteří se chtěli pomstít na lidech, co se na nich vyřádili za komunismu, bylo a je venku pořád dost. Naše a budoucí generace nesmí zapomenout, co byla totalita zač. Zajímavé komentáře: Radek99, Enšpígl, Matty. (05.02.2022)

Líbí se mi na tom, jak si to vezme americký žánr, ale zpracuje ho úplně neamericky. Pomalu, bez flashbacků, bez vysvětlovaček, bez nějakého většího pocitu identifikace s (fyzicky chátrajícími) postavami, které si jdou pro pomstu. Kromě asi dvou scén, kdy Schmitzer vypráví s hlavním "záporákem" nesouvisející historky z lágru, se o minulosti skoro nic nedozvíme, a tak je ponechán prostor představovat si, co všechno mohl ten komunistickej prokurátor udělat. A pomsta je daná jako něco, co se musí udělat, protože nikdo jinej neměl koule to udělat za ně a staříci můžou třeba zítra umřít. SPOLER ALERT A to, co se stane v závěru je tak v duchu celého filmu, protože to nepřináší nějaké zadosti-učinění ve smyslu pomsty (protože prokurátor je zmatenej senila), ale spíš satisfakci, že rozpadající se dědek něco dokázal dokončit a odbýt si něco, co považoval za nutnou formalitu, kterou mu polistopadová společnost v žádné formě nedala. A ne, není to politický film a není v tom patos jak u běžných českých antikomunistických filmů bývá. Ale možná právě tohle razantní gesto na konci pomalého filmu česká kinematografie potřebovala. (01.12.2019)

Sledoval jsem za sebou dva filmy o pomstě starších mužů.Zatím co ten první,starší(73 let Rambo:Last Blood) s lehkostí vylikvidoval celý mexický kartel,cesta toho našeho za pomstou, byla o dost složitější.Proto si ty 4 hvězdy zaslouží. (25.03.2020)

„Těšil“ jsem se, že jdu na klasický český film současnosti, pro nějž je typická nevýrazná, nenápaditá kamera (a její lhostejnost k detailu, zvláště pak lidské tváře), plytké a nadbytečné dialogy, redundantní peripetie, vtip za každou cenu, režisérská nesoustředěnost, doslovnost; zkrátka divák musí z kina odcházet pobaven a s vědomím, že ví, co si má myslet. Když jsem po chvíli zjistil, že se má očekávání nenaplňují, začal jsem trnout, kdy dílo sklouzne k filmovému čecháčkovství. Zdá se mi, že nesklouzlo a že režiséři předkládají dospělý, záživně nasnímaný film pro ty, kteří se chtějí zamyslet nad pojmy jako spravedlnost, pomsta, odpuštění, ale i nad českou minulostí a českou povahou. S tou se pojí i větší míra škarohlídství a věčné hledání much, jenže mně se dnes na filmu Staříci – sám nevím proč – žádné mouchy hledat nechtějí. (13.07.2019)

Žánrovo i výpoveďovo čisté, fantasticky zahraté a neobyčajne filmársky vyspelé road movie s tak silnou záverečnou katarziou, že som sa ešte niekoľko minút po skončení chvel. Možno práve v jeho čistote je jeho sila, nemätie diváka zbytočnými nečakanými zvratmi (ako príbehovo podobné Remember z 2015) ale sa drží v presne určených mantineloch, vďaka čomu skôr necháva divákovi viac priestoru na premýšľanie nad filozofickou rovinou príbehu (Pomsta a jej zmysel). 4,5* (17.09.2020)

Tohle byla jinačí road movie o vyrovnávání se s minulostí než tragický "Tlumočník". Těšila jsem se hlavně na pana Mrkvičku, ale tou hlavní hvězdou byl Jiří Schmitzer, kterému maskéři přidali minimálně deset let navíc (po projekci jsem se musela ujistit, že nemá žádné problémy s mobilitou) a jehož výkon filmu dodal alespoň nějaký komediální nádech. Kvalitních a zapamatovatelných komediálních scén je ale bohužel pomálu (na rozdíl od většiny diváků jedné z KVIFF projekcí jsem se nesmála ani vulgární mluvě osmdesátiletých staříků, ani pádům týž postav z invalidních vozíků atd.), zůstává tak pouze torzo nosného námětu a dobrých hereckých výkonů. Scénář si zasloužil více vyšperkovat, v tomto provedení bych místo uvedení do kin volila raději jenom televizní obrazovku. (11.07.2019)

Silný kafe pomsty i po desítkách let, navíc trýznivé setkání se stářím, koncem života.... (29.05.2020)

Tak jestli tohle má být nejlepší český film roku 2019, tak je na tom naše kinematografie už hodně špatně. Jako ano, rozhodně se to řadí k tomu nejlepšímu, co jsem z české tvorby roku 2019 viděl, ale i tak všechny ty filmy byly nanejvýš průměrné, a Staříci nejsou výjimkou. Zpočátku to není špatné, ale čím blíže konci to je, tím větší je to nuda. O nějaké atmosféře či silném dojmu (nebo nedej bože třeba i silných scén) si tu můžeme nechat jenom zdát, celý ten film je takový nijaký, nemastný, neslaný, plyne si po svém, ale žádný dojem v člověku nezanechá. Celý děj se dá shrnout zhruba takhle - Dva starci se jedou pomstít jednomu komunistovi. Jenže to je celá zápletka a kromě jednoho celkem odhadnutelného zvratu se tam nestane NIC navíc. Hlavně je tady teda spousta vaty, jako by to páni režiséři prostě nutně potřebovali natáhnout na hodinu a půl. I ten konec je od začátku jasný a je podaný tak strašně chladně, že nemá sílu v člověku probrat nějaké emoce. Ani ten nápad není bůhvíjak zajímavý, resp. on by mohl být, kdyby tvůrci měli aspoň trochu fantazie. A na to, že by ten film chtěl něco předat čí chtěl předat nějaké poselství, můžete zapomenout, na to se tady nehraje. Abych jenom nehanil (přece jenom ty slabé 3* jsem za něco musel dát), hodně se mi zde líbila kamera (btw, tenhle týden mám štěstí na filmy se skvělou kamerou, ale s tím ostatním je to žel horší), která to v první polovině zachraňovala od nudy, ale v druhé už to nezachraňuje ani ona. Dále se mi líbily herecké výkony Schmitzera a Mrkvičky a obecně ta první polovina ještě něco málo do sebe měla. Je to český film, takže ty slabé 3* jen tak tak dám, ale jinak by to bylo za lepší 2*. Tohle je prostě film, který člověk jednou uvidí a za nějaký měsíc nebo dva si sotva vzpomene, že ho vůbec viděl. Nijaké, zapomenutelné. A srovnávat to s Tlumočníkem se to nedá ani náhodou, protože Tlumočníka natočil Režisér s velkým R, co do toho dostal hromadu emocí, nějaký funkční humor (to jsem zapomněl zmínit - je tady pokus o humor, ale moc nefunguje) a nemálo silných scén, včetně pořádného závěru. Staříky natočili (aspoň to tak zatím vypadá, ale nechci režiséry odsoudit zbytečně brzy) dva řemeslníci, co se nad průměr asi nedostanou. Slabé 3* (05.03.2020)

+3* byl jsem zvědavý, co dokázali autoři i herci udělat s filmem s námětem spravedlivé pomsty a zadostiučinění, který se v poslední době objevuje i v naší kinematografii a s výsledkem zklamaný nejsem a tři hvězdičky jsou adekvátní známka, která by neměla nikoho urazit. Na druhou stranu asi nedokáže moc diváků přilákat, ale v tomto žánru asi nic nového vymyslet nelze a tak jen záleží na tom, jak scénář zakomponovat do našich reálií. To se povedlo, stejně jako herecké výkony. Bylo by fajn, kdyby se bývalí a hlavně současní mocipáni, co si hrabou jen na vlastním písečku začali víc bát, ale tomu zřejmě ten film nepomůže. Prostě slabošská povaha patří mezi typicky české;-( Určitě však film stojí za pozornost a za mě palec nahoru! [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (25.05.2020)

trochu depresivní kousek o pomstě,který se nicméně vyznačuje,pro český film,poměrně netypickou vlastností a to sice tím,že režisérsko-scénaristická dvojice evidentně věděla co chce natočit a opravdu to natočila.Věc v české knematografii v posledních letech v pravdě nevídaná,ale ukazuje se,že když se chce tak to jde.Dvojice Schmitzer-Mrkvička i v takhle pokročilém věku skvělá,civilní,uvěřitelná...70% (20.03.2020)

Schmitzer se na začátku zeptá, jestli Mrkvička přinesl desku 60 na 20 -- a celý zbytek filmu je přesně takový, jako tahle scéna. Skromný, neokázalý, plný drobných detailů o stárnutí a scenáristické zlomyslnosti, která staříky nutí překonávat vždycky ty nejhorší možné okolnosti. Staříci jsou poctivý český biják dělaný s láskou a jsem rád, že jsem ho viděl. (04.04.2020)

Pan Schmizter je nejnedocenější český herec současnosti. (02.11.2020)