Černobyl

Je docela zajímavý sledovat, kolika uživatelům vadila u filmu Anthropoid, ale i jiných filmu angličtina, když reálně mluví postavy jiným jazykem, ale zde jako mávnutím kouzelného proutku to nikoho netíží (všechna čest vyjímkám ). A to zde vznikali až komické situace, kdy rozhlas mluvil rusky, ale postavy anglicky. První díl mě vysloveně zklamal, postavy se objevily v jedné scéně, aby se v dalších už neukázaly, dění bylo rozmělněno a vše působilo velmi chaoticky. Naštěstí od druhýho dílu se definují hlavní postavy na které se namotová celý příběh o této hrozné tragédii. Měl bych ještě vyčítku s protahováním některým scén (např. odstřel zvířat ). Seriál docela zajímavě mění tón vyprávění, zatímco v prvních částech je skvěle vystavěná plíživá atmosféra hrůzy ničivých a bolestivých důsledků výbuchu v Černobylu a tady opravdu kloubouček před tvůrci, Druhá část mě spíše připomínala klasický politický thriller s dokonalým závěrečným dílem při kterým jsem ani nedutal. Oceňuji komorní, ale emotivně velmi silnou dikci na hrdinství mnoha lidí (horníci, potapěči ) a na neuvěřitelnou ubohost jiných lidí. Já samozřejmě netuším do jaké míry se seriál blíží realitě, ale docela bych i věřil, že ano. Určitě poutavé vyprávění, v některých častech bych řekl mistrovsky natočeno, ale jiný části působí slaběji. Viděl bych to někde na hranici 3 - 4 * . (05.06.2019)

„NEVÍM, JAK SE TO MOHLO STÁT. UDĚLAL JSEM VŠE, JAK JSEM MĚL...“ /// Na co točit sci-fi o konci světa, když existujou příběhy, který jsou plný reality a drsný tak, že by to vymyslel málokdo. Už při prvním dílu smekám před tvůrci – tohle je DRAMA, jaký dlouho nepamatuju! Čumím a mám strach, že začnu taky svítit. Občas se přistihnu, že se mně špatně dejchá a nechápu – nebo spíš upřímně lituju ty chlápky, co se pohybujou v prostředí 20 000 R/h. Do toho ta vizuálně ošuntělá realita země, kde zítra znamenalo včera. Síla je v tom, že kromě neuvěřitelný (vím, vím, ale když to takhle vidíte…) katastrofy, jsou tady lidská dramata, kterým vévodí ti bezejmenní. Vytknout nemám co. Jen… to vás vážně nesere, že Rusáci nemluvěj rusky? Ale kdoví, co by bylo, kdyby to natočili Rusové… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Modlitba za Černobyl“, kterou v roce 1997 napsala Světlana Alexijevičová, neznám. 2.) Nevím, jak zní radiace. 3.) Zjistím, že sovětský horník by mohl bejt náš vzor. 4.) Thx za titule „need4seed“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (15.06.2019)

Naprosto stěžejní událost pro vývoj konce 20. století. Když odhlédnu od toho jaký dopad měla havárie v jaderné elektrárně pro východní a střední Evropu, zbývá mě konstatovat, že Britové to vzali tak nějak pěkně od podlahy a seriál vstkutku vymazlili. Jako divák se opravdu ocitám přímo uprostřed Černobylu, v městečku Pripjať nebo v moskevské nemocnici. Zkrátka je to působité, je to opravdové. Záběry, na kterých sledujeme postupnou devastaci Toptunova, Akimova a hasiče z hlavy už pravděpodobně nikdy nedostanu. Při sledování prvního dílu mě vrtala hlavou myšlenka zda se vůbec dozvíme jak se to tenkrát všechno seběhlo. Za nejslabší díl považuji 4. První a druhý díl bych s klidem označil za to nejvíce fascinující co kdy bylo natočeno. 100% (08.07.2019)

Žánrově je to mimo, ale pro mě byl prostě Černobyl horor. Rámcově člověk ví, co se stalo a něco o téhle tragédii i četl. Ale jakmile všechno vidí, dojde mu hrůznost této historické události o to víc. Seriál, který právem stojí na piedestalu. Se scénáristickou licencí, ale věrně, líčí neuvěřitelnou zhůvěřilost sovětského impéria a zároveň oceňuje upřímnou (i když omezenou) snahu lidí nahoře i dole (scéna "horníci a ministr přes uhlí") minimalizovat dopady incidentu. O to více zamrzí, když si člověk přečte, že se chystá ruský seriál o Černobylu, kde za havárii může agent CIA. Njn, SSSR už není, ale v Rusku se holt věci pomalu mění. (24.06.2019)

Nemám slov. Kontext historických skutečností tu jen podtrhuje sugestivní sílu příběhu arogance kolosu vůči jednotlivci. Některé momentky působivé až za hrob (doslova), přičemž seriál výživně kombinuje obrazy s povědomím (nebo tušením), co se to vlastně právě děje. Most smrti, nesnesitelně bzučící dozimetry při práci biorobotů, rakve topící se v betonu, prázdné pohledy zoufalé matky, Legasovova obžaloba černého svědomí hrdého sověta - to všechno bere dech a kazí dobrou náladu přesně tak, jak má. Tvůrci dobře věděli, kdy být lhostejným pozorovatelem, kdy filmařsky zatlačit na pilu, kdy dokumentaristicky vysvětlit a kdy jednoduchým gestem podtrhnout význam okamžiku (Legasovova tíživá nervozita před osudovou výpovědí znázorněná jednoduše tak, že se kamera chvíli pohybuje jinak). Seriál Černobyl je ryzí důkaz, jak silné může být zábavní médium, pokud silně zpracuje silné téma. Seriál s dopadem o věcech, který měly dopad. Podobný dojem ve mně naposled zanechal film JFK, ale Černobyl je mnohem, mnohem intenzivnějším zážitkem. "Kdysi jsem se bál, jaký je význam pravdy. Teď se jen ptám - jaký je význam lži?" (12.06.2019)