The Happiness of All Mankind (E04)

... A veru že aj vyviedla (ak by ste akurát náhodou tápali, o čom je reč, tak nadvädzujem z predch. recenzie, z konca), lebo som normálne omámený, ešte stále v nemom úžase, akoby som si pripadal byť mimo realitu, a to len preto, ako famózne ma tvorcovia zamestnávajú extrémne pôsobivou atmosférou, akú som počas sledovania v televízii snáď ani nezažil ? Občas ma táto filmová vlastnosť naprosto opantá vo filme (ani nepamätám, kedy to bolo naposledy), ale v seriáli, tak to je iná káva, že to s takou pravidelnou vervou vkuse dokážu transformovať do obrazu, až je človek sakramensky vyvedený z mieri. _ Je to neuveriteľné, ale hodina sledovania každej jednej epizódy utečie, ako rýchlosť svetla, skrátka, naplno sa ponoríte do pozerania, že ani čas okolo seba absolútne nevnímate, iba žeriete jednu sekvenciu za druhou, keď si v duchu želáte, aby to ešte chvíľu potrvalo. Tentokrát sa prelínajú väčšinou dve udalosti, t.j. strihovou skladbou sa „neustále” presúvam z miesta na miesto, kde zábery zo strechy elektrárne, ktorú prišli vyčistiť od grafitu mnohí odvážni jednotlivci, je strhujúca ! Ručná kamera tam ide rovno s týmito hrdinami, v brilantnom, neprerušovanom, cca. 90 sekundovom zábere bez jediného strihu, a vy vtedy máte po celom vašom tele samé zimomriavky. Už keď som načrtol, čo nás ešte čaká, tak i voľne žijúce zvieratá to majú dávno spočítané, teda, aby som bol konkrétny, domestikované, ktoré obyvatelia nevzali so sebou. Tu si zahral „dotieravý chalan” zo Zabitia posvätného jeleňa, a toho to začalo poriadne baviť. Fares Fares mi bol taktiež veľmi povedomý, ale nebol som si hneď tak istý. _ Blíži sa finále, a ja si čoraz viac uvedomujem, že som mal tú česť s veľkou seriálovou - UDALOSŤOU, nielen roku 2019... (19.06.2019)

S tím, jak se seriál vzdaluje od okamžiku exploze, klesá také spád a napětí. Zásadní dějová linka týkající se protavení jádra a kontaminace spodních vod (a s tím spojené práce horníků) vyšuměla do ztracena - ve tředím díle se linka parádně rozjede, dívák sleduje horníky při práci za dosažením cíle, ale ve čtvrtém díle o tom není ani zmínka. Děj skočí o čtyři měsíce dál. Je tu ale jedna strhující scéna - ruční odstraňování grafitu ze střechy elektrárny. To jsem nedýchal! (09.06.2019)

Mrazení jako prase. Blížíme se pomalu do finále, ale to vůbec neznamená, že by děj zvolňoval. Naopak, ždíme emoci z každého aspektu černobylské katastrofy. A vůbec nejvíce emocí přichází ve chvíli, kdy postavy vůbec nemluví, ale jen konají svou povinnost. Všechno se navíc děje tak automaticky a samozřejmě, až mi to připomíná nějakou továrnu smrti. Kulisy totalitního režimu, který záchranným pracím hází klacky pod nohy tuto tragédii podtrhává. Momenty jako 90 vteřin na Máše, střílení domácích mazlíčků, nebo rozbití telefonu jsou jen ty třešničky na děsivém dortu, kterému se daří to, co jsem považoval za nemožné. Udržovat stoprocentní hodnocení pro každý díl této série. Jen co vyjde na blu-ray, musím si jí koupit. Tohle není minisérie, tohle je korunovační klenot. Jasný plný počet. (29.05.2019)

Tohle je nepatrně slabší materiál než předchozí díl, ukazuje v podstatě sanaci následků v okolní přírodě a práci likvidátorů jaderné havárie. Scény tentokrát nejsou naturalisticky pojaty a jejich vizuální podání nezpůsobuje takové drama, na druhou stranu kontext toho co se děje je snad ještě horší než u třetího dílu. Herecky opět skvělé. (09.06.2019)

Epizoda mapující větší časový úsek. Strašně se mi líbí skákání z pasáží, kde se ukazují problémy největších rozměrů (odklízení grafitu ze střechy elektrárny), ale i problémy rozměrů menších (situace s pejsky) a toto všechno dohromady představuje skvělý kontrast, kde se obě situace liší, ale vzešly z stejné události. (01.06.2019)